Porošenko: Nulová tolerance vůči separatistům – rozumějí jen řeči síly

Berlín – „Nulovou toleranci“ vůči ozbrojeným separatistům, kteří na východě Ukrajiny okupují správní budovy a usilují o odtržení dvou regionů, prosazuje ukrajinský politik Petro Porošenko, který s náskokem vede žebříčky preferencí před květnovými prezidentskými volbami. Separatisté podle něj rozumějí jen „řeči síly“. Po návrhu ruského prezidenta Vladimira Putina na odklad nedělního separatistického referenda ale ustaly na východě Ukrajiny boje a proruští povstalci dokonce projevili ochotu jednat s kyjevskou vládou. O účelnosti rozhovorů mají ale vážné pochyby.

Porošenko před jednáním s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Berlíně varoval Rusko, že pokud by podpořilo referendum o rozdělení Ukrajiny organizované proruskými separatisty na východě země, mohlo by čelit dalším sankcím ze strany Evropské unie a USA. Prezident Vladimir Putin dnes ale ruskou podporu zpochybnil, když navrhl separatistům, aby odložili referendum o samostatnosti plánované na neděli. Ti jeho návrh údajně zváží a slíbili, že jej ve čtvrtek projednají a rozhodnou o dalším postupu.

Člen doněcké „vlády“ Alexandr Vaskovskij nicméně s Putinovým doporučením nesouhlasí. Jeho kolega Miroslav Ruděnko k tomu dodal, že bez ohledu na osud referenda povstalci na východě Ukrajiny nesloží zbraně; pořádání prezidentských voleb na východě Ukrajiny vyloučil. Prezidentské volby chce kyjevské vedení uspořádat 25. května, povstalci v Doněcku a Luhansku je ale chtějí bojkotovat. Putin prezidentské volby na Ukrajině podpořil, podmínil je ale ukončením násilí v zemi a ochranou práv všech občanů.

Jaceňuk: Putin jen mlátí prázdnou slámu

Putinův návrh na odklad referenda vyvolal negativní reakci Kyjeva. Podle premiéra Arsenije Jaceňuka nemá smysl se prezidentovým doporučením vůbec zabývat. „Vladimire Vladimiroviči, mlátit prázdnou slámu se na prezidenta velké země nesluší,“ vzkázal premiér do Kremlu po skončení výjezdní schůze ukrajinské vlády v Charkově. Ruský prezident by podle Jaceňuka měl vědět, že Kyjev 11. května žádné zákonné referendum nepořádá.

Na Putinova slova reagoval i Bílý dům, podle něhož nemůže být řeč o „odkladu“ referenda, protože je nelegitimní, a nemělo by se proto konat vůbec.

Podle ruských politologů, na které se obrátila agentura Reuters, ale nejspíš povstalci Putinova přání vyslyší. Vůbec první signál Kremlu, že nedělní referendum není žádoucí, může podle nich znamenat průlom v ukrajinské krizi. Mezi ruskojazyčným obyvatelstvem východní Ukrajiny vyvolalo Putinovo doporučení šok, protože uspořádání referenda bylo považováno za hotovou věc.

Vladimir Putin:

„Žádáme, aby zástupci jihovýchodní Ukrajiny a zastánci federalizace země odložili referendum plánované na 11. května, a zajistili tak podmínky nezbytné pro dialog.“

„Pořád jsme slyšeli, že někoho znepokojují naše vojska u ukrajinských hranic. Proto jsme je stáhli. Teď už tam nejsou, vrátila se na svá obvyklá místa.“

Porošenko nicméně nevyloučil, že by referendum o jednotě Ukrajiny nakonec Kyjev mohl vypsat, nikoliv ale „pod hrozbou kulometů a samopalů“. V úterý parlament vypsání referenda o jednotě Ukrajiny, které se mělo uskutečnit zároveň s prezidentskými volbami, odmítl. Zdůvodnil to právě obavou o bezpečnost voličů.

Po Putinově projevu prý na východě Ukrajiny ustaly boje

Po Putinově návrhu na odklad separatistického referenda ustaly na východě Ukrajiny boje a situace se stabilizovala. Podle agentury Interfax prý zavládl klid v celé Doněcké oblasti včetně měst Mariupol a Slavjansk, kde se dnes střílelo. Zprávy o aktuální situaci v sousední Luhanské oblasti k dispozici nejsou. Ukrajinská armáda ani Národní garda se ke zprávám o klidu zbraní nevyjádřily.

