Před 25 lety Ukrajinci zvolili samostatnost. Nevěděli ale, jak s ní naložit, říká Dvořák

7 minut
Libor Dvořák a David Stulík k vývoji Ukrajiny jako samostatného státu
Zdroj: ČT24

V první prosincový den roku 1991, tedy na den přesně před 25 lety, si Ukrajinci odhlasovali samostatnost. Krátce poté se Sovětský svaz definitivně rozpadl. V referendu se pro odtržení vyslovilo 92 procent Ukrajinců. Kdyby se hlasovalo dnes, výsledek by podle komentátora Českého rozhlasu Libora Dvořáka zdaleka nebyl tak jednoznačný.

Referendum bylo už jen formálním potvrzením procesu, který odstartoval ukrajinský parlament 24. srpna roku 1991. Ten den slaví Ukrajinci jako státní svátek. „V Moskvě 21. srpna 1991 skončil neúspěšný puč. Krátce poté přišla iniciativa ukrajinského parlamentu,“ připomněl sled tehdejších událostí Dvořák.

Připoměňte si letošní oslavy nezávislosti na Ukrajině:

3 minuty
Ukrajina oslavila 25 let nezávislosti
Zdroj: ČT24

Deklaraci nezávislosti sepsal disident Levko Lukjaněnko, který strávil v sovětských věznicích téměř třicet let svého života. Text dokumentu psal na koleni. „Cítil jsem, že nastala historická chvíle a že nezávislost Ukrajiny je blízko. Prosadili jsme hlasování. Do sešitu jsem začal psát text deklarace. Byl hotov za hodinu a půl,“ popsal tehdejší události Lukjaněnko.

Podle Dvořáka ovšem Ukrajinci nevěděli, jak si se samostatností počít. Navíc hlavní problém země je, že vládnoucí politická garnitura je tam 25 let stejná, podotkl.

Myslím si, že dnes, po zkušenostech, které Ukrajinci mají se samostatným státem, by bylo jistě mnoho proevropských vlastenců, kteří by opět jednoznačně hlasovali pro samostatnost, ale dost by jistě bylo i těch, kteří neustále zažívají ty postsovětské resentimenty.
Libor Dvořák
komentátor Českého rozhlasu

Podle mluvčího delegace Evropské unie na Ukrajině Davida Stulíka ale mezi lidmi přetrvává optimismus, že zemi čekají lepší časy. „Reformy na Ukrajině přinášejí i to, že se zhoršuje ekonomická pozice řady obyvatel. Řada Ukrajinců ale doufá, že to povede k lepší budoucnosti, a proto jsou dočasně ochotni to protrpět a utáhnout si opasky,“ uvedl Stulík.

  • 1917–1922 – ukrajinsko-sovětská válka: Snaha Ruské sovětské socialistické republiky (RSSR) o anexi Ukrajiny, která vypukla bezprostředně po říjnové revoluci. Jednalo se zčásti o občanskou válku, neboť místní obyvatelstvo bylo rozděleno na příznivce bolševiků a podporovatele samostatného státu. Během 1. světové války měli nacionalisté podporu centrálních mocností, ale po jejich porážce a konci 1. světové války ji ztratili a koncem roku 1922 byl svobodný ukrajinský stát začleněn do nově vzniknuvšího SSSR jako Ukrajinská sovětská socialistická republika.
  • 1918–1919 - polsko-ukrajinská válka: Boj o území západní Ukrajiny s významnou polskou menšinou ve městě Lwów. Poláci vítězí a západní Ukrajina je připojena k Polsku až do začátku druhé světové války.
  • 1932: Velký ukrajinský hladomor způsobený hospodářskou politikou Josifa Stalina, při kterém podle odhadů zahynulo až 10 milionů lidí.
  • druhá světová válka: Během německého útoku na SSSR v rámci operace Barbarossa v roce 1941 byla Ukrajina vymaněna z rukou sovětů, ale po konci války zůstala jako součást Sovětského svazu.
  • únor 1954: Nikita Chruščov, generální tajemník komunistické strany SSSR, daroval Ukrajině Krym.
  • prosinec 1991: Ukrajinské referendum odhlasovalo nezávislost Ukrajiny 92procentní většinou. Na Krymu zvítězila nezávislost pouze 54 procenty hlasů.
  • 1994: Budapešťské memorandum neboli mezinárodní dohoda mezi Ukrajinou, USA, Ruskem a Velkou Británií. Ukrajina se vzdala svého jaderného arzenálu výměnou za bezpečnostní záruky zbylých tří signatářů. Dalším bodem dohody bylo respektování ukrajinské nezávislosti a územní svrchovanosti. Rusko tuto dohodu porušilo anexí Krymu v roce 2014.
  • únor 2014: Rusko anektuje Krym, následují boje na hranicích s Ruskem v oblasti Doněcku a Luhansku. Obě území se stávají autonomními oblastmi pod kontrolou proruských separatistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 39 mminutami

Při protestech v Íránu zemřely podle režimu dva tisíce lidí, svědci popisují střelbu do davů a rozsudky smrti

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti.
11:54Aktualizovánopřed 48 mminutami

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Provoz řady středoevropských letišť v úterý výrazně omezila tvorba ledovky. Nepřízeň počasí postihla letiště v Praze, ve Vídni, v Bratislavě a Budapešti. Vídeňské letiště Schwechat obnovilo provoz kolem 11:00 poté, co jej ráno kvůli silné vrstvě ledu na několik hodin přerušilo. Také bratislavské Letiště M. R. Štefánika a letiště v Budapešti po 13:00 provoz obnovila. Led a sníh však nadále komplikuje pozemní dopravu kromě Slovenska a Rakouska také v Německu. Řada železničních spojů je zrušena, další nabírají zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 52 mminutami

Účty podporující nezávislost Skotska po odpojení internetu v Íránu umlkly

Účty na sociální síti X podporující nezávislost Skotska na Spojeném království se náhle odmlčely poté, co íránské úřady kvůli masivním protirežimním protestům v zemi odpojily internet. Informoval o tom list The Telegraph, podle nějž tato skutečnost naznačuje propojení mezi režimem v Teheránu a internetovými influencery snažícími se zasahovat do britské politiky.
před 1 hhodinou

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Verdikt by mohl padnout na začátku února.
13:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský útok na Charkov má oběti

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Zásah energetické infrastruktury v Kyjevě připravil statisíce domácností o dodávky tepla. Moskva pak tvrdí, že Ukrajinci udeřili na přístavní město Taganrog u Azovského moře.
08:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Od začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl UNICEF

Od loňského říjnového začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Část dětí se podle něj stala obětí dronových útoků.
před 3 hhodinami
Načítání...