Před dvaceti lety začala africká světová válka. Vzala skoro čtyři miliony životů a zabíjí dodnes

Před dvaceti lety, 2. srpna 1998, vypukla v Kongu, bývalém Zairu, druhá občanská válka, která skončila až v roce 2003. Společně s prvním konžským konfliktem (v letech 1996–1997) si vyžádala na 3,8 milionu obětí. Kvůli hladomoru a epidemii HIV, které boje zapříčinily, dál umírají desítky tisíc lidí. Konflikt, do něhož se zapojilo hned devět afrických států a 25 ozbrojených skupin, je nazýván „africkou světovou válkou“.

Bývalá belgická kolonie získala nezávislost v červnu 1960 a v pluralitních volbách se premiérem stal Patrice Lumumba. Ten byl ale v lednu 1961 zavražděn a v listopadu 1965 se moci pomocí převratu ujal Mobutu Sese Seko.

Mobutu Sese Seko
Zdroj: Reuters

Diktátor Mobutu v zemi zavedl systém jediné vládnoucí strany a v říjnu 1971 zemi přejmenoval na Zair. Povstání vedené Laurentem-Désirém Kabilou, kterého podporovaly Rwanda, Uganda či Burundi, v květnu 1997 Mobutův režim svrhlo a země se přejmenovala na Konžskou demokratickou republiku. Seko uprchl ze země. První válka si vyžádala údajně desetitisíce mrtvých.

Konflikt devíti států

Další občanská válka, tentokrát proti Kabilovi, vypukla na východě země v srpnu 1998, kdy tutsijští Banymulengové (původem z Rwandy), kteří v roce 1997 pomohli prezidentovi Kabilovi svrhnout režim diktátora Mobutua, oznámili, že přestávají podporovat vládu v Kinshase.

Laurent Kabila před svými vojáky
Zdroj: Reuters

Ve válce proti sobě stály na jedné straně vládní armáda, kterou podporovaly Namibie, Zimbabwe, Angola, Čad, Libye a Súdán. Na druhé straně byly dvě východokonžské povstalecké skupiny, převážně tutsijské Konžské shromáždění za demokracii (RCD) Ernesta Wamby dia Wamby a Konžské osvobozenecké hnutí (MLC) Jeana-Pierra Bemby, které podporovaly Uganda, Rwanda a Burundi.

Válka skončila bez vítězství jedné či druhé strany. V lednu 2001 byl Kabila zavražděn jedním ze svých osobních strážců a prezidentem se stal jeho syn Joseph Kabila. V červenci 2003 vznikla přechodná vláda se zastoupením bývalých povstaleckých formací.

Kvůli válce vypukl v Kongu hladomor, který zasáhl stovky tisíc lidí
Zdroj: Reuters

Hladomor, znásilňování a kanibalismus

Většinu obětí válek tvořili civilisté a příčinou jejich úmrtí byly zejména nemoci a hladomor. Ty jsou i dnes příčinou úmrtí desítek tisíc lidí ročně.

Mezinárodní organizace odhadují, že během konfliktu došlo minimálně ke 40 tisícům případů znásilnění. Skutečná čísla však budou pravděpodobně mnohonásobně vyšší. Právě znásilňování v tak masovém měřítku stálo za velkým rozšířením HIV.

Během války se také vyskytly případy kanibalismu. Pygmejové, povstalci považovaní za zvířata, byli chytáni a zabíjeni. Povstalci věřili, že konzumace jejich masa jim dodá magickou sílu.

Kvůli nejhoršímu válečnému konfliktu od druhé světové války také musely opustit své domovy miliony lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
před 1 mminutou

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 2 mminutami

Trump chystá v Davosu podpis „charty“ své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump plánuje na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podpis zakládající listiny vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
před 30 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 48 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 1 hhodinou

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 2 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 2 hhodinami
Načítání...