Abuja - Sobotní prezidentské volby v Nigérii vyhrál opoziční kandidát a někdejší vůdce vojenské junty Muhammadu Buhari. Dnes to oficiálně oznámila centrální volební komise. Nynější křesťanská hlava státu Goodluck Jonathan porážku uznal a už včera muslimovi Buharimu pogratuloval.
Letošní volby jsou do jisté míry přelomové: je to totiž poprvé v historii této nejlidnatější (173 milionů obyvatel) a nejbohatší africké země, která je též kontinentálním lídrem v produkci ropy a zemního plynu, kdy opoziční kandidát ve volbách sesadil stávajícího prezidenta. „Muhammadu Buhari … splnil zákonné podmínky a získal největší počet hlasů, takže je tímto prohlášen za vítěze a je zvolen,“ oznámil předseda volební komise Attahiru Jega. Dodal, že Buhari získal přes 15,4 milionu hlasů, zatímco Jonathan dostal důvěru od 12,8 milionu lidí.
O prezidentský úřad se v nábožensky smíšené zemi se 170 miliony obyvatel, z nichž 60 milionů mohlo hlasovat, ucházelo 14 kandidátů. Šanci podle průzkumů měli ale jen Jonathan a Buhari. Remy Sonaiyaová, jediná žena mezi zájemci o prezidentské křeslo, získala 13 076 hlasů.
Ještě během kampaně panovaly obavy z toho, aby se nezopakoval povolební scénář z roku 2011, kdy kvůli vlně násilí po Buhariho prohře s Jonathanem zemřelo asi tisíc lidí. Prozatím je ale situace v zemi poklidná, dílem i proto, že Jonathan v noci na dnešek vydal oficiální prohlášení, ve kterém uznal porážku a vyzval své příznivce, aby prohru přijali s klidem: „Ambice kohokoli nemají cenu krve žádného Nigerijce.“
„Toto vstřícné gesto je možná důležitější než samotné výsledky,“ podotýká zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš. „Je to poprvé, kdy se demokraticky předává moc opozici. V táboře opozice před volbami panovaly obavy z falšování hlasů. Jonathan ukázal, že mohl být autokratickým vůdcem, ale rozhodl se pro to být demokratem.“
Kdo je Muhammadu Buhari?
Dvaasedmdesátiletý Buhari stojí v čele opoziční koalice Všepokrokový kongres (APC); zemi řídil už jako předseda Nejvyšší vojenské rady v letech 1983-1985, kdy se k moci dostal vojenským pučem. Zprvu byla jeho vláda mezi Nigerijci dosti populární, po několika sporných krocích (například navrhoval zavedení islámského práva šaría v celé zemi) ale podporu veřejnosti ztratila. O dva roky později Buhariho o moc připravil další vojenský puč.
Na prezidenta kandidoval neúspěšně ve všech třech posledních svobodných volbách. V roce 2003 prohrál s Olusegunem Obasanjem, o čtyři roky později s Umaruem Yar'Aduou a v roce 2011 se stávajícím prezidentem Goodluckem Jonathanem. Za své priority Buhari prohlásil obnovení bezpečnosti v zemi, boj proti korupci a nekompromisní konec islamistických radikálů z Boko Haram. Ti vedou od roku 2009 v muslimských státech na severu Nigérie boj proti centrální vládě a jejich cílem je z Nigérie vytvořit muslimský stát, založený na striktním výkladu práva šaría.
