Tripolis - Libye dnes uzavřela svůj vzdušný prostor pro veškerý provoz. Oznámila to evropská letecká služba Eurocontrol. Tripolis se tak pravděpodobně připravuje na vytvoření bezletové zóny nad Libyí, kterou schválila včera večer Rada bezpečnosti OSN. Televize Al-Arábíja citovala syna Muammara Kaddáfího, Sajfa Isláma, že se Libye nebojí rezoluce otevírající cestu k leteckým úderům. Do prvního útoku by se měla zapojit Francie a Velká Británie. České ministerstvo zahraničí rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN uvítalo. Podporuje i kroky k ochraně civilistů a ukončení násilí. Česká armáda se podle premiéra Petra Nečase do operace nezapojí.
Zatím nejsou známy čas úderů, jejich cíle a ani forma. Podle agentury Reuters lze v nadcházejících hodinách očekávat letecké operace vedené Británií, Francií a možná i Spojenými státy především na radary a systémy protiletecké obrany v Libyi. Operace se podle agentury může také zaměřit na dopravní, komunikační a zpravodajské cíle.
Mluvčí francouzské vlády:
„Nejedná se o okupaci libyjského území, ale o vojenské opatření k ochraně libyjského lidu, k umožnění, aby dosáhl své touhy po svobodě, a tedy k pádu režimu (Muammara) Kaddáfího.“
Účast na očekávaných leteckých úderech s mandátem OSN již přislíbily například Norsko a Austrálie. Paříž podle agentury Reuters počítá s účastí Británie, USA a „nejméně jednoho arabského státu“. Zapojení do bezletové zóny slíbil z arabských zemí podle AFP zatím jen Katar.
Některé státy přitom přispějí letadly a další vojenskou technikou, jiné - jako Itálie - jen základnami a další logistikou. Například Polsko slíbilo nákladní letouny, ale vyloučilo zapojení svých bojových letadel. Naopak dánská vláda předběžně přislíbila stíhačky F-16.
Ze zemí EU zatím jednoznačně odmítlo účast na vojenských operacích v Libyi jen Německo. Berlín se při schvalování rezoluce zdržel hlasování, protože v operaci spatřuje „vážná nebezpečí a rizika“. Odmítavý postoj k účasti zaujaly například také Čína, Rusko, Mexiko a Indie.
Rebelové oslavují rozhodnutí OSN
Libyjští rebelové a jejich stoupenci oslavují přijetí rezoluce RB OSN o bezletové zóně nad Libyí, žádají ale rychlou akci.
Kaddáfího síly dnes pokračují v těžkém ostřelování města Misuráta. Podle zprávy televize Al-Arabíja citující zástupce tamních povstalců nasadily provládní síly proti této poslední baště vzbouřenců v západní části země tanky a těžké dělostřelectvo. Podle arabské televize si útok vyžádal neupřesněný počet mrtvých a zraněných, a to i mezi civilisty.
Libye uzavřela svůj vzdušný prostor
Služba Eurocontrol podle agentury Reuters upřesnila, že obdržela z Malty informaci, podle níž kontrolní středisko leteckého provozu v Tripolisu vydalo upozornění, že „až do odvolání“ nevpustí do libyjského vzdušného prostoru žádné letadlo. „To je jediná informace, kterou momentálně máme,“ řekla mluvčí Eurocontrolu.
Bezletové zóny v historii
Mezinárodní společenství zavedlo bezletovou zónu zatím dvakrát. V letech 1991 až 2003 to bylo nad Irákem. Po masakru kurdského a šíitského obyvatelstva v roce 1991 vyhlásily bezletovou zónu Spojené státy. Zóna měřila asi 50 tisíc čtverečních kilometrů, zahrnovala oblast od 36. rovnoběžky na sever. O rok později pak USA bezletovou zónu v Iráku ještě rozšířily, tentokrát od 32. rovnoběžky na jih. Zóny chránila letadla USA, Británie a Francie z leteckých základen v Saúdské Arábii a Kuvajtu. Zóny přestaly existovat na začátku války v Iráku v březnu 2003, oficiálně byly zrušeny po pádu režimu Saddáma Husajna 9. dubna 2003.
V devadesátých letech také mezinárodní společenství rozhodlo o bezletové zóně v Bosně. V tomto případě to ale v říjnu roku 1992 odsouhlasila Rada bezpečnosti. Rezoluce však neopravňovala mezinárodní síly k použití síly. To zajistila až rezoluce Rady bezpečnosti č. 816 o operaci Odpeřený let z roku 1993. Od dubna 1993 pak stíhačky NATO hlídkovaly nad územím Bosny. Byla to první akce mimo hranice NATO v historii aliance. Zóna byla zrušena po ukončení války v Bosně na podzim 1995, do konce operace 20. prosince 1995 uskutečnila NATO přes 100 tisíc letů.
