Proti zákoníku práce stávkují i ve francouzských jaderných elektrárnách

Zaměstnanci francouzských jaderných elektráren se jednodenní stávkou připojili k protestům proti reformě zákoníku práce. Neplánované výpadky zasáhly nejméně 11 z 58 jaderných reaktorů ve Francii. Produkce se tak snížila o zhruba pět gigawattů, což představuje přibližně šest procent jaderné kapacity v zemi. Francouzský premiér Manuel Valls už sice připustil možnost změn reformy, její úplné stažení ale odmítl. Vláda prezidenta Hollanda chce novým opatřením snížit nezaměstnanost v zemi.

Podle odborového svazu CGT se stávka dotkla 19 jaderných elektráren v zemi, přičemž deset z nich omezilo výrobu.

Z údajů provozovatele přenosových sítí RTE vyplynulo, že dovoz elektrické energie do Francie vzrostl kolem 13:00 na zhruba 3,3 gigawattu z přibližně 800 megawattů, kde byl předešlý den ve stejnou dobu. Francie dováží elektřinu především z Německa a ze Švýcarska. Jaderné elektrárny vyrábějí asi 75 procent elektřiny ve Francii.

Odboráři CGT ve všech 19 jaderných elektrárnách ve Francii se ke stávkám rozhodli připojit ve středu. Chtějí tak podpořit požadavek, aby socialistická vláda ustoupila od prosazované reformy zákoníku práce, která má usnadnit přijímání a propouštění zaměstnanců. Vláda se reformou snaží povzbudit podniky k tvorbě nových pracovních míst, kritici však tvrdí, že umožní zaměstnavatelům obcházet práva zaměstnanců.

„Tento zákon je dobrý pro podnikatele, zejména pro malé a středně malé podniky, protože jim zaručí jasnou perspektivu. A je dobrý i pro zaměstnance, těm zase zaručí více práv… Určité změny, určitá zlepšení jsou vždy možná,“ připustil Valls v rozhovoru poskytnutém stanici BMFTV. Znovu ale vyloučil, že by bylo možné „změnit rámec“ či dokonce celý text reformy stáhnout. „Nepřijmu ani konfrontaci, ani násilí,“ dodal premiér.

Odboráři Vallsův návrh ihned odmítli s tím, že nadále požadují zrušení reformy. „Je to nepřijatelné,“ uvedl zástupce odborářů Arnaud Pacot.

Francie musela sáhnout do zásob

Stávky a blokády proti vládní reformě narušily v minulých dnech i provoz šesti z osmi francouzských ropných rafinerií a vedly k nedostatku pohonných hmot ve velkých částech Francie včetně Paříže. Země kvůli tomu začala ve středu poprvé od roku 2010 využívat pohonné hmoty ze strategických zásob.

Pařížská vývěska poškozená během protestů proti zákoníku práce
Zdroj: Reuters

Demonstrace napříč Francií

Protesty proti reformě zákoníku práce se konaly po celé zemi. V Paříži, kde manifestovalo podle úřadů asi 18 000 lidí, se demonstranti střetli s policií. Dvanáct lidí bylo předvedeno k výslechu. Na náměstí Nation, kde se manifestace konala, byl poškozen městský mobiliář.

V Bordeaux na jihozápadě země zaútočila zhruba stovka osob na policejní stanici, házela předměty a poškodila několik policejních aut. Pořádkové síly proti nim použily slzný plyn.

Protesty se uskutečnily také v Rennes, Nantes, Caenu, Marseille, Montpellieru nebo Lyonu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
11:54Aktualizovánopřed 11 mminutami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
13:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 2 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
17:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
16:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 5 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 8 hhodinami
Načítání...