Příslib stability? Nového prezidenta Burkina Fasa vynesly k moci volby, nikoliv násilí

Za posledních 50 let výjimečný případ, kdy v zemi nový prezident vzešel ze svobodných voleb, nikoliv pomocí puče - tak se mluví o nástupu Rocha Marca Kaborého do čela západoafrického Burkina Fasa. Bývalý premiér po nedělních volbách nahradí na postu prezidenta Blaise Compaorého. Kaboré získal 53,5 procenta hlasů a díky nadpoloviční většině zvítězil již v prvním kole voleb.

Kaboré získal celkem 53,5 procenta hlasů. Jeho nejsilnější konkurent Zephirin Diabré už před oficiálním zveřejněním výsledků uznal svou porážku, kdy obdržel pouze 29,7 procenta.

Stovky Kaborého příznivců se v pondělí večer shromáždily před sídlem jeho volebního štábu a oslavovaly vítězství již ve chvíli, kdy byly známy teprve dílčí výsledky. Později se k nim připojil i poražený sok Diabré.

Roch Marc Kaboré
Zdroj: Reuters

Kaboré byl klíčovou postavou ve vládě prezidenta Blaise Compaorého, který byl loni svržen a nahrazen momentálně dosluhujícím dočasným prezidentem Michelem Kafandoem. Toho v září zbavili moci pučisti podporující návrat Compaorého k moci, po několika dnech však převrat skončil. Dočasná vláda poté zemi dokázala připravit na volby, z nichž zákonem vyloučila Compaorého, který se moci chopil rovněž pučem před 27 lety a od té doby vyhrál několikery podle všeho zmanipulované volby.

Kaboré se s Compaorém rozešel v lednu loňského roku, kdy usiloval o změnu ústavy umožňující mu rozšíření moci. „Tyto volby proběhly poklidně a čistě, což ukazuje na vyspělost obyvatel Burkiny Fasa,“ prohlásil podle Reuters šéf volební komise Barthelemy Kere.

Voleb se podle něho zúčastnilo 60 procent z 5,5 milionu oprávněných voličů, o jejichž hlasy se ucházelo celkem 14 kandidátů. Hlasování původně plánované na polovinu října bylo kvůli zmíněnému převratu odloženo o půldruhého měsíce.

  • Elitní prezidentská garda 16. září uvěznila prezidenta Michela Kafandu, premiéra Isaaca Zidu a několik členů vlády. Moci se chopil vůdce gardy Gilbert Diendéré.
  • Generál však brzy odstoupil po tlaku, který na něj vyvinuli západoafrický regionální blok, armáda a demonstrující občané. Přechodná vláda se pak vrátila k moci 23. září.
  • Pučistická garda se měla na základě mírové dohody dobrovolně odzbrojit, což však neudělala. Vojáci obsadili všechna místa, která gardisté drželi.
  • Diendére má být postaven před vojenský soud a čelí obvinění v 11 bodech. Kromě ohrožování bezpečnosti a vraždy k nim patří také tajná dohoda se zahraniční armádou, napadení a záměrné ničení majetku.
  • Od pokusu o převrat zahynulo při protestech na ulicích nejméně 11 lidí a další desítky osob utrpěly zranění. Převrat zastavil přípravu všeobecných voleb, které byly plánovány na říjen a musely být odloženy na konec listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 10 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 19 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 38 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěTrump mluví na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Chválou ekonomické situace Spojených států amerických zahájil prezident USA Donald Trump svůj projev na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Atmosféru na konferenci ovlivnilo jeho úsilí připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
před 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...