Předseda ukrajinského ústavního soudu je podezřelý z korupce, podle médií má pozemky na Krymu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj svým dekretem na dva měsíce odvolal z funkce předsedu ústavního soudu Oleksandra Tupyckého. O den dříve se ukrajinští prokurátoři vyjádřili, že podezírají šéfa ústavního soudu z podílu na korupčním případu a ze střetu zájmů.

„Podepisuji tento výnos v zájmu obnovení spravedlnosti a vyřešení ústavní krize,“ prohlásil Zelenskyj.

Jeho spolupracovníci podle televize 112 vysvětlili, že nejde ani o odvolání z funkce, ani o přerušení pravomocí soudce, ale o dočasné opatření, se kterým zákon počítá. Konkrétně jde o ustanovení, podle kterého prezident může po dobu dvou měsíců, během kterých se bude vyšetřovat, odvolat z funkce osobu, kterou do této pozice jmenoval.

List Ukrajinska pravda podotkl, že na stejném základě může být nynější odstranění z funkce prodlouženo o další dva měsíce.

Předsedu ústavního soudu Tupyckého vyšetřovatelé podle tisku podezírají, že ovlivňoval rozhodování soudů v majetkových záležitostech. Tupyckyj podle tisku také zatajil vlastnictví pozemků na Krymu, které prý přešly do jeho vlastnictví až po ruské anexi poloostrova.

Tupyckyj zatím nereagoval, ale o den dříve ústavní soud vydal prohlášení, ve kterém varoval, že odstranění jeho předsedy bylo nezákonným krokem. Připomněla, že Tupyckyj se v pondělí nedostavil na generální prokuraturu, kam byl předvolán, aby si vyslechl obvinění z uplácení svědka, aby poskytl lživé svědectví. Generální prokuratura následně požádala prezidenta o zásah.

Prezident navrhl dříve rozpuštění celého ústavního soudu

Na konci října Zelenskyj navrhl rozpustit ústavní soud a zrušit jeho rozhodnutí týkající se neplatnosti některých protikorupčních zákonů. Jako nepřiměřený ústavní soud zavrhl postih za nepravdivé informace v majetkových přiznáních a také zrušil klíčové pravomoci národní protikorupční agentury.

Nález ohrozil zahraniční pomoc, podmiňovanou právě pokrokem při zavádění reforem a potíráním korupce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsuzují, mezi jiným viní Unii z toho, že se tak snaží „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 27 mminutami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 37 mminutami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 3 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 4 hhodinami
Načítání...