Porošenko se paktuje s korupčníky, útočí na prezidenta končící šéf Oděsy Saakašvili

Nahrávám video
Procházková: Porošenko měl Saakašvilimu házet klacky pod nohy
Zdroj: ČT24

Gruzínský exprezident Michail Saakašvili rezignoval na funkci oděského gubernátora. V odůvodnění svého kroku obvinil ukrajinského prezidenta Petra Porošenka z krytí kriminálních a korupčních klanů. Zkritizoval také obrovské majetky některých ukrajinských politiků.

Saakašvili byl v gubernátorském úřadu od května loňského roku. Oděsa je horkou půdou. Z jedné strany oblast hraničí s mezinárodně neuznanou proruskou republikou Podněstří, na východ od ní leží Krym.

Saakašvili přislíbil uskutečnit ve svěřeném regionu radikální reformy a personální změny, aby se Oděsa mohla stát metropolí černomořského pobřeží, udělat pořádek na celnicích a bojovat s pašeráctvím i opravit silnice.

Saakašvili zdůrazňoval, že hlavní projekty, s nimiž nastupoval do funkce, byly zcela znemožněny, a to zásahy shora, až z prezidentské funkce. Šlo především o celnici, která byla už za Janukovyče zlatým dolem všech možných band a mafií.
Petra Procházková
novinářka

„Rozhodl jsem se zahájit novou etapu boje, ať nedoufají, že se mě zbaví,“ oznámil nyní gruzínský exprezident, který od počátku působení na Ukrajině poukazoval na nečinnost kyjevských úřadů v boji s úplatkářstvím. To podle něj „sahá do nejvyšších pater ukrajinské politiky“.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko
Zdroj: Gleb Garanich/Reuters

Z odpovědnosti za neuspokojivý stav věcí obviňoval Saakašvili stále častěji přímo Porošenka. Ten kupříkladu nepodpořil vznik bezcelní zóny v oděském přístavu, což byl jeden z gubernátorových hlavních projektů.

„Bylo to jedno z nejkorupčnějších prostředí, jaké si vůbec dokážeme představit, a i po změně režimu (pádu Janukovyče) Oděsa zůstávala Mekkou ukrajinské mafie, ale nejen ukrajinské. To všechno chtěl Saakašvili zlikvidovat a vůbec se mu to nepodařilo,“ podotkla novinářka Petra Procházková.

Porošenko naopak údajně podporoval „kriminální klan vrahů“ a jiný „klan korupčníků“ v Oděse. Podle Saakašviliho dosazoval do úřadů lidi, kteří se snažili reformám zabránit.

Ukrajinský prezident podle končícího gubernátora vydává Kyjev nepřátelům země, přičemž oporou korupce je ministr vnitra Arsen Avakov. „Nehodlám o tom mlčet, už toho mám všeho dost,“ konstatoval Saakašvili.

Poslední kapkou prý bylo zveřejňování majetkových poměrů ukrajinských politiků a státních úředníků, které odhalilo jejich mnohamilionová, podle kritiků nelegálně získaná jmění.

„V Rusku i na Ukrajině je obvyklé, že řízení státu do značné míry závisí na prezidentovi. Parlamentní demokracie tam nefunguje tak, jak ji známe. Prezident mívá rozhodující slovo i v takových věcech, jako je jmenování místních politiků,“ připomněla Procházková.

Porošenko uvedl, že Saakašviliho odvolá, pokud o to vláda požádá. Ta tvrdí, že je ochotna gubernátorově žádosti o odvolání vyjít vstříc, demise ale prý ještě nedorazila. Prezidentská kancelář podle listu Ukrajinska pravda vybírá Saakašviliho nástupce, zatímco v Kyjevě se spekuluje, že se exprezident stane „motorem“ nové politické strany.

Oděský starosta Gennadij Truchanov označil Saakašviliho za konfliktního a neefektivního funkcionáře, který jako „prozatímní figura“ nebyl s to nastolit pořádek a uskutečnit slibované reformy. Je prý rád, že nastalo „prozření“ a řekl také, že Oděsa vinou Saakašviliho „experimentů“ ztratila dva roky a situace se jen zhoršila.

Tvrdý protivník Moskvy

Saakašvili stál v letech 2004-13 v čele Gruzie a proslul úspěšným prosazováním protikorupčního programu. Na Ukrajině je ale znám hlavně svým tvrdým protiruským postojem, který před osmi lety vyvrcholil týdenním válečným konfliktem s Moskvou.

Ruský prezident Vladimir Putin se od těch dob odmítá se Saakašvilim stýkat a jeho ukrajinské angažmá považoval za důkaz rusofobie nynějšího kyjevského vedení.

