Předseda německých biskupů chce konec celibátu. Ratzingera vyzývá k omluvě za chyby v případech zneužívání

3 minuty
Události ČT: Sexuální zneužívání kněžími v Německu
Zdroj: ČT24

Konec povinného celibátu pro katolické kněze podpořil předseda německé biskupské konference. Reagoval tak na odhalení stovek případů sexuálního zneužíti, kterých se podle vyšetřovací zprávy dopustili církevní hodnostáři v mnichovském arcibiskupství. Vyzval také k omluvě bývalého papeže Benedikta XVI., který ještě coby mnichovský arcibiskup Joseph Ratzinger nezasáhl podle vyšetřovací komise v případech sexuálního zneužívání dětí.

Lavinu odhalení sexuálního zneužívání církevními hodnostáři v Německu spustil před dvanácti lety Matthias Katsch, sám oběť dvou sadistických kněží na jezuitském gymnáziu v Berlíně. Počet zdokumentovaných obětí se od té doby vyšplhal na více než tři tisíce šest set.

Katsch teď dodává, že podíl na utrpení některých z nich měl i Joseph Ratzinger. „Nese zodpovědnost za tyto děti a měl by se jim omluvit.“

Totéž tvrdí i vyšetřovací zpráva o mnichovském arcibiskupství, v jehož čele pozdější papež v 80. letech stál. „Celkem ve čtyřech případech sexuálního zneužívání se tehdejší arcibiskup Josef Ratzinger nezachoval správně,“ uvádí autor vyšetřovací zprávy Martin Pusch. 

V jednom případě Ratzingerův úřad přesunul pedofilního kněze do jiné farnosti poté, co vyšly najevo jeho zločiny. Duchovní dál kázal a dál zneužíval děti. „Nezjistili jsme, že by se církev zajímala o oběti nebo že se jim snažila pomoci,“ upozorňuje Pusch.

Sám Ratzinger tvrdil, že se klíčového zasedání nezúčastnil, poté vzal svá slova zpět. Trvá ale na tom, že pedofila nekryl, nýbrž měl od poradců špatné informace.

Předseda biskupské konference chce konec celibátu

Omluvu teď po něm žádá i předseda německé biskupské konference Georg Bäntzing, který chce i zásadní rekonstrukci katolické církve včetně zrušení povinného celibátu. „Jde o změnu chování celé církve. To je náš cíl,“ podotýká Bäntzing.

Matthias Katsch ale pochybuje, že církvi jde v první řadě o oběti, jako je on. „Chránili především sami sebe. Za to by obětem měli přiznat důstojné odškodnění.“

Řada obětí sexuálního násilí trpí doživotními následky, jednání o odškodnění se ale vlečou. První nabídka pro zhruba třicet z nich, kteří trpěli na berlínské jezuitské škole, začínala ze strany řádu na dvou tisících eurech. Tedy v přepočtu necelých padesáti tisících korunách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán vypustil rakety na americkou základnu, Katar je zachytil

Írán v pondělí večer vyslal rakety na americkou základnu al-Udajd v Kataru. Označil to jako odvetu za americký nálet na íránská jaderná zařízení v noci na neděli. Katar následně oznámil, že se jeho protivzdušné obraně podařilo úder úspěšně zachytit a nikdo nebyl zraněn ani nezemřel. Americký prezident Donald Trump označil íránskou reakci na americké útoky za velmi slabou, což prý očekával. Kataru, který věc považuje za vážné narušení vlastní suverenity, vyjádřily podporu další země v Perském zálivu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael podle armády dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán

Vzájemné údery Jeruzaléma a Teheránu pokračovaly během noci na pondělí a neustávaly ani během dne. Na jihu Izraele dopadla balistická střela poblíž elektrárny, informoval web The Times of Israel (Tol). Jeruzalém zasáhl vojenský komplex Parčín. Po poledni izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil údery proti dalším místům – včetně nechvalně známého vězení Evín, kde jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo zahraniční občané. Izrael podle armády v pondělí dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hormuzský průliv je ropná tepna, kterou může Írán ucpat. Naštěstí existuje bypass

Z hlediska světové ekonomiky existuje jen málo tak důležitých míst, jako je Hormuzský průliv. Představuje totiž jedinou možnost, jak se dá tankery přepravovat ropa z Perského zálivu, kde se těží, do zbytku světa. A jeho severní část kontroluje Írán, který by ho mohl v reakci na útoky Izraele a USA uzavřít.
před 6 hhodinami

Kyjev hlásí po ruských útocích devět mrtvých a desítky zraněných

V důsledku leteckého útoku na ukrajinskou metropoli a její okolí zemřelo nejméně devět lidí a dalších více než třicet jich bylo zraněno, uvedl web Kyiv Independent. Útok způsobil požáry v několika kyjevských čtvrtích a poškodil i vstup do stanice metra Svjatošyn. Další oběti si vyžádaly útoky na jiných místech Ukrajiny. Ruská balistická střela navečer zasáhla školu v ukrajinské Oděské oblasti. Podle šéfa oblastní správy zemřeli dva lidé.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rutte: Nová hranice výdajů na obranu zvýší bezpečnost a přinese pracovní místa

Šéf NATO Mark Rutte na tiskové konferenci nastínil témata summitu Severoatlantické aliance, který se koná v úterý a ve středu v nizozemském Haagu. Očekává se, že lídři členských států proberou zejména zvyšování výdajů na obranu, podporu Ukrajiny, která se už více než tři roky brání ruské invazi, a situaci na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Jen dvě lžičky kaše denně. Lídr běloruské opozice popsal věznění

„Je to rozhodně mučení,“ řekl o uvěznění běloruský opoziční lídr Sjarhej Cichanouski v rozhovoru pro AP. Agentura píše, že po několika letech za mřížemi politik zhubl přes padesát kilogramů a je téměř k nepoznání. Cichanouski se dostal na svobodu v sobotu poté, co jej společně s dalšími politickými vězni propustil běloruský vládce Alexandr Lukašenko – podle všeho na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 10 hhodinami

Satelit vyfotil íránská nukleární zařízení poničená bombardováním USA

Satelity společnosti Maxar vyfotily tři jaderné provozy, které se staly v noci na neděli terčem amerického bombardování. Zasažena byla nukleární zařízení Ísfahán, Natanz a Fordo. Prezident Spojených států Donald Trump údery zdůvodnil tím, že chce zabránit Íránu v získání jaderné bomby. Teherán popírá, že by se o to snažil. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poděkoval USA, že zakročily proti nejnebezpečnějšímu režimu, který ohrožuje existenci Izraele.
před 13 hhodinami

Z Izraele mohou začít znovu odlétat turisté, zatím po padesáti v každém letu

Z izraelského mezinárodního Ben Gurionova letiště by v pondělí měla odletět první letadla s cestujícími. Půjde o první repatriační lety od 13. června, kdy Izrael uzavřel vzdušný prostor kvůli válce s Íránem, informoval server The Times of Israel (ToI). Odlety s cestujícími byly dosud zakázané, minulý týden povolila izraelská vláda repatriační přílety s Izraelci uvázlými v cizině.
před 13 hhodinami
Načítání...