Moskva – Invaze na Krym bude mít negativní dopady na ruskou zahraniční politiku i ekonomiku, upozorňují ruská média. Integrace Krymu podle komentátorů zatíží ruský rozpočet, prohloubí obavy z Ruska jako nepředvídatelného partnera a zvýší nedůvěru postsovětských států. Podle některých komentátorů není Rusko na anexi Krymu připraveno.
„Moskva doslova tlačí Ukrajinu k co nejrychlejšímu členství v Evropské unii a v NATO. Neméně nebezpečné je vyostření vztahů se Západem. Summit států G8 je ohrožen a USA a EU hrozí Rusku sankcemi. Místo aby Rusko ukázalo sílu, stalo se nepředvídatelným hráčem, který nedokáže střízlivě zhodnotit své možnosti,“ píše list Vědomosti s tím, že všechna tato negativa jen sotva nahradí hypotetická možnost získat Krym. Chování Ruska list vysvětluje špatnou kvalitou kremelských poradců, kteří jsou méně kompetentní, zato více loajální. „Nízká úroveň veřejné argumentace a primitivní propagandistické mechanismy potvrzují, že Kreml vsadil na loajalitu na úkor kompetentnosti. Je-li tomu tak, pak výhrůžky válkou nejsou pečlivě propočítanou operací, ale výsledkem oslabeného vlivu kompetentních rádců,“ varuje autor komentáře.
Podle listu Kommersant není ruská vláda na integraci Krymu připravena. Ve vztahu k Rusku je Krym fakticky ostrovem a budování nové a nákladné dopravní infrastruktury bude prvořadým úkolem. Zásobování Krymu po moři prudce zvýší ceny. Poloostrov podle expertů potřebuje zvýšit rozpočtové výdaje každoročně o tři miliardy dolarů, aby se zabránilo odlivu obyvatel v důsledku nevyhnutelného propadu životní úrovně. Z hospodářského hlediska není ztráta Krymu pro Ukrajinu nijak bolestná a zisk pro Moskvu je nulový, píše Kommersant. V regionu nejsou žádné velké podniky, hrubý domácí produkt tvoří 2,4 procenta HDP Ukrajiny a 0,2 procenta HDP Ruska. Podniky, přístavy a letiště na ostrově patří buď ukrajinským miliardářům Dmytru Firtašovi a Rinatu Achmetovovi, kteří jsou spíš loajální Kyjevu, nebo rodinám svržených ukrajinských veličin Viktora Janukovyče a Mykoly Azarova.
List Nězavisimaja gazeta se v komentáři zabývá ohlasem krymské invaze v ostatních postsovětských zemích. „Po výměně státní moci v Kyjevě nikdo z postsovětských zemí ruskou politiku na Ukrajině nepodpořil… Moskva na pomoc partnerů ze Společenství nezávislých států nemůže spoléhat. Ani po válce s Gruzií nikdo z nich Moskvu nepodpořil a situace se nyní opakuje,“ zdůrazňuje list. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko chce podle autora komentáře udržet rovnovážné vztahy s Moskvou i s Kyjevem a kazašský vládce Nursultan Nazarbajev si nepřeje žádnou konfrontaci s USA ani s EU. Šéfy ostatních postsovětských států vystrašila možnost západních sankcí, protože všichni tam mají své účty, píše Nězavisimaja gazeta.
