Kyjev - Ukrajinský prezident Petro Porošenko představil plán více jak šedesáti klíčových reforem, který Kyjevu umožní do šesti let zažádat o členství v Evropské unii. Balík reforem má vláda připravit k prvnímu zasedání nového parlamentu, který vzejde z voleb na konci října. Za nejnaléhavější úkol Porošenko označil boj s korupcí a soudní reformu. Porošenko také prohlásil, že příměří na východě Ukrajiny začalo naplno fungovat. Oznámil, že poprvé po dlouhé době nejsou za posledních čtyřiadvacet hodin hlášeni žádní mrtví ani zranění.
„Jen reformy mohou obnovit stát, který neodpovídá očekávání našich občanů. Reformy jsou jediná cesta vedoucí do Evropské unie. Alternativou je zůstat sami s Ruskem,“ prohlásil na tiskové konferebnci Porošenko, přesvědčený, že říjnové volby zrodí proreformní většinu v novém parlamentu.
V tuto chvíli je reforem připraveno více než šedesát. Jejch cílem je podle Porošenka dosažení evropských životních standardů. Proto je Porošenkův plán označen naprosto jasně – strategie 2020. Už za šest let má totiž Ukrajina dospět do stavu, kdy bude moci podat oficiální přihlášku o členství v EU.
Prioritní reformy Petra Porošenka
- Protikorupční reforma
- Obnovení vlády a státního aparátu
- Soudní reforma
- Reforma policie a státního zastupitelství
- Daňová reforma
- Deregulace a rozvoj podnikání
- Reforma bezpečnostního systému a obrany
Snahou nepřítele je podle Porošenka smazat z mapy národ, který má bohatou historii a tradice. „Nepřítel se přepočítal, on nás ještě posílil,“ zdůraznil. I tak jsou podle něj ohroženy hodnoty celé evropské civilizace. „Nedovolíme, aby někdo vytvořil novou železnou oponu na našich západních hranicích (…) Naše definitivní vítězství bude vítězstvím celé Evropy,“ konstatoval.
Současně připustil, že existuje velké množství nepřátel změn, především zkorumpovaná byrokracie, a také je záhodno neustále komunikovat se společností, aby se udržela podpora reforem. „Musíme zničit model, kdy si oligarchové rozdělili moc ve státě, musíme přejít ke společnosti, v níž panuje řád a pořádek, s otevřenou ekonomikou,“ apeloval prezident, který sám býval označován za jednoho z předních oligarchů.
Martin Riegl, politický geograf:
„Myslím si, že není úplně reálné, že by ten proces začal za šest let. S krizí, která vypukla na konci loňského roku, se mluvilo o tom, že Ukrajina by do budoucnosti mohla být členským státem EU. Bavilo se ale o tom velmi opatrně a v diskuzi se vždy počítalo s nějakými dvaceti lety. Z tohoto podhledu je to velmi ambiciózní.“
Ruské ministerstvo zahraničí v reakci na Porošenkova slova vzkázalo, že Kyjev by si měl vyřešit své problémy s Ruskem ještě před vstupem Ukrajiny do EU.
Příměří je konečně dodržováno, vzkázal Porošenko
Středa se také zřejmě stala „prvním dnem skutečného příměří“, které bylo se separatisty z východu Ukrajiny formálně uzavřeno 5. září. „Dnešek je první den za mnoho měsíců, kdy Ukrajina nemá (za uplynulých 24 hodin) ani jednoho padlého či raněného (vojáka),“ prohlásil Porošenko. Předchozích pět měsíců bojů si podle odhadů vyžádalo více než 3 200 životů.
Radnice v povstalecké baště Doněcku ohlásila, že noc na dnešek byla poměrně klidná, ale od časného rána jsou zase slyšet jednotlivé výstřely z těžkých děl, a tak situace „zůstává stabilně napjatá“. Poprvé za mnoho dnů se však podařilo z města vypravit vlak, a to do Sevastopolu na anektovaný Krym.
Prezident také nařídil vládě připravit případné uzavření 2 300 kilometrů dlouhé hranice s Ruskem kvůli „pokračujícímu vměšování Ruské federace do vnitřních věcí Ukrajiny“. Kyjev obviňuje Moskvu, že posílá zbraně i vojáky na pomoc povstalcům, Rusko to naopak stále popírá. Podobně však popíralo podíl svých ozbrojených sil na dění na Krymu, které vyústilo v anexi poloostrova.
Ukrajinská rozhodnutí nemají žádnou platnost, vzkazují povstalci
Sami povstalci podle ruského internetového listu gazeta.ru označili Porošenkův dekret o uzavření hranic s Ruskem za nesplnitelný, protože „ukrajinská rozhodnutí nemají žádnou platnost na území Novoruska“, jak označují povstalecká území v Doněcké a Luhanské oblasti.
Nepokoje na Ukrajině začaly v listopadu loňského roku poté, co tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janučkovyč odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou unií.
