Německo poslalo diplomatické protesty 17 zemím, které odmítají přijímat zpět své občany, kteří neuspěli se žádostí o azyl. Píše o tom deník Die Welt. Už dříve Berlín pohrozil, že pokud se státy budou zdráhat přijímat zpět uprchlíky, může Německo omezit výši rozvojové pomoci, kterou jim vyplácí.
Důrazné diplomatické protesty, takzvané demarše, poslalo Německo podle zdrojů Die Welt „mimořádně problematickým státům“ z Afriky a z Asie. Jsou mezi nimi například Maroko, Alžírsko a Tunisko, které vláda letos zařadila na seznam bezpečných zemí, čímž prakticky znemožnila jejich občanům získat azyl. Protesty ale směřovaly mimo jiné i do Egypta, Nigérie, Pákistánu či Indie.
- Die Welt uvádí, že jde o Alžírsko, Maroko, Etiopii, Benin, Burkinu Faso, Ghanu, Guineu, Guineu-Bissau, Mali, Niger, Nigérii, Tunisko, Bangladéš, Indii, Pákistán nebo Libanon.
Německá vláda zatím ještě oficiálně nepřistoupila k tomu, že bude krátit rozvojovou pomoc zemím, které se zdráhají přijmout zpět své občany. Přibývá ale hlasů, které takový posun požadují. Zatím poslední se pro omezení pomoci vyslovil vicekancléř Sigmar Gabriel. Podle něj je nepřijatelné, aby jiné země přijímaly od Německa peníze, ale zříkaly se svých občanů.
Z dvou set tisíc odešla desetina neúspěšných žadatelů o azyl
Německo vyzývá odmítnuté žadatele o azyl, aby zemi opustili dobrovolně. Loni tak však učinilo jen zhruba 21 tisíc. V Německu se přitom v současnosti zdržuje zhruba 200 tisíc uprchlíků, kteří nedostali azyl a podle zákona by měli zemi opustit.
Podle německých úřadů tito lidé zpravidla zničí své pasy, aby nemohli být odesláni letadlem ze země. Pracovní skupina zabývající se návratovou politikou považuje takovou situaci za hlavní překážku. Nemůžou totiž člověka vyhostit, pokud není známa jeho totožnost. Pro vystavení náhradních dokladů je nutné, aby s německými úřady spolupracovala i země, odkud uprchlík pochází, v mnoha případech ale tato spolupráce chybí. Potíže přiznává i německé minsiterstvo vnitra .
