Předčasné volby kvůli odposlechům připouští už i Tusk

Varšava - Polský premiér Donald Tusk připustil, že by skandál se zveřejněnými odposlechy rozhovorů vysokých polských představitelů mohl vést k předčasným parlamentním volbám. Tusk přitom tuto možnost až dosud odmítal. Možnost předčasných voleb poprvé připustil i prezident Bronislaw Komorowski. Rozhorčení polské veřejnosti vyvolal policejní zásah přímo v redakci časopisu Wprost. Média i opozice kvůli němu mluví o policejním státě, který má k demokracii daleko.

Časopis Wprost o víkendu zveřejnil přepis tajně pořízené nahrávky z rozhovoru, při němž guvernér polské centrální banky Marek Belka loni v létě ministru vnitra Bartlomieji Sienkiewiczovi sliboval pomoc vládě při financování deficitu. Tuto pomoc přitom podmiňoval odvoláním tehdejšího ministra financí.

Opozice v reakci na odhalující článek Wprostu hned vyzvala k odvolání ministra i k demisi celé vlády. Tusk ale obojí vzápětí odmítl s poukazem na to, že záznam neobsahuje žádné důkazy o porušení zákona.

Předčasné volby připouští i prezident

Na dnešní tiskové konferenci ale premiér prohlásil, že předčasné volby budou asi nutné, pokud se v nadcházejících týdnech bude prohlubovat politická krize a nedůvěra veřejnosti. I prezident Komorowski dnes usoudil, že by se měly vyhlásit předčasné volby, pokud se vládě nepodaří nynější zvlášť složitou situaci vyřešit „normálními prostředky“. 

Tusk dnes také vyzval časopis Wprost, aby zveřejnil veškeré tajné nahrávky soukromých rozhovorů některých představitelů, které ještě má. Premiér se domnívá, že dokud se vše nezveřejní, je jeho vláda zranitelná vůči politickým tlakům.

Tusk je kvůli policejnímu zásahu pod palbou kritiky

Ve středu večer přišli do redakce Wprostu zástupci prokuratury, kteří se zde snažili zabavit počítače s tajnými nahrávkami. Přítomný šéf vydání ale kladl silný odpor, takže vyšetřovatelé sídlo časopisu opustili, aniž by si něco odnesli. Tusk dnes zásah potvrdil a litoval, že při prohlídce došlo k incidentům. Vyzval média, aby justici pomohla „identifikovat zločince, kteří stojí za nelegálními odposlechy“. „Obrátil jsem se v té věci na ministra spravedlnosti, aby pečlivě prověřil nutnost takového zásahu a jeho soulad s platnými zákony,“ dodal premiér. 

Snaha zabavit počítače s tajnými nahrávkami rozpálila novináře do běla. „Poprvé od roku 1989 vstoupily tajné služby otevřeně do prostoru médií a použily proti nim násilí,“ upozorňuje redaktor deníku Gazeta Wyborcza Wojciech Czuchnowski.

Lídr hlavní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński označil pokus odnést data z redakce za skandál „přímo útočící na svobodu slova“ a vyzval všechny parlamentní strany k tomu, aby se zasadily o vypsání předčasných voleb. „Musíme hájit svobodu slova a demokracii v Polsku,“ pronesl opoziční vůdce známý svými emotivními prohlášeními.

Prokuratura v úterý zahájila vyšetřování s cílem identifikovat autory zvukového záznamu a zjistit způsob, jímž byla nahrávka pořízena. Úřad pro vnitřní bezpečnost (ABW) podle médií údajně už zadržel první podezřelé. 

Vysílání polské televize TV Republika během zásahu v redakci časopisu Wprost:

Předčasné volby kvůli skandálu již ve středu připustil předseda menší vládní strany, Polské lidové strany (PSL), Janusz Piechociński. Nicméně zdůraznil, že teď není čas na požadování demisí, ale na vyjasnění celé aféry. „Ohroženy jsou zájmy státu,“ prohlásil. Poukázal přitom na to, že se stále neví, jestli do nezákonného odposlechu není zapletena část vlastních bezpečnostních orgánů nebo bezpečnostní služba „z venku“.

Vypsání předčasných voleb musí schválit dvoutřetinová většina poslanců Sejmu, kterou žádná ze stran nedisponuje, musely by se tak na nich shodnout vláda s opozicí. Původně se měly parlamentní volby konat příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 22 mminutami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 4 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...