Moskva - V moskevské katedrále Krista Spasitele se sešly dvě stovky vysokých představitelů ruské pravoslavné církve, aby zahájily proces volby nového patriarchy, který má nahradit Alexije II., jenž stál v čele církve od roku 1990 a zemřel loni v prosinci. Hodnostáři dnes zvolili tři kandidáty, kterými jsou metropolité Kirill, Kliment a Filaret. Jména uchazečů zazněla v přímém televizním přenosu. V tajném hlasování získal Kirill 97 hlasů, Kliment 32 a Filaret 16 hlasů. Kandidáti musejí splňovat formální požadavky na patriarchu, tedy být starší 40 let, mít vyšší duchovní vzdělání i zkušenosti s řízením biskupství.
Volby nového, 16. patriarchy se od předchozích liší tím, že poprvé v dějinách ruské pravoslavné církve se plnoprávným kandidátem může stát i občan cizího státu, tedy nejen z Ruska, ale i z Ukrajiny, Moldavska, Běloruska, Německa a dokonce Japonska.
Nového patriarchu pak zvolí více než 700 delegátů velkého církevního sněmu, který začne v úterý a má trvat do čtvrtka. Nehledě na tři oficiální kandidáty si sněm může vybrat i jiného uchazeče. Nástupce Alexije II., který zesnul loni 5. prosince po více než 18 letech v čele církve, se má funkce slavnostně ujmout v neděli 1. února. Nový patriarcha povede 165 milionů věřících a bude například rozhodovat o tom, jak blízko má mít církev ke státu.
Kirill (62), který byl po Alexijově smrti zvolen dočasně do čela církve, je pokládán za hlavu „reformátorského“ křídla církve, Kliment (59) naopak za vůdce „konzervativců“, i když znalci upozorňují, že v některých otázkách jsou Kirillovy názory zřejmě konzervativnější než Klimentovy. Zatímco Kirill jako dosavadní „ministr zahraničí“ moskevského patriarchátu je zcestovalý, setkal se s papežem Benediktem a často vystupuje v médiích, dosavadní šéf církevní administrativy Kliment je pokládán za typického „muže v pozadí“. Vzájemně se prý nesnášejí. Ostré soupeření mezi stoupenci obou metropolitů však podle pozorovatelů může vést k tomu, že církev si do svého čela zvolí někoho méně vyhraněného, jako je právě jeden z nejstarších členů synodu, minský metropolita Filaret (73).
Nezíská-li v prvním kole volby na velkém církevním sněmu žádný z uchazečů přes polovinu hlasů, dva nejsilnější postoupí do druhého kola.
