Jaderný summit: Do 4 let zabezpečíme jaderné materiály

Washington – Zástupci 47 účastnících se zemí se na jaderném summitu ve Washingtonu shodli, že zabezpečí do čtyř let veškeré jaderné materiály. Cílem je zamezit ilegálnímu obchodu s vysoce obohaceným uranem, ze kterého se vyrábí jaderné bomby. Americký prezident Barack Obama na závěrečné tiskové konferenci varoval především před tím, aby se takový materiál dostal do rukou teroristů. Podle šéfa Bílého domu se účastníci summitu, mezi nimiž byla i Česká republika, zavázali ke smysluplným krokům, které jsou ochotni okamžitě realizovat. Američané zde také přesvědčili Čínu, aby je na půdě OSN podpořila při uvalení sankcí vůči Íránu pro jeho nebezpečný jaderný program.

Americký prezident Barack Obama dnes na summitu o jaderné bezpečnosti ve Washingtonu prohlásil, že ve světě sílí nebezpečí teroristického nukleárního útoku. „Dvě desetiletí po konci studené války prožíváme krutou ironii dějin: nebezpečí jaderné konfrontace mezi zeměmi kleslo, nicméně riziko jaderného útoku vzrostlo,“ řekl Obama. Poznamenal, že množství plutonia velké jako jablko by v nesprávných rukou mohlo zabít stovky tisíc lidí. „Pokud se k němu teroristé dostanou, použijí ho,“ varoval Obama.

Mezinárodní společenství by proto podle něj mělo přijmout kroky, aby této hrozbě předešlo. Na washingtonské schůzce se účastníci zavázali k tomu, že lépe zabezpečí své zásoby plutonia a obohaceného uranu a zabrání nelegálnímu obchodu a pašování těchto materiálů.

Fischer v rozhovoru pro Českou televizi poznamenal, že se Česka případné závazky ohledně přísnějšího zabezpečení jaderného materiálu nedotknou, protože je zde ochrana už teď dostatečná. „Náš veškerý jaderný materiál, ať už je to pro výzkum v Řeži anebo jaderný materiál v temelínské elektrárně, je zajištěn velmi bezpečně,“ poznamenal Fischer.

Nynější summit je podle Bílého domu součástí širšího úsilí současné americké administrativy o snížení jaderné hrozby ve světě; do tohoto úsilí patří i nová rusko-americká smlouva o omezení jaderných arzenálů, která byla minulý týden podepsána v Praze. Na pondělí a dnešní rokování ve Washingtonu by měla navazovat další jednání. Příští měsíc se pak v New Yorku uskuteční konference, jež se bude zabývat budoucností smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Obama dnes oznámil, že pokračování washingtonského summitu se uskuteční za dva roky v Jižní Koreji.

Státy vytvoří nový mezinárodní orgán

Mezinárodní společenství se obává, aby jaderné materiály neskončily ve špatných rukou. Problémem jsou podle českého ministra obrany Martina Bartáka především takové země jako Írán a Severní Korea. Barták řekl v rozhovoru pro ČT, že účastníci summitu se shodli na tom, že je potřeba vytvořit mezinárodní orgán, který bude působit na tyto země, které nejsou ochotné o svém jaderném programu jednat.

Zatím ve stadiu úvah jsou návrhy francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, aby země nedostatečně chránící jaderné materiály bylo možno postihnout podle mezinárodního práva. V závěru summitu dokonce Sarkozy navrhl, aby vznikl zvláštní mezinárodní tribunál, před nímž by se zodpovídaly státy, které by předaly prostředky k výrobě jaderné zbraně teroristům. Představa francouzského politika sice získala na jednání podporu, její případné uskutečnění je ale otázkou delšího časového horizontu.

Čína podpoří sankce proti íránskému jadernému programu

„Vedlejším“, avšak pro Američany neméně důležitým tématem summitu byl kromě hrozby nukleárního terorismu i íránský jaderný program. Obama vrcholného setkání využil k zesílení svého tlaku na Teherán, který podle Američanů porušuje smlouvu o nešíření jaderných zbraní. Na dalších sankcích proti íránskému režimu v rámci OSN se USA dohodly s Čínou, která dosud veškeré snahy blokovala. Peking má nicméně obavy z dopadu sankcí na celosvětovou ekonomiku. Obama na závěr summitu uvedl, že je pro silné a včasné sankce proti Teheránu.

Rusko zlikviduje plutonium

Rusko se již v pondělí dohodlo se Spojenými státy na likvidaci svých zásob plutonia, ta by měla Moskvu přijít až na 2,5 miliardy dolarů (přes 46 miliard korun). Každá země by se přitom měla zbavit 34 tun vysoce radioaktivního plutonia.

Plutonium bude upraveno tak, aby mohlo být posléze využito jako palivo pro jaderné elektrárny. Dohoda počítá s tím, že přeměnu ruského zbrojního materiálu na jaderné palivo zaplatí Američané, ty by to mělo přijít na 400 milionů dolarů.

Připojilo se i Mexiko, které dnes po jednáních s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, USA a Kanadou oznámilo, že upraví svůj pokusný jaderný reaktor, aby se v něm nevyužíval vysoce obohacený uran. To umožní likvidaci veškerého vysoce radioaktivního materiálu v Mexiku. Rovněž Ukrajina slíbila, že do 2 let zlikviduje s americkou pomocí své sklady vysoce obohaceného uranu.