Porošenko: Nulová tolerance vůči separatistům – rozumějí jen řeči síly

Berlín – „Nulovou toleranci“ vůči ozbrojeným separatistům, kteří na východě Ukrajiny okupují správní budovy a usilují o odtržení dvou regionů, prosazuje ukrajinský politik Petro Porošenko, který s náskokem vede žebříčky preferencí před květnovými prezidentskými volbami. Separatisté podle něj rozumějí jen „řeči síly“. Po návrhu ruského prezidenta Vladimira Putina na odklad nedělního separatistického referenda ale ustaly na východě Ukrajiny boje a proruští povstalci dokonce projevili ochotu jednat s kyjevskou vládou. O účelnosti rozhovorů mají ale vážné pochyby.

Porošenko před jednáním s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Berlíně varoval Rusko, že pokud by podpořilo referendum o rozdělení Ukrajiny organizované proruskými separatisty na východě země, mohlo by čelit dalším sankcím ze strany Evropské unie a USA. Prezident Vladimir Putin dnes ale ruskou podporu zpochybnil, když navrhl separatistům, aby odložili referendum o samostatnosti plánované na neděli. Ti jeho návrh údajně zváží a slíbili, že jej ve čtvrtek projednají a rozhodnou o dalším postupu.

Člen doněcké „vlády“ Alexandr Vaskovskij nicméně s Putinovým doporučením nesouhlasí. Jeho kolega Miroslav Ruděnko k tomu dodal, že bez ohledu na osud referenda povstalci na východě Ukrajiny nesloží zbraně; pořádání prezidentských voleb na východě Ukrajiny vyloučil. Prezidentské volby chce kyjevské vedení uspořádat 25. května, povstalci v Doněcku a Luhansku je ale chtějí bojkotovat. Putin prezidentské volby na Ukrajině podpořil, podmínil je ale ukončením násilí v zemi a ochranou práv všech občanů.

Jaceňuk: Putin jen mlátí prázdnou slámu

Putinův návrh na odklad referenda vyvolal negativní reakci Kyjeva. Podle premiéra Arsenije Jaceňuka nemá smysl se prezidentovým doporučením vůbec zabývat. „Vladimire Vladimiroviči, mlátit prázdnou slámu se na prezidenta velké země nesluší,“ vzkázal premiér do Kremlu po skončení výjezdní schůze ukrajinské vlády v Charkově. Ruský prezident by podle Jaceňuka měl vědět, že Kyjev 11. května žádné zákonné referendum nepořádá.

Na Putinova slova reagoval i Bílý dům, podle něhož nemůže být řeč o „odkladu“ referenda, protože je nelegitimní, a nemělo by se proto konat vůbec.

Podle ruských politologů, na které se obrátila agentura Reuters, ale nejspíš povstalci Putinova přání vyslyší. Vůbec první signál Kremlu, že nedělní referendum není žádoucí, může podle nich znamenat průlom v ukrajinské krizi. Mezi ruskojazyčným obyvatelstvem východní Ukrajiny vyvolalo Putinovo doporučení šok, protože uspořádání referenda bylo považováno za hotovou věc.

Vladimir Putin:

„Žádáme, aby zástupci jihovýchodní Ukrajiny a zastánci federalizace země odložili referendum plánované na 11. května, a zajistili tak podmínky nezbytné pro dialog.“

„Pořád jsme slyšeli, že někoho znepokojují naše vojska u ukrajinských hranic. Proto jsme je stáhli. Teď už tam nejsou, vrátila se na svá obvyklá místa.“

Porošenko nicméně nevyloučil, že by referendum o jednotě Ukrajiny nakonec Kyjev mohl vypsat, nikoliv ale „pod hrozbou kulometů a samopalů“. V úterý parlament vypsání referenda o jednotě Ukrajiny, které se mělo uskutečnit zároveň s prezidentskými volbami, odmítl. Zdůvodnil to právě obavou o bezpečnost voličů.

Po Putinově projevu prý na východě Ukrajiny ustaly boje

Po Putinově návrhu na odklad separatistického referenda ustaly na východě Ukrajiny boje a situace se stabilizovala. Podle agentury Interfax prý zavládl klid v celé Doněcké oblasti včetně měst Mariupol a Slavjansk, kde se dnes střílelo. Zprávy o aktuální situaci v sousední Luhanské oblasti k dispozici nejsou. Ukrajinská armáda ani Národní garda se ke zprávám o klidu zbraní nevyjádřily.

