Peking - V čínské poušti Gobi dnes odstartovala loď Šen-čou 9 se třemi kosmonauty, kteří mají za úkol spojit se s experimentálním modulem Tchien-kung 1, který od loňského září obíhá kolem Země. Čína tak učinila další krok k vybudování vlastní vesmírné stanice na oběžné dráze. Pro Čínu by to mělo být první takové setkání pilotované mise s jiným kosmickým plavidlem. Poprvé v historii čínského vesmírného programu je v posádce také žena, třiatřicetiletá Liou Jang.
Setkání dvou kosmických plavidel je pro fungování orbitálního komplexu dlouhodobě obývaného kosmonauty klíčové. Loni v listopadu Čína úspěšně vyzkoušela spojení dvou nepilotovaných kosmických aparátů. Tentokrát by měla spojení ručně řídit posádka. Pokud se vše podaří, vstoupí tchajkonauti, jak se v Číně kosmonautům říká, na palubu modulu obíhajícího ve výšce 322 kilometrů nad Zemí. Stráví tam několik dní, během nichž budou provádět vědecké experimenty.
Vesmírnou loď vynesla na orbitu raketa Dlouhý pochod z čínského kosmického střediska Ťiou-čchüa, jež se nachází v poušti Gobi v severozápadní provincii Kan-su. Přistání je plánováno zhruba o deset dní později v západní Číně. Poprvé se do vesmíru podívá také čínská kosmonautka. Čína by se tak měla zařadit po bok Ruska a Spojených států, které jako jediné dvě země na světě dokázaly vyslat vlastními prostředky do vesmíru ženu. Celkem byly v kosmu ženy sedmi států světa, jako první v roce 1963 ruská kosmonautka Valentina Těreškovová.
K vybraným astronautům, Ťing Chaj-pchengovi a Liou Wangovi, se připojila také důstojnice čínského letectva Liou Jang. Čínská média v posledních dnech vypočítávala kvality Liou, která dostala v roce 2010 ocenění příkladné pilotky. Pro čínskou komunistickou stranu je jistě neméně důležitá její údajná záliba v pronášení vlasteneckých projevů. Během čtyřletého pilotního výcviku prý cílevědomá a houževnatá Liou nedovolila svým rodičům ani jednou, aby ji navštívili.
Tchajkonautka Liou Jang před startem rakety: „Povedu si o svém pobytu i práci ve vesmíru důkladné záznamy, které pak budu sdílet s veřejností, vědci i budoucími astronauty.“
Čínský ústav vesmírného výzkumu vybíral z vdaných uchazeček, které zároveň musely být již matkami. Tyto ženy jsou prý vyzrálejší a klidnější. Výběr probíhal na podkladě psychologických a fyzických testů, uchazečky také nesměly mít žádnou jizvu na těle a nesměly zapáchat.
Čína je opatrná, bojí se, aby byla mise úspěšná
Čínská média oproti svým zvyklostem před startem rakety nepěla tradiční oslavné ódy na pokrok čínských technologií a podle odborníků je znát velká opatrnost Pekingu ohledně úspěchu mise. O tom svědčí i fakt, že po spojení obou vesmírných aparátů bude vždy jeden člen tříčlenné posádky přespávat v ukotvené vesmírné lodi Šen-čou 9 pro případ, že by došlo k nějaké nepředpokládané události.
Modul velikosti autobusu je vybaven cvičebním nářadím, dvěma zvukotěsnými ložnicemi, aby bylo zajištěno pohodlí ženské kosmonautky, a také kamerami s vysokým rozlišením, které umožní sledování činností posádky ze Země. Úkolem astronautů během jejich pobytu v modulu bude testování systémů potřebných pro život člověka v kosmu, jakož i různé astronomické a biologické pokusy. V rámci jednoho z experimentů poletí do vesmíru kukly, z nichž by se měli vylíhnout motýli. Detaily tohoto pokusu nebyly zveřejněny, podle některých zdrojů ale má tento experiment zřejmě především přitáhnout pozornost čínských školáků.
Spojené státy, Rusko a další země společně provozují na orbitě Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), na níž se Čína nepodílí. Peking by její menší obdobu chtěl postavit do roku 2020. Má však před sebou ještě dlouhou cestu, jelikož Tchien-kung 1 je pouze prototyp, nikoli stavební kámen plánované vesmírné stanice Nebeský palác (Tchien-kung). V roce 2003, tedy zhruba 40 let po Rusech a Američanech, se Čína stala třetí zemí světa, která do vesmíru vlastními silami vyslala svého kosmonauta. V roce 2008 pak její tchajkonaut uskutečnil výstup do volného kosmu. V roce 2013 chce Peking vypustit sondu na Měsíc a vysadit tam robotické vozítko a někdy po roce 2020 i člověka.
Ženy ve vesmíru:
- Dosud letělo do vesmíru 534 lidí z 36 zemí, z toho bylo 55 žen. Nejvíce astronautek bylo z USA (45), tři z Ruska (dříve Sovětského svazu), dvě z Kanady a dvě z Japonska a po jedné zástupkyni ve vesmíru mají Francie, Británie a Jižní Korea.
- První ženou ve vesmíru se stala 16. června 1963 sovětská kosmonautka Valentina Těreškovová. Další žena, Ruska Světlana Savická, ji následovala až v srpnu 1982. Jako třetí letěla do vesmíru v červnu 1983 Američanka Sally Rideová.
- Světlana Savická se v červenci 1984 stala první ženou, která vystoupila do volného vesmíru. Rekord v pobytu ve volném vesmíru z žen drží Američanka Peggy Whitsonová, která tam během šesti výstupů strávila 39 hodin a 46 minut.
- Nejdelší pobyt (195 dní) z žen absolvovala ve vesmíru Američanka Sunita Williamsová - od prosince 2006 do června 2007 na Mezinárodní vesmírné stanici(ISS).
- Nejvíce dní (376) ve vesmíru strávila z žen Američanka Peggy Whitsonová během dvou letů k ISS.
- Nejvíce vesmírných letů (pět) mají z žen na kontě Američanky Shannon Lucidová, Bonnie Dunbarová, Marsha Ivinsová, Tamara Jerniganová, Susan Helmsová a letos v únoru zesnulá Janice Vossová.
- První ženou, která zahynula při vesmírné katastrofě, se stala v lednu 1986 Američanka Judith Resniková; zemřela se šesti kolegy při startu raketoplánu Challenger. Další dvě ženy zemřely při havárii raketoplánu Columbia v únoru 2003 - Laurel Clarková a Kalpana Chawlaová, první Američanka indického původu ve vesmíru.
- První ženou, která pilotovala raketoplán, se stala v únoru 1995 Američanka Eileen Collinsová.
- První vesmírnou turistkou se v září 2006 stala Anousheh Ansariová, která působí zmatek ve statistikách tím, že má občanství Íránu i USA.
