Praha - Propaganda bují v souvislosti s ukrajinskou krizí na obou stranách konfliktu. A sympatizanti Kremlu se snaží dostat svůj pohled na svět i do České republiky. Zpravodajství přináší v češtině třeba ruský státní rozhlas nebo několik internetových severů. Šéfredaktoři ruských novin se obvinění z šíření proputinovského pohledu na věc často brání, je ale vidět, že kritika Moskvy v listech místo nemá. Roli hraje i vlastní přesvědčení a také ekonomické zájmy.
V ruském úsilí o změnu veřejného mínění na Západě jsou fakta druhořadá. Nahrává tomu i internet, kde opisování vítězí nad ověřováním zdroje. „Naprostá většina jde podle mého názoru přes konspirologické stránky. A v poslední době je tam i Ukrajina,“ konstatoval Ondřej Soukup z Hospodářských novin.
Novinář serveru Echo24 Vladimír Ševela zkoumal, jak takové weby fungují zevnitř. Sám předstíral zájem psát pro web AE News. Ten šíří už pět měsíců proputinovský pohled na svět – v perfektní češtině. Portál zaregistrovaný ve Spojených státech má sídlo v Nizozemí a počítačovou adresu v Bratislavě. Tají i své autory. „Nabádají přispěvatele, aby si vybral pseudonym, aby si to dobře rozmyslel a aby ho neměnil,“ podotkl Ševela.
Obraz Ruska v Čechách přitom neovlivňují jen média, ale třeba i česko-ruské hospodářské vazby. „Funguje tu několik organizací a institucí, které kvůli tomu byly zřízeny,“ upozornil Alexej Kelin, zástupce Rusů v Radě vlády pro národnostní menšiny.
Většina Rusů žijících trvale v Česku je dál nakloněna Kremlu. Tendenčnost je patrná i v tisku pro zdejší rusky mluvící komunitu. Týdeník Pražský telegraf už ale 6 let usiluje o roli standardních českých novin – pouze psaných v ruštině. Na důvěryhodnosti informací si zakládá, tvrdí vedoucí redakce Natalia Sudlianková. Ověřují je ze třech nezávislých zdrojů. „Snažíme se držet objektivity, ale jako redakce máme svůj osobní názor, který pochopitelně prolíná ve výběru témat,“ uvedla šéfredaktorka.
To vydavatel mládežnického časopisu Artek, kterého už několikátým rokem sponzoruje český stát, má jasný názor. Čeští politici podporující Kyjev nebo reklama na koncert ukrajinské skupiny nemají v časopise co dělat. „Šlo o to, že skupiny podporovaly nejen Majdan jako takový, ale i agresi vůči východní Ukrajině. A my nepodporujeme žádnou agresi,“ vysvětlil předseda spolku Artek Alexandr Barabanov. Události na Majdanu jsou akcí fašistů, tvrdí Barabanov. Ruský stát ho prý za podobné názory neplatí – je to jeho vlastní přesvědčení.
Bez státních peněz, jen díky inzerci a vlastním zdrojům, jak upřesňuje jeho zakladatelka, vychází i Pražský expres. Jedny z nejstarších rusky psaných novin v Česku nařčení z proputinovské propagandy odmítají. „Ruská menšina říká, že nejsme dost patriotičtí, ukrajinská menšina říká, že jsme moc proruští,“ postěžovala si šéfredaktorka Irina Šulc.
Ruský tisk v Česku často bojuje o přežití. O hádky s velvyslanectvím nebo inzerenty proto vůbec nestojí. Možná víc než cílená a rafinovaná propaganda hrají roli přesvědčení a čistě ekonomické zájmy. I proto kritických hlasů vůči Moskvě zaznívá málo.
Na internetu vznikla propast mezi dvěma nesmiřitelnými tábory
Ruská propaganda se zaměřuje zejména na posilování nedůvěry k Západu – hlavně ke Spojeným státům – k čemuž využívá konspirační teorie. „Je zajímavé sledovat, jak se nám to v českém on-line prostoru velmi výrazně polarizuje do dvou táborů, které spolu nejsou schopny mluvit. Na jedné straně stojí lidé protiameričtí, protievropští, kteří nedůvěřují západním ani domácím médiím a vyjadřují se prorusky. Na druhé straně jsou pak ti prozápadní a proevropští,“ popsal situaci sociolog médií Jakub Macek.
Nedůvěra v média, ať už v Českou televizi, nebo komerční média, je fenomén, který podle Macka začíná prostupovat celou společností. „Když sledujeme západní média, někdo může říct, že nějaké vysvětlení či alternativa je důležitější než pravda. Když Putinova propaganda říká, že Ukrajinu řídí fašisté a na východě země se odehrává povstání proti fašistům v Kyjevě, tak to není alternativní názor, ale lež,“ upozornil Edward Lucas, editor týdeníku Economist a autor knihy Nová studená válka.