NATO nezaznamenalo odchod ruských vojsk od hranic s Ukrajinou

Severoatlantická aliance nezaznamenala žádné známky toho, že by Rusko odvolalo své jednotky od hranic s Ukrajinou. Reagovala tak na dnešní Putinovo prohlášení, podle něhož Rusko odvolalo své vojáky z míst „vojenských cvičení“ při ukrajinských hranicích. Pohyby ruských jednotek směrem od ukrajinských hranic nevidí ani Pentagon, ani ukrajinská pohraniční služba. „Stejně jako v minulých dnech, i nyní zaznamenáváme pohyby ruského vojenského letectva, jednotek i těžké techniky v pohraničních oblastech,“ uvedli v tiskové zprávě ukrajinští pohraničníci. Od hranic ale podle nich ruská vojska neodešla.

Separatisté jsou ochotni jednat s Kyjevem, iluze si ale nedělají

Předseda doněcké „vlády“ Denis Pušilin dnes v rozhovoru pro ruskou státní televizi Rossija 24 oznámil, že vůdci separatistů jsou připraveni zasednout k jednacímu stolu s představiteli kyjevské vlády a vyslechnout jejich stanovisko. „Nikdy jsme takové rozhovory neodmítali, účastnili jsme se jich,“ řekl Pušilin. „Kyjev nás ale bohužel vždycky obelhal a závazky nesplnil. Jejich podpisy a prohlášení nemají žádnou cenu. Je velmi pochybné, že tentokrát to bude jiné,“ dodal. Hlavní podmínkou jakýchkoli budoucích rozhovorů je podle něj zastavení krveprolití. „Pokud nebudeme v kontaktu a nebudeme spolu jednat, situace se zhorší. A krveprolití už bylo dost,“ uvedl Pušilin.

Povstalci v Doněcku vyměnili tři zajatce za lidového gubernátora Gubareva

Ukrajinští separatisté dnes v Doněcku propustili tři zadržované důstojníky tajné služby SBU výměnou za osvobození bývalého „lidového gubernátora“ Doněcké oblasti Pavla Gubareva, který byl od března ve vyšetřovací vazbě. Spolu s ním byli osvobozeni další dva proruští radikálové. „Vítáme osvobození pana Gubareva z kyjevského vězení. Očekáváme, že propuštěni na svobodu budou všichni političtí vězňové,“ uvedl v reakci prezident Putin.

Gubarev byl ve vězení od 7. března, kdy ho policie zadržela kvůli podezření z pokusu o násilné převzetí moci. Vězněný doněcký podnikatel patřil k nejaktivnějším stoupencům samostatnosti Doněcké oblasti a jejího připojení k Rusku.

Ruská eskalace na Ukrajině bude znamenat nové sankce, varovala EU

Evropská unie dnes opět varovala Moskvu, že je připravena zesílit své sankce, pokud bude Rusko situaci na Ukrajině dál zhoršovat. Evropské sankce se zatím týkají jen konkrétních fyzických osob, většinou politiků z Ruska či Krymu, vojáků či pracovníků tajných služeb. Velvyslanci unijních zemí dnes rozhodli o způsobu, jak bude možné sankční kritéria rozšířit, aby mohla postihovat také právnické osoby, sdělily diplomatické zdroje. Proti některým firmám už své sankce uplatňují USA.

USA by mohly odejmout Rusku některé obchodní výhody

Americký prezident Barack Obama má v plánu vyjmout Rusko z Všeobecného systému celních preferencí (GSP), v němž USA odpouštějí vybraným zemím dovozní cla na některé zboží. Rusko je prý „dostatečně ekonomicky vyspělé“ a zvláštní zacházení již déle nepotřebuje, uvedl Bílý dům. „Ruské počínání ohledně Ukrajiny, i když přímo nesouvisí s prezidentovým rozhodnutím stran způsobilosti Ruska pro výhody GSP, způsobují, že je obzvlášť vhodné nyní tento krok uskutečnit,“ uvedla mluvčí národní bezpečnostní rady Bílého domu Caitlin Haydenová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bělorusko a Rusko propustily polské a moldavské vězně, uvedl Trump

