Překvapení v Argentině, první kolo prezidentských voleb vyhrál dosavadní ministr

8 minut
Horizont ČT24: Argentinské první kolo je překvapivé
Zdroj: ČT24

Ve druhém kole prezidentských voleb v Argentině se 19. listopadu utkají ministr hospodářství Sergio Massa a krajně pravicový ekonom Javier Milei. Massa překvapivě zvítězil v nedělním prvním kole, když s náskokem více než šesti procentních bodů porazil Mileiho. Ukazují to výsledky po sečtení skoro 99 procent okrsků. Milei, který chce mimo jiné nahradit domácí měnu peso americkým dolarem, byl přitom dlouho favoritem v průzkumech.

Jedenapadesátiletý Massa, který je představitelem vládní peronistické Unie pro vlast, má po sečtení zhruba 98,5 procenta okrsků podporu 36,7 procenta voličů. Nad třiapadesátiletým Mileim, jehož podpora v průběhu sčítání klesla lehce pod třicet procent, má náskok skoro dvou milionů hlasů. S odstupem za nimi je s 23,8 procenta bývalá ministryně vnitra Patricia Bullrichová, která zastupuje pravicový blok Společně pro změnu. Nikdo z dalších kandidátů nezískal více než sedm procent.

Argentinská média dopředu volby vnímala jako politický souboj mezi kandidáty, kteří představují kontinuitu, a Mileiem, který je vnímán jako zásadní změna. Milei, kterého zahraniční agentury označují za „krajně pravicového libertariánského radikála“ či „pravicového populistu“, sliboval převratné ekonomické kroky, včetně nahrazení domácí měny peso americkým dolarem nebo zrušení centrální banky.

I kvůli těžké ekonomické krizi a vysoké inflaci, kterým nyní Argentina čelí, byl Milei favorizován. Agentura Reuters teď mluví o „překvapivé síle peronistů“, agentura AP zase o „překvapení“, které odráží neochotu voličů předat prezidentský úřad „pravicovému populistovi, který slíbil drasticky změnit stát“.

Proslovy prezidentských kandidátů

V prvním povolebním proslovu slíbil Massa vytvořit vládu národní jednoty, ve které budou zasedat ti nejlepší jedinci bez ohledu na politickou příslušnost. Cílem takové vlády bude podle Massy posílení argentinského průmyslu, zaručení kvalitního a bezplatného vzdělání a modernizace trhu práce. Podle argentinského tisku se Massovi podařilo zmobilizovat peronistické voliče, a to hlavně v Buenos Aires a jeho okolí. Ve srovnání s povinnými primárkami v srpnu si tak jeho blok polepšil o 2,7 milionu hlasů.

Klíčoví budou pro druhé kolo podle deníku El País voliči, kteří dali hlas Bullrichové. Ty se snažil oslovit ve svém prvním povolebním projevu i dalších proslovech Milei. „My, kteří chceme změnu, musíme pracovat spolu,“ uvedl ekonom, podle kterého pro výměnu vlády hlasovaly dvě třetiny voličů. Později řekl, že velmi poslouchá bývalého pravicového prezidenta Mauricia Macriho, a vyzval ho, aby se připojil k jeho snaze porazit „kirchnerismus“, jak Milei nazývá současné peronistické politiky. Před volbami Milei označoval všechny zavedené strany za kastu.

Milei v prvním proslovu sliboval, že zatočí s korupcí, ukončí vládu peronistů, která podle něj může „za brutální propad“ ekonomiky, a uskuteční „liberální revoluci“. Podle Mileiho bude druhé kolo „nejdůležitějšími volbami za posledních sto let“. O svých radikálních ekonomických receptech, které mohly vyvolat obavy části voličů, se v projevu nezmínil.

K volebním urnám přišlo v neděli necelých 78 procent voličů, což je méně než v předchozích volbách v roce 2019 i v roce 2015, kdy to bylo v obou případech 81 procent. Hlasování je v Argentině povinné, za neodůvodněnou neúčast hrozí pokuty, které jsou ale vzhledem k inflaci poměrně nízké.

K vítězství už v prvním kole voleb bylo třeba získat podporu více než 45 procent voličů nebo alespoň 40 procent hlasů s náskokem nejméně deseti procentních bodů na další kandidáty. Protože se to nestalo, uskuteční se druhé kolo 19. listopadu. Nový prezident se funkce ujme 10. prosince.

Peronistická Unie pro vlast však zřejmě nebude mít většinu v dolní komoře parlamentu, ačkoliv v neděli získala nejvíce mandátů. Ukazují to výpočty tisku. Její klub by měl mít 109 členů. V neděli voliči rozhodovali o zhruba polovině z 257 poslanců. Pravicový blok Společně pro změnu bude podle tisku mít 91 poslanců a Mileiho Svoboda postupuje 39 mandátů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 6 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 15 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 42 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 4 hhodinami
Načítání...