První Macronova zahraniční návštěva. V Berlíně jednal s německou kancléřkou

Německá kancléřka Angela Merkelová přivítala v Berlíně s vojenskými poctami nového francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Oba státníci se shodli na tom, že dobrý vztah Francie a Německa je zásadní pro celou Evropskou unii, proto spolu chtějí velmi úzce spolupracovat. Návštěva německé metropole je Macronovou první zahraniční cestou ve funkci hlavy francouzského státu.

Seznam věcí, na kterých se Paříž a Berlín shodnou, může být delší než se na první pohled zdá.
Václav Černohorský
zpravodaj ČT

Merkelová prezidenta přivítala před budovou kancléřství s úsměvem, kterým jakoby chtěla potvrdit svá slova, že ke společnému jednání přistupuje plná sympatií.

Na seznamovací schůzce se svým francouzským protějškem poznamenala, že Evropa potřebuje silnou Francii. S Paříží by ráda spolupracovala například na reformách a posílení eurozóny, tak aby eurozóna byla odolnější vůči případným turbulencím.

Berlín a Paříž se dohodly na vytvoření plánu pro střednědobý rozvoj Evropské unie. „To jsou projekty, které nemohou vzniknout přes noc. Existuje společné přesvědčení, že se nemůžeme zabývat jen vystoupením Británie, ale také tím, jak můžeme Evropskou unii a především eurozónu prohloubit a zabezpečit proti krizím,“ uvedla německá kancléřka. 

Změna unijních smluv není tabu

Francouzský prezident nastínil široké reformy, které chystá na příští měsíce. Týkat se budou mimo jiné hospodářství, sociální oblasti či vzdělávání. Zásadní je podle něj zejména snížit nezaměstnanost ve Francii. Na evropské úrovni chce pracovat na snížení byrokracie. Ve vztazích Paříže a Berlína si přeje více pragmatismu.

Rovněž zdůraznil, že možnost změnit smlouvy EU je na stole. „V minulosti bylo toto téma ve Francii tabu, to už nyní neplatí,“ dodal Macron, který by také rád viděl lepší ochranu pro evropské dělníky.  Zároveň odmítl spekulace, že je zastáncem eurobondů, kterými by státy eurozóny společně ručily za své dluhy. „Nikdy jsem tuto ideu nehájil,“ ohradil se.

Kancléřka před setkáním uvedla, že si chce především poslechnout Macronovy názory na to, jaké reformy jsou ve Francii i v Evropské unii nutné, a na základě nich hledat možné společné iniciativy. Zmínila se například o oblasti digitalizace nebo zlepšování kvalifikace mladých lidí.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Seznamovací setkání dua Merkelová-Macron
Zdroj: ČT24

„Myslím, že má velmi dobré představy o tom, co je potřeba ve Francii udělat, a já jsem proto ta poslední, kdo přijde a bude mu říkat, co má Francie pěkně prosím dělat,“ podotkla Merkelová.

Macron měl v pondělí napilno. Ještě před odjezdem do Berlína pověřil sestavením nové vlády starostu města Le Havre Édouarda Philippa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polsko by podle Nawrockého mělo mít vlastní jaderný program

Polsko by mělo mít kvůli ruské válce na Ukrajině vlastní jaderný program, uvedl prezident Karol Nawrocki v televizi Polsat News. Není podle něj jasné, zda to mezinárodní závazky a další otázky umožní, sám ale takový postup podporuje. Podle zástupců vládních stran země k tomuto kroku přistoupí, pokud bude nutný. Výroků Nawrockého si všimla i zahraniční média, píší polské servery.
před 56 mminutami

Vztahy USA a Maďarska vstupují do zlaté éry, řekl Rubio na schůzce s Orbánem

Spojené státy a Maďarsko vstupují do zlaté éry bilaterálních vztahů, řekl při schůzce s maďarským premiérem Viktorem Orbánem americký ministr zahraničí Marco Rubio. Orbána podle agentur ujistil, že má plnou podporu šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Maďarsko v dubnu čekají parlamentní volby, které pro Orbána znamenají největší výzvu od roku 2010, odkdy je u moci.
před 2 hhodinami

Pokročili jsme v otázce českého územního dluhu, řekl Macinka po jednání se Sikorským

Praha a Varšava pokročily v otázce českého územního dluhu vůči Polsku, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským ve Varšavě. Řešením má být podle něj projekt, který se bude týkat ochrany proti záplavám. Sikorski by byl rád, aby Česko přispělo k řešení sporů, které nyní panují uvnitř V4.
14:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada každoročním cvičením posiluje obranyschopnost v Arktidě

V Kanadě začíná každoroční vojenské cvičení v Severozápadních teritoriích. Armáda operací „Nanook-Nunalivut“ posiluje schopnost bránit kanadskou Arktidu, uvádí agentura Reuters. Cvičení má zlepšovat koordinaci na federální, teritoriální i mezinárodní úrovni. Operace se koná v době, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně říká, že USA převezmou Grónsko. To odmítají ostrovní představitelé i obyvatelé, Dánsko a další evropské země společně s Kanadou.
před 4 hhodinami

AfD naplánovala svůj sjezd přesně sto let po NSDAP, čelí kritice

Strana Alternativa pro Německo (AfD) čelí ostré kritice kvůli výběru termínu konání svého sjezdu. V durynské metropoli Erfurtu by se měli její delegáti sejít 4. a 5. července, tedy přesně sto let po říšském sjezdu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), který se odehrál v nedalekém Výmaru. Kritika zazněla od politiků i historiků. AfD, kterou úřady označily za prokazatelně pravicově extremistickou, ji odmítá.
před 7 hhodinami

Epstein si „hýčkal“ skupinu elitních vědců, ukazují dokumenty

Nejnovější zveřejněné údaje z e-mailové databáze amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ukazují, že kromě politiků, celebrit a umělců se tento sexuální násilník stýkal také s celou řadou předních světových vědců.
před 8 hhodinami

Turecko hraje v Libyi prim. Doba zdrženlivosti je dávno pryč

Turecko, které se před lety zdráhalo vojensky udeřit na režim Muammara Kaddáfího v Libyi, nyní nebývale posiluje moc v této severoafrické zemi. Z Turecka se stal klíčový vojenský aktér i ekonomický partner obou libyjských vlád a významně ovlivňuje politiku v rozpadlém státě. Turecký parlament navíc odsouhlasil legislativu, která de facto umožňuje nasadit v Libyi neomezený počet vojáků bez časových limitů.
před 12 hhodinami

Britská vláda chce větší pravomoce k regulaci přístupu k internetu

Britská vláda bude usilovat o větší pravomoce regulovat přístup k internetu, považuje to za nezbytné v zájmu ochrany dětí před rychle se měnícími riziky digitálního světa. V neděli to podle agentury Reuters oznámil premiér Keir Starmer. Jeho vláda už v lednu uvedla, že chce uspořádat debatu o zákazu sociálních médií pro děti mladší 16 let po vzoru Austrálie.
před 14 hhodinami
Načítání...