Přátele stříleli do hlavy, popsala srbská horolezkyně

Bělehrad - Srbská horolezkyně Kristina-Nina Adjaninová byla součástí týmu, který se chystal v uplynulých dnech k výstupu na devátou nejvyšší horu světa Nanga Parbat. Jen se štěstím unikla masakru, ke kterému došlo o víkendu v Pákistánu, napsal srbský list Blic. Na základní tábor horolezců zaútočili v noci na neděli ozbrojení islamisté a zabili deset cizinců a místního průvodce. Mezi mrtvými byli i dva Slováci.

Jednatřicetiletá srbská horolezkyně se v osudný večer nacházela jen pár stovek metrů nad základnou. Spolu se svým týmem připravovali výstup a byli vysláni jako předvoj, čekalo je totiž to nejtěžší stoupání. Ostatní ještě spali v základním táboře. „Naposledy jsme se základnou mluvili v devět hodin večer. Všechno bylo v pořádku a my čtyři jsme si šli lehnout, unaveni po patnácti hodinách chůze,“ popsala Adjaninová.

Útok ozbrojenců na základní tábor začal asi o hodinu později. Jak horolezkyně popsala, útočníci vytahávali ze stanů spící lidi, sráželi je na zem a svazovali jim ruce. Zároveň je bodali noži a mlátili pažbami svých pušek. Jednomu z pákistánských průvodců se podařilo vysílačkou spojit s druhým táborem a Srbka ihned satelitním telefonem zavolala policii.  

  • „Mezitím Taliban zničil celý tábor, útočníci vzali peníze i elektroniku a horolezce zastřelili ranou do hlavy,“ popsala Adjaninová, která je nyní v Islámábádu a čeká, až ji pákistánské úřady dovolí opustit zemi.

Pákistánci, kteří je doprovázeli, zůstali v táboře vyděšení a svázaní. Útok skončil asi hodinu po půlnoci, vojáci přiletěli na místo neštěstí vrtulníkem až v neděli v poledne. „Všude byla těla mých zabitých přátel, rozházené věci, krev,“ dodala horolezkyně. V pondělí ráno je vojáci vrtulníkem evakuovali na nejbližší letiště.

Oblast Gilgit-Baltistán
Zdroj: ČT24/EPA/Isifa

Zajímavé podle ní je, že dva či tři dny před tragédií základní tábor navštívili čtyři místní „učitelé islámu“. Přespali u nich a zase odešli. Podle Adjaninové to byli ti samí lidé, kteří zabili její přátele a do tábora přišli na obhlídku.

  • „Teď jsme v hotelu, ale stále měníme místo pobytu, protože nám stále vyhrožují smrtí. Dozvěděli jsme se, že útok byl mstou Talibanu za smrt jednoho z jejich velitelů. Mám letenku na 25. července a teď potřebuji pomoc, abych se ze země dostala dřív. Nemám peníze, jen pas, který jsem v táboře měla schovaný na tajném místě,“ uzavřela srbská horolezkyně.

Ozbrojení islamisté napadli tábořiště pod horou Nanga Parbat nedaleko hranic s Čínou v sobotu v noci. Devět horolezců a jejich průvodce zabili. Mezi mrtvými horolezci jsou dva Číňané, tři Ukrajinci, dva Slováci, jeden Litevec, Nepálec a Číňan s americkým občanstvím. Útok přežil jeden pákistánský průvodce a jeden čínský turista. Úřady už v souvislosti s útokem zadržely 20 podezřelých.

Mezi zabitými turisty na severu Pákistánu jsou i dva slovenští horolezci. Oba byli členy ukrajinsko-gruzínské expedice. Potvrdily to pákistánské úřady. Peter Šperka pracoval jako záchranář ve Vysokých Tatrách. Zkušenosti s Himalájem měl i druhý z horolezců – Anton Dobeš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 1 mminutou

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 12 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 15 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 16 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů.
10:15Aktualizovánopřed 31 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 59 mminutami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 3 hhodinami
Načítání...