Před deseti lety zuřila v Abcházii rusko-gruzínská válka, nyní na tomto sporném území pořádá Moskva vojenské cvičení. Akce, které se zúčastní dva a půl tisíce vojáků, potrvá do 15. sprna. Nedaleko se přitom v těchto dnech konají jiné manévry: v Gruzii trénují vojáci Severoatlantické aliance.
Před deseti lety válka, nyní vojenské manévry. Rusové spouštějí armádní cvičení v Abcházii
Několikadenního ruského cvičení se v Abcházii účastní dva a půl tisíce vojáků, šest set kusů vojenské techniky a bitevní vrtulníky Ka-52 a Mi-28N.
Přibližně o pět set vojáků více trénuje s obrněnými vozidly Stryker a Bradley, tanky M1A2, bitevními vrtulníky AH-64 a helikoptérami UH-60 v pouhých několik set kilometrů vzdálené Gruziii.
Cvičení s názem „Ušlechtilý partner 2018“ (Noble Partner 2018) se kromě gruzínské armády účastní také vojáci z dvanácti zemí NATO. Mezi nimi je 1170 Američanů, vojáci z Německa, Francie, Británie, nebo Turecka. Dvoutýdenní manévry začaly 1. srpna na základně Viziani u hlavního města Tbilisi, která až do roku 2001 patřila Rusku.
Kamov Ka-52 Alligator
Manévry se přitom konají přesně deset let poté, co v oblasti zuřila krátká rusko-gruzínská válka, během které Gruzie ztratila přibližně dvacet procent svého území – regiony Abcházie a Jižní Osetie, kde má dnes výrazný vliv Rusko.
Citlivé výročí
Podle ředitele think-tanku Evropské hodnoty Jakuba Jandy ale situace zásadně mimořádná není. „Rusko se snaží demonstrovat sílu a zastrašovat regionální sousedy, ti se přirozeně snaží získávat spojence a ubránit si svou suverenitu, kterou Moskva fakticky neuznává,“ řekl České televizi.
Šéf Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych míní, že silně nepřátelská rétorika mezi oběma zeměmi se v poslední době otupila. „Rusko-gruzínské vztahy na té nejvyšší diplomatické úrovni nejsou navázány. Nicméně poté, co v Gruzii došlo k politické změně – nyní je tam hlavní politickou silou hnutí Gruzínský sen miliardáře Ivanišviliho – došlo k pozitivnímu posunu. Vztahy sice nejsou dobré, ale ocitly se na neutrálním bodě,“ uvedl Ditrych, který byl hostem Studia ČT24.
Gruzie vnímá ruské vojenské cvičení v odtržených oblastech jako posílení „další nezákonné vojenské přítomnosti,“ citoval The Times gruzínského prezidenta Giorgie Margvelašviliho. Gruzie obviňuje Moskvu z „bezprecedentních válečných her na sporných územích“. Dodal, že cílem Ruska je držet Gruzii v zamrzlém konfliktu a vnitřně ji destabilizovat. „Aby se postupnými kroky nepřibližovala euroatlantickému společenství,“ vysvětlil.
Jako na demonstraci sil poblíž ruských hranic pohlíží na vojenské manévry Západu také Moskva.
„Obě strany organizují vojenská cvičení pravidelně, to gruzínské se odehrává čtvrtým rokem vždy v létě. Stejně tak dochází k manévrům v Abcházii. Nejde o nic mimořádného, i když letošní výročí dodává těmto akcím na citlivosti,“ poznamenal Ondřej Ditrych.
Zakavkazská země udržuje blízké vztahy s NATO už od 90. let a dlouhodobě usiluje o členství v Alianci. Tomu se však Kreml snaží zabránit a v podvečer desetiletého výročí války varoval před „strašlivým konfliktem“, pokud se bývalá sovětská republika do struktur NATO začlení.
Vztahy mezi NATO a Moskvou se ocitly na bodě mrazu po ruské anexi Krymu v roce 2014. Od konce studené války se přitom oba tradičně znepřátelené bloky začaly sbližovat. V 90. letech se Rusko připojilo k aliančnímu programu Partnerství pro mír a obě strany spolu podepsaly mnoho dohod o vzájemné spolupráci.
Od zhoršení vzájemných vztahů se vojenské manévry poblíž hranic obou bloků konají stále častěji. Letos v červnu uspořádalo Rusko cvičení nedaleko hranic s Ukrajinou.
Posilování na obou stranách
V posledních letech také obě strany posilují svou vojenskou přítomnost okolo vzájemných hranic. Od roku 2016 vytvořila ruská armáda při západních hranicích země přes 70 nových jednotek a útvarů, celkem dvě divize a tři brigády. Na schůzi kolegia ruského ministerstva obrany v Moskvě o tom informoval ministr Sergej Šojgu. Na druhé straně hranic jsou zase stále častěji k vidění vojáci a technika Severoatlantické aliance.
Obavy z možné ruské intervence mají především Pobaltské státy, na jejichž území žijí početné ruské menšiny. Spolupráci s NATO rozšířily v neposlední řadě také tradičně neutrální Skandinávské země – Švédsko a Finsko.