Kyjev - Ukrajina si připomíná 20 let své nezávislosti. Vyhlásila ji v době, kdy ještě existoval Sovětský svaz, ale jeho éra už končila. Autor deklarace, Levko Lukianenko, který strávil v sovětských věznicích téměř třicet let svého života, psal její text doslova na koleně. Ukrajinský parlament vyhlásil nezávislost země 24. srpna 1991.
Dvaaosmdesátiletý Lev Lukianenko strávil značnou část svého života za mřížemi žalářů a gulagů, kam ho posílali sovětští komunisté. V roce 1961 byl za protistátní činnost odsouzen na patnáct let. Poté, co byl propuštěn, ale na svobodě pobýval jen necelé dva roky. Disident Lukianenko totiž skončil znovu na Sibiři a opět na 15 let.
Poté se ale vrátil na Ukrajinu a v prvních demokratických volbách se stal poslancem. „Inicioval jsem hned vznik skupiny, která prosazovala nezávislost Ukrajiny a její odchod ze Sovětského svazu. Bylo nás dvacet, ale postupně se přidávali další poslanci,“ vzpomíná Lukianenko.
V říjnu 1990 demonstrovaly v Kyjevě už desetitisíce lidí, stoupenci nezávislosti ale museli čekat ještě necelý rok do horkého sovětského léta. V roce 1991 pak Ukrajina mířila ke své nezávislosti. „Cítil jsem, že nastala historická chvíle a že nezávislost Ukrajiny je blízko. Prosadili jsme hlasování. Do sešitu jsem začal psát text deklarace. Byl hotov za hodinu a půl,“ popsal tehdejší události Lukianenko.
Lukianenko je i dnes politicky stále aktivní. V loni na podzim se postavil do čela ukrajinské republikánské strany, zároveň píše knihu. V první kapitole hledá odpověď na otázku, proč mají Ukrajinci smůlu na své politiky.