Americký prezident Donald Trump uvedl, že díky zprostředkování Spojených států byli z vězení v Bělorusku a Rusku propuštěni tři polští a dva moldavští vězni. Jména propuštěných nezmínil.
před 9 mminutami

Bývalý thajský premiér Tchaksin Šinavatra byl propuštěn z vězení

Bývalý thajský premiér Tchaksin Šinavatra, jedna z nejvýraznějších postav thajské politiky, byl v pondělí propuštěn z vězení v Bangkoku. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.
před 2 hhodinami

Podle Trumpa je íránská odpověď na návrh na ukončení války absolutně nepřijatelná

Írán zaslal Spojeným státům prostřednictvím Pákistánu svou odpověď na americký návrh na ukončení války. Pákistán sdělení předal. Írán v něm podle médií zdůraznil nezbytnost ukončení války na všech frontách a zrušení sankcí. Podle prezidenta USA Donalda Trumpa je odpověď absolutně nepřijatelná. Dosavadní jednání o ukončení války, kterou zahájily USA a Izrael 28. února, byla neúspěšná a ztroskotala podle médií například kvůli sporům o Hormuzský průliv či obohacování uranu. V současnosti panuje mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem příměří.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Loď s hantavirem opustilo 94 lidí

Pasažéři a někteří členové posádky výletní lodi MV Hondius, kterou zasáhla nákaza hantavirem, se podle agentury Reuters evakuují do svých zemí. Proces začal v neděli ráno zakotvením u přístavu Granadilla španělského ostrova Tenerife a má trvat až do pondělí. V neděli kolem 19. hodiny byla evakuace do dalšího dne přerušena. Na palubu nejprve vstoupili zdravotničtí činitelé, aby provedli finální kontrolu, později agentury informovaly o zahájení transferu lidí, které vyzvedávají repatriační letouny. Španělské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že loď opustilo 94 lidí. U jednoho se projevily příznaky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinské úřady informují o zabitých a zraněných při ruských útocích

Ukrajinské úřady informují o dvou zabitých a několika zraněných při ruských útocích během tohoto víkendu. Mezi Moskvou a Kyjevem přitom platí třídenní příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k nedělnímu odpoledni uvedl, že Rusko se během příměří zdrželo masivních leteckých a raketových úderů na Ukrajinu, ale nezastavilo útoky podél frontové linie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrump mění Washington. Kritiku vyvolalo i natření nádrže

Kontroverze provázejí i další projekt prezidenta USA Donalda Trumpa ve Washingtonu. Prezident nechal natřít zrcadlící nádrž před Lincolnovým památníkem. Podle zjištění deníku The New York Times zakázku v přepočtu za 150 milionů korun dal bez výběrového řízení firmě, která pro něj v minulosti dělala bazény. Charles Birnbaum pomáhal tvořit pravidla správy kulturního dědictví. Říká, že zatímco v prvním funkčním období se jimi Donald Trump řídil, nyní zavedené normy ignoruje. Trump kritiku odmítá a plánuje dosud největší projekt – osmdesátimetrový vítězný oblouk naproti Lincolnovu památníku. Odpůrci doufají, že plán zůstane na papíře.
před 9 hhodinami

Bývalý polský ministr Ziobro dle médií uprchl z Maďarska do USA

Bývalý polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, který je ve vlasti stíhán kvůli podezření z korupce, zpronevěry a zneužití pravomocí, uprchl z Maďarska do Spojených států, uvedla v neděli místní média. Polské úřady podle agentury AFP tyto informace zatím ověřují. Maďarská vláda bývalého premiéra Viktora Orbána udělila Ziobrovi v loňském roce politický azyl.
před 12 hhodinami

Kuvajt a Spojené arabské emiráty hlásí útoky dronů

Kuvajtská armáda uvedla, že v neděli na Kuvajt zaútočily nepřátelské drony. Neupřesnila, odkud bezpilotní prostředky přiletěly. Dronovému útoku později čelily také Spojené arabské emiráty (SAE), které z něj obvinily Írán. Informovaly o tom agentury. Incidenty se odehrály v době křehkého příměří z 8. dubna, které zastavilo boje mezi Spojenými státy a Íránem.
před 15 hhodinami
Načítání...