Putin: Rusko je medvěd, který jen brání svou tajgu

Moskva – Mezi Západem a Ruskem opět rostou zdi a vinu za konflikt na východě Ukrajiny nese Kyjev, kde se prozápadní režim dostal k moci státním převratem. Na své výroční tiskové konferenci to uvedl ruský prezident Vladimir Putin. Doufá, že se situaci podaří vyřešit politickými prostředky a dialogem, a věří, že zájem na vyřešení krize má i jeho ukrajinský protějšek Petro Porošenko. Šéf Kremlu zdůraznil, že Rusko musí stále více hájit své národní zájmy.

Podle Putina nebyl dodržen slib daný Moskvě, že po pádu železné opony se NATO nebude dále rozšiřovat. Rusko podle šéfa Kremlu stojí o spolupráci a o vytvoření společného prostoru, na tyto výzvy prý ale západní partneři dosud nereagují. „Neřekli nám snad po pádu Berlínské zdi, že se NATO nebude rozšiřovat na východ? Vzápětí se tak stalo. (…) Není rozšiřování NATO virtuální zdí? (…) Protiraketový systém hned u našich hranic? Není to zeď?“ zeptal se Putin s tím, že nejlepším řešením je tyto zdi přestat budovat.

Putin přirovnal v této souvislosti Rusko k medvědovi, který jen brání svou tajgu. Nepřátelé by prý ale tohoto medvěda rádi viděli připoutaného k řetězu, aby mu pak mohli vytrhat zuby a drápy, čímž by z něj udělali bezbranného a odkopnutého medvídka. „Chceme, aby se náš medvěd stal jen vycpaným zvířetem?“ zeptal se.

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci
Zdroj: ČTK/AP/Pavel Golovkin

Putin: USA mají vojenské základny po celém světě, Rusko má v zahraničí dvě

Na dotaz BBC o nové studené válce šéf Kremlu odmítl, že by Moskva vedla agresivní politiku - Ruko na nikoho neútočí a nikoho nenapadá. Pouze chráníme své národní zájmy, řekl v souvislosti s nedávnými manévry ruských ozbrojených sil a přelety ruských vojenských letadel. Podotkl, že americký rozpočet na armádu je 10krát vyšší než ruský, a připomněl, že zatímco USA mají vojenské základny po celém světě - a nikdo proti tomu neprotestuje - Rusko má v zahraničí jen dvě.

Putin poukázal také na nedávnou zprávu výboru amerického Senátu, podle níž CIA mučila vězně podezřelé z terorismu. „Mučení bylo legalizováno, a dokonce byla rozpracována metodika těchto postupů,“ rozhořčil se prezident.

Vladimir Putin k nové studené válce:

„Rusko brání své národní zájmy stále razantněji. Neútočíme v politickém smyslu slova, nikoho jsme nenapadli. Jen bráníme své zájmy. A nespokojenost západních partnerů, těch amerických především, je právě kvůli tomu.“

„V zahraničí máme jen dvě základny… Američané mají základny po celém světě. A vy chcete říct, že se chováme agresivně?… Co dělají v Evropě americké síly včetně taktických jaderných zbraní?“

„Spojené státy… vůči nám vytvářejí hrozby. Rozmísťují prvky strategického protiraketového obranného systému nejen na Aljašce, ale i v Evropě - v Rumunsku a Polsku, hned vedle nás.“

Putin: Vinu za konflikt na východě Ukrajiny nese Kyjev

Vinu za nynější konflikt na východě Ukrajiny Putin opět přisoudil Kyjevu, kde se prozápadní režim dostal k moci „státním převratem“ a spor s východní Ukrajinou se snažil řešit zprvu násilím a nyní hospodářskou blokádou. To podle Putina k výsledku nepovede, prezident ale doufá, že se situaci podaří vyřešit politickými prostředky a dialogem. Pokud chce Ukrajina mír, musí respektovat všechny své regiony, zdůraznil Putin s tím, že státní převrat na Ukrajině byl velkou chybou.

Připomněl, že při uzavírání únorové dohody mezi tehdejším ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem a opozicí o pokojném řešení krize v Kyjevě, kterou zprostředkovalo Německo, Francie a Polsko, jednala Moskva s americkým vedením a Američané prý prosili jen, aby Janukovyč neuplatnil proti opozičním demonstrantům sílu. „Neuplatnil ji - a následoval státní převrat!“. A to podle Putina i proto, že Západ nezastavil radikály a neřekl jim, že se Ukrajinci nestanou součástí evropské rodiny, pokud povolí extremismus. „Kdyby se to udělalo, nebylo by nyní války!“ zdůraznil. „Myslím, že jsme měli v případě ukrajinské krize pravdu a mýlili se naši západní partneři.“

Putin zopakoval, že na východě Ukrajiny z Rusů bojují jen dobrovolníci. Reagoval tak na dotaz ukrajinského novináře, kolik poslal ruských vojáků a ruských zbraní na Ukrajinu. „Všechny lidi, kteří na výzvu svého srdce plní svou povinnost, dobrovolně se účastní bojových akcí, a to i na jihovýchodě Ukrajiny, nelze považovat za žoldnéře, protože za to neberou peníze,“ řekl šéf Kremlu. Zdůraznil, že „trestnou operaci vedou kyjevské úřady“, nikoliv ruské. Ani proruští separatisté nevyslali své jednotky na Kyjev, ale naopak.

Pokud jde o propuštění tří desítek Ukrajinců zadržovaných v Rusku, prezident prohlásil, že nejde o zajatce, ale dotyční byli zadrženi a jsou vyšetřováni pro podezření z terorismu. Pokud jde o důstojnici ukrajinského letectva Naďu Savčenkovou, která mezitím byla zvolena ve vlasti poslankyní, Putin řekl, že v sále jsou kolegové ruských novinářů zabitých na Ukrajině - a existuje podezření, že Savčenková na neozbrojené novináře vedla palbu. „Pokud byla nevinná, bude propuštěna. Pokud se podílela na vraždě, ruský soud vynese verdikt a ona si odpyká trest,“ řekl Putin. Vyzval také Kyjev, aby dodržoval dohody z Minsku a vyměnil s proruskými separatisty na východě země válečné zajatce na základě principu „všechny za všechny“.

Kyjev si s donbaskými separatisty vyměnil seznam zajatců 

Kyjev si s donbaskými separatisty podle ukrajinských médií vyměnil seznam zajatců, které obě strany v rámci dohody o urovnání krize hodlají propustit na svobodu. Bojovníci „lidových republik“ z Doněcké a Luhanské oblasti jsou ochotni propustit 152 Ukrajinců, Kyjev souhlasil s osvobozením 223 povstaleckých bojovníků.

Výměna zajatců má být součástí širší dohody o mírovém uspořádání situace na Donbasu, kde od poloviny dubna v bojích mezi armádou a povstalci zahynulo přes 4 700 lidí. Ujednání má být stvrzeno na schůzi takzvané kontaktní skupiny, která se má uskutečnit do konce letošního roku.

Proruští separatisté v Doněcku
Zdroj: ČTK/TASS/Valeriy Sharifulin

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po několika pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 2 hhodinami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 3 hhodinami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 9 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 13 hhodinami
Načítání...