Před 25 lety Ukrajinci zvolili samostatnost. Nevěděli ale, jak s ní naložit, říká Dvořák

Nahrávám video

V první prosincový den roku 1991, tedy na den přesně před 25 lety, si Ukrajinci odhlasovali samostatnost. Krátce poté se Sovětský svaz definitivně rozpadl. V referendu se pro odtržení vyslovilo 92 procent Ukrajinců. Kdyby se hlasovalo dnes, výsledek by podle komentátora Českého rozhlasu Libora Dvořáka zdaleka nebyl tak jednoznačný.

Referendum bylo už jen formálním potvrzením procesu, který odstartoval ukrajinský parlament 24. srpna roku 1991. Ten den slaví Ukrajinci jako státní svátek. „V Moskvě 21. srpna 1991 skončil neúspěšný puč. Krátce poté přišla iniciativa ukrajinského parlamentu,“ připomněl sled tehdejších událostí Dvořák.

Připoměňte si letošní oslavy nezávislosti na Ukrajině:

Nahrávám video

Deklaraci nezávislosti sepsal disident Levko Lukjaněnko, který strávil v sovětských věznicích téměř třicet let svého života. Text dokumentu psal na koleni. „Cítil jsem, že nastala historická chvíle a že nezávislost Ukrajiny je blízko. Prosadili jsme hlasování. Do sešitu jsem začal psát text deklarace. Byl hotov za hodinu a půl,“ popsal tehdejší události Lukjaněnko.

Podle Dvořáka ovšem Ukrajinci nevěděli, jak si se samostatností počít. Navíc hlavní problém země je, že vládnoucí politická garnitura je tam 25 let stejná, podotkl.

Myslím si, že dnes, po zkušenostech, které Ukrajinci mají se samostatným státem, by bylo jistě mnoho proevropských vlastenců, kteří by opět jednoznačně hlasovali pro samostatnost, ale dost by jistě bylo i těch, kteří neustále zažívají ty postsovětské resentimenty.
Libor Dvořák
komentátor Českého rozhlasu

Podle mluvčího delegace Evropské unie na Ukrajině Davida Stulíka ale mezi lidmi přetrvává optimismus, že zemi čekají lepší časy. „Reformy na Ukrajině přinášejí i to, že se zhoršuje ekonomická pozice řady obyvatel. Řada Ukrajinců ale doufá, že to povede k lepší budoucnosti, a proto jsou dočasně ochotni to protrpět a utáhnout si opasky,“ uvedl Stulík.

  • 1917–1922 – ukrajinsko-sovětská válka: Snaha Ruské sovětské socialistické republiky (RSSR) o anexi Ukrajiny, která vypukla bezprostředně po říjnové revoluci. Jednalo se zčásti o občanskou válku, neboť místní obyvatelstvo bylo rozděleno na příznivce bolševiků a podporovatele samostatného státu. Během 1. světové války měli nacionalisté podporu centrálních mocností, ale po jejich porážce a konci 1. světové války ji ztratili a koncem roku 1922 byl svobodný ukrajinský stát začleněn do nově vzniknuvšího SSSR jako Ukrajinská sovětská socialistická republika.
  • 1918–1919 - polsko-ukrajinská válka: Boj o území západní Ukrajiny s významnou polskou menšinou ve městě Lwów. Poláci vítězí a západní Ukrajina je připojena k Polsku až do začátku druhé světové války.
  • 1932: Velký ukrajinský hladomor způsobený hospodářskou politikou Josifa Stalina, při kterém podle odhadů zahynulo až 10 milionů lidí.
  • druhá světová válka: Během německého útoku na SSSR v rámci operace Barbarossa v roce 1941 byla Ukrajina vymaněna z rukou sovětů, ale po konci války zůstala jako součást Sovětského svazu.
  • únor 1954: Nikita Chruščov, generální tajemník komunistické strany SSSR, daroval Ukrajině Krym.
  • prosinec 1991: Ukrajinské referendum odhlasovalo nezávislost Ukrajiny 92procentní většinou. Na Krymu zvítězila nezávislost pouze 54 procenty hlasů.
  • 1994: Budapešťské memorandum neboli mezinárodní dohoda mezi Ukrajinou, USA, Ruskem a Velkou Británií. Ukrajina se vzdala svého jaderného arzenálu výměnou za bezpečnostní záruky zbylých tří signatářů. Dalším bodem dohody bylo respektování ukrajinské nezávislosti a územní svrchovanosti. Rusko tuto dohodu porušilo anexí Krymu v roce 2014.
  • únor 2014: Rusko anektuje Krym, následují boje na hranicích s Ruskem v oblasti Doněcku a Luhansku. Obě území se stávají autonomními oblastmi pod kontrolou proruských separatistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Belgie kvůli rekordním požárům požádala EU o pomoc

