Proti zákoníku práce stávkují i ve francouzských jaderných elektrárnách

Zaměstnanci francouzských jaderných elektráren se jednodenní stávkou připojili k protestům proti reformě zákoníku práce. Neplánované výpadky zasáhly nejméně 11 z 58 jaderných reaktorů ve Francii. Produkce se tak snížila o zhruba pět gigawattů, což představuje přibližně šest procent jaderné kapacity v zemi. Francouzský premiér Manuel Valls už sice připustil možnost změn reformy, její úplné stažení ale odmítl. Vláda prezidenta Hollanda chce novým opatřením snížit nezaměstnanost v zemi.

Podle odborového svazu CGT se stávka dotkla 19 jaderných elektráren v zemi, přičemž deset z nich omezilo výrobu.

Z údajů provozovatele přenosových sítí RTE vyplynulo, že dovoz elektrické energie do Francie vzrostl kolem 13:00 na zhruba 3,3 gigawattu z přibližně 800 megawattů, kde byl předešlý den ve stejnou dobu. Francie dováží elektřinu především z Německa a ze Švýcarska. Jaderné elektrárny vyrábějí asi 75 procent elektřiny ve Francii.

Odboráři CGT ve všech 19 jaderných elektrárnách ve Francii se ke stávkám rozhodli připojit ve středu. Chtějí tak podpořit požadavek, aby socialistická vláda ustoupila od prosazované reformy zákoníku práce, která má usnadnit přijímání a propouštění zaměstnanců. Vláda se reformou snaží povzbudit podniky k tvorbě nových pracovních míst, kritici však tvrdí, že umožní zaměstnavatelům obcházet práva zaměstnanců.

„Tento zákon je dobrý pro podnikatele, zejména pro malé a středně malé podniky, protože jim zaručí jasnou perspektivu. A je dobrý i pro zaměstnance, těm zase zaručí více práv… Určité změny, určitá zlepšení jsou vždy možná,“ připustil Valls v rozhovoru poskytnutém stanici BMFTV. Znovu ale vyloučil, že by bylo možné „změnit rámec“ či dokonce celý text reformy stáhnout. „Nepřijmu ani konfrontaci, ani násilí,“ dodal premiér.

Odboráři Vallsův návrh ihned odmítli s tím, že nadále požadují zrušení reformy. „Je to nepřijatelné,“ uvedl zástupce odborářů Arnaud Pacot.

Francie musela sáhnout do zásob

Stávky a blokády proti vládní reformě narušily v minulých dnech i provoz šesti z osmi francouzských ropných rafinerií a vedly k nedostatku pohonných hmot ve velkých částech Francie včetně Paříže. Země kvůli tomu začala ve středu poprvé od roku 2010 využívat pohonné hmoty ze strategických zásob.

Pařížská vývěska poškozená během protestů proti zákoníku práce
Zdroj: Reuters

Demonstrace napříč Francií

Protesty proti reformě zákoníku práce se konaly po celé zemi. V Paříži, kde manifestovalo podle úřadů asi 18 000 lidí, se demonstranti střetli s policií. Dvanáct lidí bylo předvedeno k výslechu. Na náměstí Nation, kde se manifestace konala, byl poškozen městský mobiliář.

V Bordeaux na jihozápadě země zaútočila zhruba stovka osob na policejní stanici, házela předměty a poškodila několik policejních aut. Pořádkové síly proti nim použily slzný plyn.

Protesty se uskutečnily také v Rennes, Nantes, Caenu, Marseille, Montpellieru nebo Lyonu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 5 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 40 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 2 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...