Putin rozhodl o anexi Krymu v závěrečný den her v Soči

Moskva – Ruský prezident Vladimir Putin prvně veřejně přiznal svou roli v anexi ukrajinského poloostrova Krym. V upoutávce na dokument ruské televize Rossija 1 řekl, že v noci z 22. na 23. února jednal v Kremlu se šéfy bezpečnostních složek a na konci schůzky nařídil zábor Krymu a záchranu tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Jen několik hodin nato přitom prezident Mezinárodního olympijského výboru Putinovi a „novému Rusku“ před zraky celého světa složil poklonu za uspořádání olympijských her v Soči.

Thomas Bach během závěrečného ceremoniálu olympijských her - večer 23. února - ocenil všechny, co se na pořádání her v Soči podíleli. „Pomohli jste ukázat tvář nového Ruska: efektivního a přátelského, vlasteneckého a otevřeného světu.“

Rok na to Putin na kameru přiznal, že ten samý den nařídil tajnou operaci s cílem anektovat Krym. „Bylo to v noci z 22. na 23. února, skončili jsme v sedm hodin ráno… a tehdy jsem svým kolegům řekl: Musíme začít pracovat na tom, abychom Krym zase navrátili Rusku.“

„Nové Rusko“, o kterém Bach v Soči mluvil, tak ukázalo poněkud jinou tvář, než předpokládal.

Není jasné, zda v době konání olympijských her už byli na Krymu přítomni příslušníci ruských speciálních sil. Nicméně medaile, které později Putin udělil ruským vojákům za jejich nasazení na Krymu, uvádějí začátek operace 20. února.

Nahrávám video

Proč se Putin nakonec k anexi Krymu přiznal?

Kreml vojenskou intervenci na Krymu celou dobu kategoricky popíral, stejně tak později svou přítomnost na Donbasu. Vojáci i technika pohybující se po poloostrově byly bez jakéhokoliv označení, nicméně několik přítomných vojáků zahraničním médiím přiznalo, že přišli z Ruska.

Podle komentátorů je nejpravděpodobnější, že Putin chce u příležitosti prvního výročí anexe přispět ke své roli novodobého ruského hrdiny a ještě výrazněji se zapsat do učebnic.

Další ukázka z filmu navíc dokládá, že Rusko loni ještě před anexí provedlo na Krymu tajný průzkum, zda tamní lidé skutečně stojí o připojení k federaci. „Situace na Ukrajině se vyvinula tak, že jsme museli začít pracovat na návratu Krymu do Ruska, protože nemůžeme toto území a tyto lidi ponechat jejich osudu a vydat je na pospas nacionalistům,“ citovala Putina agentura TASS. 

Putin prý v té době rozdělil úkoly a vydal instrukce, jak postupovat. „Hned jsem ale zdůraznil, že jednat budeme až v případě, že si budeme absolutně jisti, že lidé žijící na Krymu chtějí to samé,“ prohlásil Putin. Prezident se v té souvislosti zmínil o provedení „tajného průzkumu“ na Krymu, který prý Moskva uspořádala ještě před březnovým referendem. Průzkum údajně ukázal, že myšlenku spojení s Ruskem podporuje 75 procent obyvatel poloostrova.

Hlavní data kolem ruské anexe Krymu:

6. až 23. února – zimní olympijské hry v Soči

22. února – ukrajinský prezident Viktor Janukovyč prchá z Kyjeva

23. února – Vladimir Putin nařídil záchranu Janukovyče a anexi Krymu

27. února – proruští ozbrojenci obsadili krymský parlament a další klíčové budovy

28. února – vojáci v neoznačených uniformách obsadili na Krymu dvě letiště

1. března – ruský parlament schválil nasazení armády na Ukrajině

16. března – 97 % voličů na Krymu se v referendu rozhodlo pro připojení poloostrova k Rusku

18. března – Putin podepsal začlenění Krymu do Ruské federace

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V rumunském přístavu explodoval námořní dron

Dron, který explodoval v rumunském přístavu Konstanca v Černém moři, byl součástí pětičlenné skupiny ukrajinských strojů, píší média. Další vybuchl na Ukrajině, po třech se pátrá. Žádné oběti nejsou hlášeny. V oblasti přístavu se údajně našly další čtyři drony naložené výbušninami, píše server digi24 s odkazem na místní úřady.
10:21Aktualizovánopřed 1 mminutou

Lotyšští pohraničníci zadrželi Francouze kvůli převozu migrantů

Lotyšská státní pohraniční stráž ve zprávě uvedla, že ve čtvrtek 4. června zadrželi pohraničníci v obci Augšdaugava francouzského občana kvůli převozu osob, které nelegálně překročily státní hranici.
před 33 mminutami

Ukrajinská firma hlásí úspěšný test protibalistické střely

Ukrajinská zbrojní společnost Fire Point tvrdí, že úspěšně provedla plně řízený manévrovací let střely FP-7.X, která má tvořit základ budoucí protibalistické střely FREYJA určené k zachytávání balistických raket. Informovala o tom technická ředitelka společnosti Fire Point Iryna Terechová.
před 1 hhodinou

V Izraeli protestují ultraortodoxní židé odmítající narukovat, napadli dům soudce

Stovky ultraortodoxních židů v noci na pátek zablokovaly hlavní dopravní tepnu mezi Tel Avivem a Jeruzalémem, než je rozehnala policie, informoval deník Ha'arec. Protestovali tak proti zatčení šesti desítek členů své komunity po jejich středečním útoku na dům místopředsedy izraelského nejvyššího soudu Noama Sohlberga. Skupiny ultraortodoxních židů v posledních týdnech zesílily protesty kvůli zatčení několika odpíračů vojenské služby z komunity, která měla do předloňska přes půlstoletí výjimku z branné povinnosti.
před 1 hhodinou

V Albánii pokračovaly protesty proti výstavbě luxusního resortu Trumpova zetě

Tisíce Albánců protestovaly ve čtvrtek večer v Tiraně už čtvrtý den po sobě proti plánované výstavbě luxusního turistického komplexu na neobydleném ostrově Sazan a na úseku pobřeží v chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta. Vybudování resortu plánuje zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner. Podle demonstrantů ale plánovaný projekt poškodí životní prostředí. Kritice protestujících čelí i premiér Edi Rama.
před 1 hhodinou

Maďarsko sousedí samo se sebou, popudil Magyar Slováky

Nový maďarský premiér Péter Magyar ve čtvrtek při příležitosti Dne národní jednoty prohlásil, že Maďarsko je asi jedinou zemí na světě, která sousedí sama se sebou. Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer) se vůči jeho slovům ohradil. Označil je za absurdní a popírající historii.
před 3 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA schválila návrh zákona pro další podporu Ukrajiny

Americká Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek schválila návrh zákona, který má umožnit další finanční podporu Ukrajiny a zavedení nových protiruských sankcí. Zákon má napadené zemi zajistit více než miliardu dolarů určených pro obranu a rekonstrukci a dalších osm miliard dolarů ve formě půjček pro vojenské účely. Přestože legislativu předloženou demokratickým poslancem Gregory Meeksem podpořilo několik republikánů, podle agentury AP se nepředpokládá, že ji schválí republikány ovládaný Senát.
07:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
před 5 hhodinami
Načítání...