Saakašvili již dříve obdržel ukrajinské občanství. Mluví plynně ukrajinsky i rusky, s Porošenkem se přátelil od dob studií na stejné kyjevské univerzitě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Trump potvrdil vojenský zásah USA proti Íránu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že americká armáda zahájila „velkou bojovou operaci v Íránu“. USA podle něj zajistí, aby Teherán nezískal jadernou zbraň. Ještě předtím údery oznámil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. V Teheránu bylo slyšet několik výbuchů, z míst v centru města stoupá dým. Íránské ministerstvo zahraničí podle Reuters informovalo, že údery zasáhly vojenské cíle i civilní infrastrukturu. Írán v odvetě vypálil rakety na Izrael.
07:35AktualizovánoPrávě teď

Pokud útok na Írán povede k pádu tamního režimu, bude to dobře, řekl Kupka

Politici opozičních stran považují úder v Íránu k zastavení tamního jaderného programu za správný či pochopitelný. Pokud přispěje k pádu íránského režimu, bude to dobře pro obyvatele i mezinárodní společenství, sdělil šéf opoziční ODS Martin Kupka. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib míní, že je nešťastné, že USA postupují v rozporu s mezinárodním právem. Poslanec KDU-ČSL Jan Bartošek doufá, že se podaří vojenské cíle rychle zneškodnit.
před 6 mminutami

V arabských zemích se ozvaly exploze

V Kuvajtu, Kataru a Spojených arabských emirátech se ozvaly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery, informuje web The Times of Israel (ToI). Bahrajn uvedl, že terčem útoku se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království, píše agentura AP. Podle agentury Reuters katarské ministerstvo obrany uvedlo, že sestřelilo všechny rakety mířící na Katar.
před 11 mminutami

Írán zahájil odvetný útok na Izrael, v zemi platí varování

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Po celé zemi se rozezněly sirény. Obyvatelé v židovském státě dostali varování do mobilních telefonů s instrukcí, aby se uchýlili do krytů, píší izraelská média. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 38 mminutami

VideoDěláme to pro budoucnost, řekl Trump k úderu na Írán

„Toto prohlášení nečiním lehkomyslně. Íránský režim se snaží zabíjet,“ uvedl americký prezident Donald Trump poté, co USA společně s Izraelem zaútočily na Írán. „Po 47 let íránský režim skandoval ,Smrt Americe‘ a vedl nekonečnou kampaň krveprolití a vraždění, cílící na USA, americké vojáky a nevinné osoby v mnoha zemích,“ řekl Trump. Dodal, že Írán je státním sponzorem terorismu číslo jedna. „Možná přijdeme o životy statečných amerických hrdinů a možná budeme mít oběti, jak se to ve válce často stává, ale neděláme to pro současnost. Děláme to pro naši budoucnost, je to vznešená mise,“ dodal ve vystoupení americký prezident. Trump dále vyzval členy Islámské revoluční gardy, íránských ozbrojených sil, aby složili zbraně za což jim slíbil udělení imunity. Druhou možností je jistá smrt, řekl.
před 1 hhodinou

V afghánském Dželálábádu zněly exploze po průletu letadla, píše AFP

Dvě silné exploze byly v sobotu slyšet v Dželálábádu na východě Afghánistánu, napsala ráno agentura AFP s odvoláním na svého reportéra na místě. Stalo se tak den poté, co pákistánská letadla bombardovala několik afghánských měst. Agentura Reuters píše, že přestřelky přes afghánsko-pákistánskou hranici pokračovaly i přes noc, zatímco mezinárodní společenství vyjádřilo rostoucí znepokojení a vyzvalo strany k naléhavým jednáním.
před 1 hhodinou

Pád letadla s penězi v Bolívii nepřežilo nejméně dvacet lidí

Nejméně dvacet lidí zemřelo po pádu vojenského nákladního letadla, zřítilo se na silnici u bolivijské metropole La Paza. Dalších 28 osob utrpělo zranění. Letoun, který převážel peníze, poničil asi desítku aut, uvedla místní policie. Podle agentury AFP byl stroj těžce poškozen a do okolí z něj létaly bankovky. Příčina nehody zatím není známa. Policisté podle webu El Deber museli použít slzný plyn proti lidem, kteří si chtěli z místa nehody odnášet peníze.
02:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Německo chce posílit pravomoci zpravodajských služeb

Tři dny po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyhlásil tehdejší německý kancléř Olaf Scholz novou éru obranné a bezpečnostní politiky své země. Pojem Zeitenwende se vžil i mimo Německo. Největší stát Evropy začal zbrojit a zvětšovat armádu. Vláda současného kancléře Friedricha Merze v reformách pokračuje. Na řadě jsou zpravodajské služby.
před 5 hhodinami
Načítání...