První Macronova zahraniční návštěva. V Berlíně jednal s německou kancléřkou

Německá kancléřka Angela Merkelová přivítala v Berlíně s vojenskými poctami nového francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Oba státníci se shodli na tom, že dobrý vztah Francie a Německa je zásadní pro celou Evropskou unii, proto spolu chtějí velmi úzce spolupracovat. Návštěva německé metropole je Macronovou první zahraniční cestou ve funkci hlavy francouzského státu.

Seznam věcí, na kterých se Paříž a Berlín shodnou, může být delší než se na první pohled zdá.
Václav Černohorský
zpravodaj ČT

Merkelová prezidenta přivítala před budovou kancléřství s úsměvem, kterým jakoby chtěla potvrdit svá slova, že ke společnému jednání přistupuje plná sympatií.

Na seznamovací schůzce se svým francouzským protějškem poznamenala, že Evropa potřebuje silnou Francii. S Paříží by ráda spolupracovala například na reformách a posílení eurozóny, tak aby eurozóna byla odolnější vůči případným turbulencím.

Berlín a Paříž se dohodly na vytvoření plánu pro střednědobý rozvoj Evropské unie. „To jsou projekty, které nemohou vzniknout přes noc. Existuje společné přesvědčení, že se nemůžeme zabývat jen vystoupením Británie, ale také tím, jak můžeme Evropskou unii a především eurozónu prohloubit a zabezpečit proti krizím,“ uvedla německá kancléřka. 

Změna unijních smluv není tabu

Francouzský prezident nastínil široké reformy, které chystá na příští měsíce. Týkat se budou mimo jiné hospodářství, sociální oblasti či vzdělávání. Zásadní je podle něj zejména snížit nezaměstnanost ve Francii. Na evropské úrovni chce pracovat na snížení byrokracie. Ve vztazích Paříže a Berlína si přeje více pragmatismu.

Rovněž zdůraznil, že možnost změnit smlouvy EU je na stole. „V minulosti bylo toto téma ve Francii tabu, to už nyní neplatí,“ dodal Macron, který by také rád viděl lepší ochranu pro evropské dělníky.  Zároveň odmítl spekulace, že je zastáncem eurobondů, kterými by státy eurozóny společně ručily za své dluhy. „Nikdy jsem tuto ideu nehájil,“ ohradil se.

Kancléřka před setkáním uvedla, že si chce především poslechnout Macronovy názory na to, jaké reformy jsou ve Francii i v Evropské unii nutné, a na základě nich hledat možné společné iniciativy. Zmínila se například o oblasti digitalizace nebo zlepšování kvalifikace mladých lidí.

Nahrávám video

„Myslím, že má velmi dobré představy o tom, co je potřeba ve Francii udělat, a já jsem proto ta poslední, kdo přijde a bude mu říkat, co má Francie pěkně prosím dělat,“ podotkla Merkelová.

Macron měl v pondělí napilno. Ještě před odjezdem do Berlína pověřil sestavením nové vlády starostu města Le Havre Édouarda Philippa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ministři zahraničí EU schválili další protiruské sankce

Ministři zahraničí Evropské unie v pondělí schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.
12:54Aktualizovánopřed 47 mminutami

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Podle agentury APA to společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksenová. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.
před 56 mminutami

Babiš zahájil návštěvu Izraele, bude jednat o protivzdušné obraně

Český premiér Andrej Babiš přistál v izraelském Tel Avivu, kde zahájil třídenní pracovní návštěvu Izraele. V pondělí má na programu jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Hlavním cílem cesty je podle Babiše jednání o protivzdušné obraně, především o možnostech ochrany Česka před raketovými a balistickými útoky.
před 1 hhodinou

Uzavření estonsko-ruské hranice bude pro Narvu bolestivou ranou, míní exstarostka

Plánované uzavření estonsko-ruské hranice od 1. prosince bude bolestivou ranou pro pohraniční město Narva. Podle bývalé starostky Katri Raikové sice rozhodnutí není překvapivé, místní obyvatelé však doufali, že k němu nedojde. Upozornila na to na sociálních sítích.
před 2 hhodinami

Ruský vliv na Madagaskaru sílí, hraje se i o klíčový průliv

Spojené státy varovaly Madagaskar před prohlubováním vazeb s Moskvou. Po loňském převzetí moci armádou Rusko dodává africké zemi zbraně a na ostrově působí jeho polovojenské Africké síly. Vliv Kremlu prosakuje také do informační a kulturní sféry. Sílící ruský vliv na africkém kontinentu je znát především ve vojenském sektoru, přináší ale spíše smíšené výsledky, jak ukázala zkušenost zemí Sahelu. Moskvě se navíc nedaří konkurovat Evropě a Číně v oblasti obchodu a investic.
před 2 hhodinami

Ukrajinci zasáhli Krymský most, provoz je omezen

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jeho protivzdušná obrana za uplynulou noc zneškodnila 1336 ukrajinských dronů. Jde zřejmě o nejvyšší počet od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Úřady informují o několika zraněných. V důsledku ukrajinského útoku je také omezen provoz na Krymském mostě spojujícím okupovaný poloostrov s ruskou pevninou. Ruské drony zasáhly Dnipro a Záporožskou oblast.
09:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruská správa plánuje zabavit přes 1100 domů v okupované části Chersonské oblasti

Ruské okupační úřady plánují převést více než 1100 domů v okupované části Chersonské oblasti do „obecního“ vlastnictví. Nemovitosti lidí, kteří uprchli před válkou, chtějí prohlásit za „majetek bez vlastníka“. V pondělí o tom informovala ukrajinská vojenská rozvědka (HUR).
před 3 hhodinami

Hinduisté slaví svátek boha Slunce koupelí v řece

Hinduisté uzavírají oslavy svátku zasvěceného bohu Slunce Súrjovi a bohyni Chhathi Maie. Chhath púdža pochází ze severovýchodu Indie a Nepálu, díky diaspoře se však slaví po celém světě. Smyslem svátku je vyjádřit vděčnost za dary života na Zemi a naplnit niterná, osobní přání. Trvá čtyři dny a tři noci, během nichž věřící drží přísný půst a připravují tradiční pokrmy symbolizující čistotu a oddanost. Uklízejí okolí svých domovů, obětují květiny a potraviny, zpívají chvalozpěvy a podstupují několik rituálních koupelí. Vyvrcholením oslav je věnovaní darů zapadajícímu a následující ráno vycházejícímu slunci, které věřící přinášejí stojíce v řece. Poté se rodiče modlí za ochranu svých dětí a za štěstí a klid celé rodiny.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.