Jeruzalém - Zamrzlý mírový proces s Palestinci či neustálé nebezpečí teroristických útoků nejsou jedinými problémy, které trápí Izrael. Židovská země má i své vnitřní starosti – mezi nejpalčivější patří expanze ortodoxní komunity. Silně nábožensky založení židé tvoří necelou desetinu populace, až polovina z nich žije pod hranicí chudoby a je odkázaná na podporu svých neortodoxních sousedů. V těchto rodinách je to právě žena, která se stará o rodinu, a současná ekonomická situace nutí tyto ženy hledat si práci.
Již dnes skoro dvě třetiny žen a matek z ortodoxních rodin pracují. Nicméně podle ekonomických expertů to do budoucna stačit nebude a náklady na polovinu ultraortodoxních charedim, kteří už dnes žijí pod hranicí bídy, dál porostou. Podle těch nejčernějších prognóz není pro izraelskou sekulární většinu největším nebezpečím válka nebo terorismus, ale demografie. Podle odhadů by do roku 2050 mohly v zemi tvořit většinu ortodoxní židé spolu s izraelskými Araby.
Muži pilně studují Tóru a ženy se starají o rodinu a o obživu
Judaismus ukládá každému židovi povinnost se celoživotně vzdělávat. Mezi ultraortodoxními charedim ale tohle nařízení přerostlo do krajnosti. Zbožný muž má celý život věnovat převážně studiu Tóry. Mladí ultraortodoxní židé tráví v náboženské škole ješivě kromě šábesu každý den. Pilný student z dobré rodiny je skvělá partie přesto, že i do budoucna bude studium jeho jediným zaměstnáním. „Jsme židé, naše náboženská povinnost je studovat. Proto i teď během prázdnin je škola plná - chodíme sem a studujeme Tóru. To je to nejdůležitější,“ tvrdí jeden z nich.
V komunitě ortodoxních židů je to žena, kdo se má starat o rodinu a obživu. Ta je totiž od některých náboženských povinností osvobozená. Průměrně má ale taková rodina v Izraeli 6 nebo 7 dětí, a proto je tato rychle rostoucí náboženská komunita odkázaná na státní pomoc, kterou garantují malé, zato však vlivné politické strany. Jenže jestli dnes je množství peněz posílané na pomoc náboženské menšině přísně střeženým státním tajemstvím, do budoucna by mohlo narůst do nezvládnutelných cifer.
Profesor ekonomie na Hebrejské univerzitě
„Jejich komunita se už teď není schopná o sebe postarat a přitom velice rychle roste. Je třeba si uvědomit, že izraelská ekonomika i hospodářství jsou kvůli charedim ve velkém nebezpečí.“
Rychle rostoucí napětí mezi charedim a sekulární většinou Izraele, které se nelíbí, že na ně musí vysokými daněmi přispívat, částečně mírní nový trend mezi ortodoxními ženami. Pod tlakem životní nouze jich stále víc hledá práci. I když nedůvěra mezi oběma komunitami a hlavně přísná náboženská pravidla, jako jsou oddělené kanceláře pro muže a ženy, zákaz řídit auto nebo náročná košer kuchyně, situaci komplikují, jako houby po dešti rostou firmy, které charedim ženy zaměstnávají. Práci překvapivě nacházejí hlavně v počítačovém odvětví. „Jen v naší společnosti pracuje nějakých dvacet ortodoxních žen v manažerských rolích. Běžně jezdí za zákazníky, řídí auto. Ale nějakou dobu trvalo, než si naši obchodní partneři zvykli na organizační omezení,“ popisuje situaci Libby Affenová, ředitelka jedné ze společnosti.
Jedna z ortodoxních židovek
„Všechny tu souhlasíme s tím, aby naši muži pilně studovali Tóru. Takový je náš ideál - studující muž a žena, která se stará o obživu.“
