První obviněný v kauze Gorila svou vinu odmítá

Bratislava – Bývalý slovenský ministr hospodářství Pavol Rusko dnes odmítl obvinění spojené s korupční kauzou Gorila. Podle ní měl dostat za privatizaci bratislavské paroplynové elektrárny (PPC) 60 milionů slovenských korun od společnosti Penta, která PPC koupila. Policie Ruska viní z toho, že vládě záměrně zatajil nevýhodnost celé transakce. Rusko ovšem tvrdí, že prodej státního podílu neměl jeho resort na starosti, a obchodu s Pentou proto nemohl zabránit. Spis Gorila se věnuje podplácení politiků a státních úředníků právě společností Penta.

K prodeji 90 % státního kontrolního podílu v paroplynové elektrárně (PPC) došlo v roce 2004 se souhlasem pravicové vlády Mikuláše Dzurindy. V ní Pavol Rusko zasedal jako ministr hospodářství za stranu ANO.

O okolnostech svého současného stíhání informoval sám Pavol Rusko. Podle jeho vyjádření je jako tehdejší ministr hospodářství obviněn z toho, že na zasedání vlády, která se prodejem PPC zabývala, záměrně nepředložil již vypracovanou analýzu, která upozorňovala na nevýhodnost této privatizace. Rusko se ovšem hájí tím, že o privatizaci nerozhodoval, protože smlouvu o prodeji 90 procent státních akcií PPC podepsal s Pentou Fond národního majetku. Teprve poté mu vláda měla zadat vypracování privatizační analýzy, jež posléze upozornila na nevýhodnost celého obchodu.

„Já jsem na prodej 90 procent akcií neměl žádný vliv. Není důvod, aby mi někdo dával peníze,“ popřel dnes Rusko informace ze spisu Gorila a zároveň napadl způsob vyšetřování: „Toto jsou praktiky 50. let. Kdyby to nebylo tak smutné, bylo by to k smíchu,“ uvedl a ohlásil podání stížnosti vůči svému obvinění.

Podle Ruskova vyjádření měl jeho resort možnost ovlivnit budoucnost pouhých 10 procent zbývajících státních akcií (jež v PPC držely Slovenské elektrárny), a v tomto případě jejich prodej znemožnil. Tyto akcie proto získala Penta až později, podle Ruska za mnohem vyšší cenu, než kterou by za ně stát inkasoval v roce 2004. „Takže já jsem podvodník, kterému hrozí 12 let vězení, který uchránil pro zemi 400 milionů korun. To nemůže nikdo myslet vážně,“ okomentoval současný stav Rusko.

Za svým obviněním Rusko spatřuje pokračující mstu křesťanských demokratů (KDH), jejichž členem je i ministr vnitra Daniel Lipšic. V souvislosti s kauzou Gorila tak vytanují ještě další, hlubší souvislosti slovenského politického života minulých let. Právě KDH totiž stála za tím, že Rusko jen rok po privatizaci paroplynové elektrárny ve své funkci skončil.

Pavol Rusko? „Vladimír Železný po slovensku“

Dnes osmačtyřicetiletý Pavol Rusko rozhodně nepatří mezi nevýrazné tváře slovenského veřejného života. Od roku 1985 do roku 1994 totiž pracoval v Československé televizi Bratislava, mj. jako sportovní redaktor, a poté se stal slovenskou obdobou Vladimíra Železného. V roce 1995 totiž založil dodnes nejsilnější komerční televizi Markíza a až do začátku nového milénia byl jejím spoluvlastníkem a generálním ředitelem.

Stejně jako Železný i Rusko později vstoupil do politiky, ovšem mnohem úspěšněji. V roce 2001 založil stranu Alianca nového občana (ANO), s níž se už o rok později dostal do slovenského parlamentu i vlády Mikuláše Dzurindy. V ní také řídil ministerstvo hospodářství. „Proč jsme vlastně šli do politiky? Protože nejsme spokojeni s tím, jak tato země vypadá,“ řekl na volebním mítinku v roce 2002.

Pavol Rusko
Zdroj: ČT24

Politický život Ruskovi zlomila KDH a směnky

Vaz mu ovšem v roce 2005 zlomila aféra se směnkami na sto milionů slovenských korun, které si už jako ministr půjčil od podnikatele obchodujícího v jeho vlastním resortu. Za iniciativou, která vedla k jeho konci v čele ministerstva, stálo právě KDH. Kvůli směnkové aféře vystoupila Ruskovova strana ANO z vládní koalice, čímž vyvolala parlamentní krizi. Svého zakladatele nicméně později sama vyloučila.

Kauza směnek se ovšem nikdy nevyšetřila. „Bylo to šest trestných činů, o kterých jsem se shodou okolností dozvěděl vždy po telefonu od novinářů. Všechny byly smetené pod koberec, respektive zamítnuty jako neodůvodněné nesmysly,“ konstatoval později.

Dnes se Ruskovo jméno vrací do veřejného života se spisem Gorila, ačkoli mezi hlavní aktéry tohoto spisu nepatří. Paradoxně ale policie obvinila jeho jako prvního. Hlavních aktérů, mj. již zmíněné Anny Bubeníkové, která o prodeji PPC rozhodovala, si vyšetřovatelé velmi nevšímají. „Taktika vyšetřování je plně v kompetenci toho vyšetřovatele,“ konstatoval mluvčí ministerstva vnitra Gábor Grendel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 2 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 4 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 6 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ve Španělsku poprvé operovali tříměsíční dítě s ucpanou ledvinou pomocí robota

Medicínský milník se podařil madridské nemocnici 12 de Octubre. Pacient byl z nemocnice propuštěn 48 hodin po operaci a jeho stav se vyvíjí příznivě.
před 9 hhodinami

Izraelské útoky od začátku příměří zabily v Libanonu 380 lidí, tvrdí tamní úřady

Izraelské útoky zabily v Libanonu od počátku příměří v polovině dubna 380 lidí, včetně 22 dětí a 39 žen. V úterý to podle agentury AFP uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví, podle kterého od 2. března zemřelo 108 záchranářů a zdravotníků. Navzdory příměří, které 16. dubna oznámil americký prezident Donald Trump, provádí izraelská armáda vzdušné údery v Libanonu a teroristické hnutí Hizballáh útočí na izraelské vojáky v jižním Libanonu, kde Izrael okupuje část území.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...