Kyjev – Ukrajinský prezident Petro Porošenko oznámil, že armáda dočasně přeruší palbu na východě Ukrajiny, aby umožnila proruským separatistům složit zbraně či opustit zemi. Podle Porošenka bude příměří pouze krátkodobé. Ukrajinský ministr obrany Michajlo Koval uvedl, že příměří bude zahájeno „během příštích několika dní“. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tento krok označil za zatím nedostatečný a jeden z vůdců separatistů Denis Pušilin ho má za další populistické prohlášení.
„(Realizace mírového plánu) bude zahájena mým rozkazem k jednostrannému přerušení palby. Poté bez prodlení musíme získat podporu mírového plánu od všech účastníků bojů v oblasti Donbasu,“ prohlásil Porošenko. Návrh příměří zazněl po nočním telefonátu ukrajinského prezidenta s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, v němž oba státníci o vyhlášení příměří mluvili.
Během krátkého příměří musejí separatisté složit zbraně a v regionu musí být nastolen pořádek. Těm, kdo zbraně odevzdají a nedopustili se těžkých zločinů, chce prezident udělit milost.
Porošenko rovněž slíbil změny v ukrajinské ústavě, které by vedly k decentralizaci země. To je podle něj jeden z předpokladů řešení krize na jihovýchodě Ukrajiny. „Očekáváme, že ve velmi krátké době podpoří tento mírový plán mnozí účastníci konfliktu. Očekáváme, že budou osvobozeni rukojmí a že budou vyklizeny obsazené budovy,“ prohlásil prezident.
- Ukrajinský prezident Petro Porošenko: „Klíčovým prvkem je zajištění hranic. Existují obrovská rizika, že přerušení palby zneužijí zločinci.“
Povstalci a Moskva Porošenkovi nevěří
Proruští povstalci ale Porošenkovo příměří zpochybňují a žádají, aby ho provázelo stažení armády. „Oni zastaví palbu, my odevzdáme zbraně a oni nás pochytají. To je nesmyslné,“ prohlásil podle ruských médií jeden z vůdců povstalců Denis Pušilin. Podle tohoto šéfa samozvané Doněcké lidové republiky je Porošenkův plán „jen další populistické prohlášení“.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes zdůraznil, že příměří by mělo být „komplexní“, nikoli dočasné. Prohlásil nicméně, že pokud budou po příměří následovat jednání, „pak by to mohl být krok, který prezident Porošenko slíbil a na který všichni čekáme“.
Vlivný šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Alexej Puškov označil příměří jen za Porošenkův „politický manévr“. Kyjevské vedení podle něj opakovaně oznamuje různé iniciativy, ale doposud žádnou nerealizovalo. „To vyvolává podezření, že všechno je pouhý klam,“ řekl podle ruských agentur.
Již v úterý některé zpravodajské servery přinesly informace o tom, že příměří prý začalo platit zhruba od sedmé hodiny večerní v celé oblasti „protiteroristické operace“, tedy v Luhanské a Doněcké oblasti.
K příměří na východě Ukrajiny se vyjádřil také český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který je v zemi na zahraniční cestě. Podzimní ukrajinské parlamentní volby podle něj nebudou možné. Skepticky se staví i k tomu, že se mírový plán ukrajinského prezidenta Petra Porošenka podaří realizovat v původně oznámeném termínu, jeho uskutečnění ale považuje za klíčové pro uklidnění situace na Ukrajině i pro konání plánovaných parlamentních voleb. „Dneska všichni tušíme, že v tom čase, jak byl (mírový plán) vyhlášen, že do týdne může být mír, už to moc realisticky nevypadá,“ soudí Zaorálek.
Při jednání s ukrajinskými představiteli Zaorálek zdůraznil, že Česká republika ani Evropská unie nechtějí jít do ekonomické války s Ruskem. „Evropa rozhodně nechce jít do ekonomické války a přála by si diplomatické řešení této situace. ČR není země, která by souhlasila s nějakou tvrdou eskalací a ekonomickou válkou v krátkém čase, o vojenském vstupu ani nemluvím, protože o tom se neuvažuje nikde. V Česku máme představu, že tenhle problém patří na diplomatický stůl,“ doplnil Zaorálek, podle něhož to bude i postoj Česka na pondělní schůzce ministrů zahraničí EU.
OSN zaznamenala na Ukrajině od 7. května 356 obětí konfliktu, z toho 257 civilistů. Za stejné období je hlášeno i více než 200 případů mučení a k 7. červnu bylo v zajetí drženo 81 lidí. Na 30 tisíc obyvatel uprchlo v „ovzduší nejistoty a strachu“ z domova, téměř polovina z nich v Doněcku a Luhansku, sdělila vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová v dnešní zprávě.