NATO nezaznamenalo odchod ruských vojsk od hranic s Ukrajinou

Severoatlantická aliance nezaznamenala žádné známky toho, že by Rusko odvolalo své jednotky od hranic s Ukrajinou. Reagovala tak na dnešní Putinovo prohlášení, podle něhož Rusko odvolalo své vojáky z míst „vojenských cvičení“ při ukrajinských hranicích. Pohyby ruských jednotek směrem od ukrajinských hranic nevidí ani Pentagon, ani ukrajinská pohraniční služba. „Stejně jako v minulých dnech, i nyní zaznamenáváme pohyby ruského vojenského letectva, jednotek i těžké techniky v pohraničních oblastech,“ uvedli v tiskové zprávě ukrajinští pohraničníci. Od hranic ale podle nich ruská vojska neodešla.

Separatisté jsou ochotni jednat s Kyjevem, iluze si ale nedělají

Předseda doněcké „vlády“ Denis Pušilin dnes v rozhovoru pro ruskou státní televizi Rossija 24 oznámil, že vůdci separatistů jsou připraveni zasednout k jednacímu stolu s představiteli kyjevské vlády a vyslechnout jejich stanovisko. „Nikdy jsme takové rozhovory neodmítali, účastnili jsme se jich,“ řekl Pušilin. „Kyjev nás ale bohužel vždycky obelhal a závazky nesplnil. Jejich podpisy a prohlášení nemají žádnou cenu. Je velmi pochybné, že tentokrát to bude jiné,“ dodal. Hlavní podmínkou jakýchkoli budoucích rozhovorů je podle něj zastavení krveprolití. „Pokud nebudeme v kontaktu a nebudeme spolu jednat, situace se zhorší. A krveprolití už bylo dost,“ uvedl Pušilin.

Povstalci v Doněcku vyměnili tři zajatce za lidového gubernátora Gubareva

Ukrajinští separatisté dnes v Doněcku propustili tři zadržované důstojníky tajné služby SBU výměnou za osvobození bývalého „lidového gubernátora“ Doněcké oblasti Pavla Gubareva, který byl od března ve vyšetřovací vazbě. Spolu s ním byli osvobozeni další dva proruští radikálové. „Vítáme osvobození pana Gubareva z kyjevského vězení. Očekáváme, že propuštěni na svobodu budou všichni političtí vězňové,“ uvedl v reakci prezident Putin.

Gubarev byl ve vězení od 7. března, kdy ho policie zadržela kvůli podezření z pokusu o násilné převzetí moci. Vězněný doněcký podnikatel patřil k nejaktivnějším stoupencům samostatnosti Doněcké oblasti a jejího připojení k Rusku.

Ruská eskalace na Ukrajině bude znamenat nové sankce, varovala EU

Evropská unie dnes opět varovala Moskvu, že je připravena zesílit své sankce, pokud bude Rusko situaci na Ukrajině dál zhoršovat. Evropské sankce se zatím týkají jen konkrétních fyzických osob, většinou politiků z Ruska či Krymu, vojáků či pracovníků tajných služeb. Velvyslanci unijních zemí dnes rozhodli o způsobu, jak bude možné sankční kritéria rozšířit, aby mohla postihovat také právnické osoby, sdělily diplomatické zdroje. Proti některým firmám už své sankce uplatňují USA.

USA by mohly odejmout Rusku některé obchodní výhody

Americký prezident Barack Obama má v plánu vyjmout Rusko z Všeobecného systému celních preferencí (GSP), v němž USA odpouštějí vybraným zemím dovozní cla na některé zboží. Rusko je prý „dostatečně ekonomicky vyspělé“ a zvláštní zacházení již déle nepotřebuje, uvedl Bílý dům. „Ruské počínání ohledně Ukrajiny, i když přímo nesouvisí s prezidentovým rozhodnutím stran způsobilosti Ruska pro výhody GSP, způsobují, že je obzvlášť vhodné nyní tento krok uskutečnit,“ uvedla mluvčí národní bezpečnostní rady Bílého domu Caitlin Haydenová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 50 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 1 hhodinou

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 2 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 4 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 6 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 8 hhodinami
Načítání...