Evropská unie plánuje nasadit tři vrtulníky a dvě letadla pro hašení mohutného lesního požáru na východě Belgie, uvedla podle agentur Reuters a AFP eurokomisařka pro řešení krizí Hadja Lahbibová. Pomoc podle ní poskytne Česko a další dva unijní státy. Belgie požádala o nouzovou podporu kvůli jednomu z největších požárů ve svých dějinách, který dosud spálil přes šestnáct set hektarů půdy a vyžádal si evakuaci několika obcí.
17:23Aktualizovánopřed 15 mminutami

V Chorvatsku krotí hasiči další požár, a to na ostrově Dugi otok

Na chorvatském ostrově Dugi otok v pátek večer vypukl rozsáhlý požár. Hasiči byli nuceni přisouvat trajektem posily. V sobotu ráno se jim podařilo dostat plameny pod kontrolu, ale po poledni silný vítr oheň opět rozdmýchal. Zásah proto pokračuje, uvedla z Chorvatska redaktorka ČT Veronika Tupá. Během pátku požár u letoviska Omiš na chorvatské pevnině přinutil úřady dočasně evakuovat přes dva tisíce lidí včetně asi tří set českých turistů.
07:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení v Indonésii o síle 7,7 stupně si vyžádalo nejméně 47 obětí

Nejméně 47 lidí zemřelo po zemětřesení o síle 7,7 stupně, které v noci na sobotu zasáhlo pobřeží indonéského ostrova Flores. Bilance postupně narůstá. Úřady původně vydaly varování před tsunami, později ho však odvolaly. Tisíce obyvatel pobřežních oblastí byly evakuovány. České ministerstvo zahraničních věcí nemá informace o tom, že by zemětřesení postihlo české občany.
02:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejvyšší evropskou sochu Panny Marie vysvětili v Polsku

V polské vesnici Konotopie v sobotu vysvětili sochu Panny Marie, která je se svými 55,6 metru považována za nejvyšší svého druhu v Evropě. Její výstavbu financovali polští milionáři Roman a Grazyna Karkosikovi jako poděkování Bohu. Dílo překonává svou výškou i slavnou brazilskou sochu Krista Spasitele. Ovšem na Filipínách se nachází socha Panny Marie, která měří zhruba 98 metrů.
15:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Berlíně roste násilí s použitím střelných zbraní. Pistole pochází i z Česka

V Berlíně přibývá případů násilí, kdy pachatelé použijí střelnou zbraň nebo vyhrožují střelbou. V loňském roce policie v německé metropoli evidovala 1119 takových případů, ve srovnání s rokem 2024 jde o 68procentní nárůst, napsala agentura DPA. Většina ilegálně získaných zbraní pochází z Turecka, část ale i z výroben v Česku.
před 3 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu zemřelo jedenáct lidí, uvádějí tamní úřady

Izraelské vzdušné útoky na jižní Libanon si v sobotu vyžádaly nejméně jedenáct obětí, informují s odkazem na libanonská média agentury AP a AFP. Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že mezi oběťmi byly tři děti a dvě ženy. Dalších nejméně devatenáct lidí utrpělo zranění. Podle libanonského prezidenta Josepha Aúna tím Izrael vyslal jasný vzkaz, pokud jde o budoucí mírová jednání. Libanonské hnutí Hizballáh pohrozilo odvetou za tyto útoky.
11:42Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajina zasáhla podnik Roskosmosu, ruský útok v Dněpropetrovsku zabil kojence

Ukrajina v ruské Samarské oblasti zasáhla podnik Roskosmosu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O útoku na blíže neupřesněný podnik informovaly dříve ruské úřady. V Dněpropetrovské oblasti zase po ruském útoku zemřel kojenec, zraněno bylo jedenáct lidí, uvádějí tamní představitelé. Úřady v Chersonu hlásí bezmála třicet zraněných. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi a součástí bojů jsou časté vzdušné útoky obou stran.
08:45Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Od návratu Talibanu k moci uplynulo pět let. Hluboká krize v Afghánistánu trvá

Od návratu extremistického hnutí Taliban do čela Afghánistánu uplynulo pět let. Zatímco scény chaotického stahování západních diplomatů, humanitních pracovníků a vojáků upadají v zapomnění, hluboká krize v chudém státě pokračuje. Přes čtrnáct milionů lidí – čtvrtina obyvatelstva – každý den trpí nejistotou, jestli nebude mít hlad. Současně se v zemi prohlubuje krize v oblasti práv žen.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.