Ruský prezident Vladimir Putin nařídil pozastavit dohodu se Spojenými státy o likvidaci plutonia. Podle Moskvy jde o reakci na počínání Washingtonu, kterým se Rusko cítí ohroženo. Washington hned nad krokem Moskvy vyjádřil zklamání. Vztahy mezi oběma velmocemi se prudce zhoršily po ruské anexi Krymu, na kterou Západ reagoval uvalením sankcí.
Putin kvůli chování Washingtonu pozastavil dohodu o likvidaci plutonia
Putin svůj krok vysvětlil „zásadní změnou okolností a vznikem ohrožení pro strategickou stabilitu“ v důsledku amerického počínání, „neschopností USA dostát splnění přijatých závazků z mezinárodních smluv ohledně likvidace přebytečného plutonia“ a „nezbytností přijmout bezodkladné kroky na obranu bezpečnosti Ruska“.
Pro obnovení dohody si Moskva klade podmínky. Požaduje, aby Spojené státy zrušily všechny protiruské sankce a zaplatily jí kompenzace za škody, které sankce způsobily. Chce také, aby USA zrušily platnost takzvaného „Magnitského zákona“, který je zaměřený proti Rusům ohrožujícím podle Američanů lidská práva. Spojené státy mají také podle Kremlu omezit svou vojenskou přítomnost v zemích, které po 1. září 2000 přistoupily k NATO, tedy ve státech Pobaltí a jihovýchodní Evropy.
Spojené státy daly najevo nespokojenost nad ruským rozhodnutím. „Rozhodnutí Rusů odstoupit od tohoto závazku je zklamáním,“ řekl podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu Josh Earnest. Dodal, že zmíněná dohoda „slibovala likvidaci plutonia odpovídajícího tisícům jaderných zbraní“.
Podle zpravodaje ČT v USA Martina Řezníčka souvisí ruské požadavky s konfliktem v Sýrii. „Rusko se snaží vykreslit Američany jako ty, kteří nejsou ochotní ke kompromisu a kteří nesou veškerou odpovědnost za světové problémy. Cílem je donutit USA k ústupkům mimo jiné právě v Sýrii, aby Moskva pak mohla vypadat jako mírotvůrce“, vysvětlil Řezníček.
Zpravodaj ČR Řezníček a analytik Votápek k rusko-americkému napětí (zdroj: ČT24)
Podle analytika mezinárodních vztahů a bývalého diplomata Vladimíra Votápka jde o krok zaměřený na vnitřní publikum. „Prezident Putin se chce před vlastními občany ukázat jako rozhodný ochránce národních zájmů a významný hráč mezinárodního společenství, se kterým musejí počítat i Spojené státy“, uvedl Votápek. Ruské požadavky se smlouvou o plutoniu nesouvisejí, a to podle něj dokazuje, že jde o propagandistický výkřik určený Rusům.
Ministr zahraničí Sergej Lavrov následně ujistil, že Rusko neodstupuje od závazků týkajících se jaderného odzbrojení. „Chci zdůraznit, že Rusko neodstupuje od svých závazků v oblasti jaderného odzbrojení, včetně snížení množství jaderných materiálů zahrnutých do zbrojních programů,“ uvedl později podle agentury TASS v prohlášení Lavrov. Dodal, že ruské plutonium, které již není nezbytné k zajištění obrany, „zůstane mimo zbrojní aktivity“.
Podle šéfa ruské diplomacie rozhodnutí oznámené Putinem je signálem Washingtonu. „Snažit se mluvit s Ruskem z pozice síly, jazykem sankcí a ultimát a přitom pokračovat v selektivní spolupráci s naší zemí pouze v těch oblastech, kde je to výhodné pro USA, nebude fungovat,“ uvedl Lavrov.
Přeměnu ruského plutonia měli platit Američané
Na washingtonském summitu o jaderné bezpečnosti na jaře 2010 se obě velmoci dohodly na likvidaci svých zásob plutonia. Každá země se měla zbavit 34 tun vysoce radioaktivního plutonia. To by podle expertů stačilo k výrobě 17 tisíc jaderných bomb.
Plutonium mělo být upraveno tak, aby mohlo být posléze využito jako palivo pro jaderné elektrárny. Dohoda počítala s tím, že přeměnu ruského zbrojního materiálu na jaderné palivo zaplatí Američané, a to zhruba 400 miliony dolary.
Experti připomínali, že podpis dohody nemusí znamenat, že obě strany své zásoby plutonia doopravdy zlikvidují. Už v roce 2000 obě země dojednaly likvidaci podobného množství plutonia, dohoda ale nikdy nezačala skutečně platit. Rusko nicméně v té době oznámilo, že uzavřelo svůj poslední jaderný reaktor na výrobu plutonia pro jaderné zbraně v někdejším tajném sibiřském městě Železnogorsku, dříve známém jako Krasnojarsk-26.