Kyjev – Příměří vyhlášené na ukrajině od dnešní půlnoci stále platí. Velení ukrajinské armády proto nevidí důvody pro vyhlášení válečného stavu, o jehož zavedení hovořil prezident Petro Porošenko pro případ nezdaru dojednaného příměří. Dosavadní případy porušení klidu zbraní se podle Kyjeva omezují na lokální incidenty a provokace separatistů. K přestřelkám dochází u města Debalceve a na západě Luhanské oblasti. Nikdo při nich však podle všeho nezahynul.
Ukrajinská armáda bude na útočné akce povstalců odpovídat až v případě, že budou jejich zjevným terčem ukrajinské jednotky nebo civilní objekty, prohlásil armádní mluvčí Vladyslav Selezňov. Dosavadní palba je podle něj vedena bez očividného taktického cíle.
Podle Andrije Lysenka, mluvčího protipovstalecké operace, už armáda připravuje stanoviště pro dislokaci odsunuté těžké bojové techniky. Její stažení z frontové linie do vzdálenosti 50 až 70 kilometrů ukládají oběma stranám dohody z běloruského Minsku. Mělo by se tak stát do dvou týdnů počínaje pondělím.
Vzbouřenci ale podle Lysenka v tomto ohledu zatím žádnou aktivitu nevykazují. Armáda začne techniku stahovat z fronty až v okamžiku, kdy se ke stejnému kroku odhodlají separatisté, řekl mluvčí.
-
„Příměří je víceméně dodržováno až na lokální sporadické přestřelky, kterých jsme byli svědky i my, zvláště na severozápadě Doněcku. Obě strany se navzájem obviňují zhruba z deseti narušení příměří. Jde hlavně o oblast Doněcku, Luhansku, Šyrokine (což je asi 15 kilometrů před přístavem Mariupol) a hlavně Debalceve. Ale jinak je na východě Ukrajiny ve srovnání s tím, co se tu dělo ještě před půlnocí, opravdu klid,“ popsal situaci zpravodaj ČT Miroslav Karas.
Povstalci nepustili inspektory OBSE do Debalceve
Mluvčí vzbouřenců Eduard Basurin dnes ale naopak deklaroval právo povstaleckých oddílů na další bojové operace ve strategicky položeném městě Debalceve. Důležitá železniční křižovatka prý leží uvnitř povstaleckého území a dohoda o klidu zbraní se na ni nevztahuje. „Samozřejmě, že můžeme zahájit palbu, je to naše území. Je to uvnitř, je naše,“ prohlásil. Podle kyjevských médií se i dnes ráno z okolí města ozývaly výstřely a výbuchy.
Na Basurinovo prohlášení reagoval kremelský mluvčí Dmitri Peskov, který obě strany konfliktu vyzval k bezpodmínečnému dodržení všech bodů minské smlouvy. „Postup jednotlivých akcí obsahuje balík opatření z Minsku. Všechny jeho body musejí být naplněny bez podmínek,“ zdůraznil Peskov. Na plnění dohod z Minsku má dohlížet kontrolní mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Povstalci však dnes odmítli inspektory OBSE do Debalceve pustit.
Klid zatím panuje i v Doněcku – ve městě se nebojuje, ustalo i dělostřelecké, raketové a minometné ostřelování obytných čtvrtí. Policejní velitel Doněcku Vjačeslav Abroskin oznámil, že situace je „fakticky stabilní“.
Noc poznamenaly přestřelky – u Debalceve i jinde
V noci ještě docházelo k ojedinělým konfliktům i na dalších místech, ze kterých se obě strany navzájem obviňují. Mluvčí ukrajinského generálního štábu Vladyslav Selezňov na Facebooku napsal, že vzbouřenci útočili na vesnici Zolote, která leží asi 65 kilometrů západně od Luhansku. Také u Debalceve se střílelo i v noci. O tento dopravní uzel na trase mezi Doněckem a Luhanskem sváděla ukrajinská vojska a povstalci prudké boje v sobotu.Objevily se i náznaky, že by se rozsáhlé boje mohly znovu rozpoutat: vůdce ukrajinských radikálů Dmytro Jaroš v noci umístil na web Národní gardy prohlášení, podle kterého jeho dva prapory příměří dodržovat nebudou. Brzy však prohlášení stáhl. Armádě prý slíbil, že se podřídí, dal ale najevo, že chce příměří využít k přípravě na další boj.
Ruské kamiony jsou na Ukrajině, ať už vezou cokoli
Na Ukrajinu dnes přijelo 170 ruských kamionů. Podle moskevského ministerstva pro mimořádné situace vezou na 1 800 tun humanitární pomoci, například stavební materiál nebo vysokoškolská skripta. Kamiony se po přejezdu hranic, které jsou pod kontrolou separatistů, rozdělily do dvou skupin – 90 jich jede do Doněcku, zbylých 80 do Luhansku. Ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany Kreml obvinila, že do vozidel ve skutečnosti nenaložil humanitární pomoc, ale zbraně, munici a konzervovanou vojenskou stravu. Obdobné obavy vyjadřoval Kyjev i u předchozích třinácti konvojů vyslaných z Ruska do povstaleckých oblastí. Ze zpráv ukrajinských, ale i ruských médií však později vyplynulo, že kamiony pomoc přivezly, velká část ale nepřipadla obětem bojů, nýbrž skončila na černém trhu.
