Varšava – Polští biskupové vyzvali věřící v zemi, aby se vrátili k tradičním pohřbům. Nelíbí se jim, že namísto pochovávání zemřelých od země čím dál víc pozůstalých vyhledává kremace. Zájem o ně je tak velký, že tamní krematoria jsou i přes vysokou cenu přeplněná. Rodiny zemřelých se proto často obracejí do zahraničí, Česko nevyjímaje.
Ukládání ostatků zemřelých do hrobů je u našich severních sousedů dlouholetou tradicí. Polský stát ještě loni na každý z nich přispíval částkou v přepočtu 40 tisíc korun, letos příspěvek na hroby poklesl na zhruba 25 tisíc korun.
Rodiny však musejí pohřebním službám, kněžím, varhaníkům a hrobníkům platit mnohem víc. Zpopelnění mrtvých proto nyní vychází mnohem levněji. Kromě vysoké ceny tradičních pohřbů Poláky trápí i nedostatek místa na hřbitovech. Z kremací se tak pomalu stává móda. „Každý pátý pohřeb je uložením urny. Ročně máme asi čtyři tisíce kremací,“ dodává Krystyna Kochmanová z varšavského městského hřbitova.
Jenže rostoucí zájem o kremace především ve velkých městech vadí katolické církvi. Polští biskupové proto v dopise, který při nedělních mších přečetli kněží, svým věrným spalování rozmlouvají. Nejvíce církevní hodnostáři kritizují rozptylování popela a praxi, kdy si pozůstalí urny s popelem přechovávají ve svých domovech.
Věřící od kněžích rovněž slyšeli, že podle křesťanských tradic polského národa se mají pozůstalí modlit nad rakví. „V křesťanství vzdáváme čest tělu. Ne prachu, ale tělu zemřelého,“ poznamenal Józef Kloch, člen Biskupské konference. A jeho kolegové dále varují: Může dojít k zániku tradičních hřbitovů s kříži.
Provozovatelé pohřebních služeb přesto obavy katolíků uklidňují. Část lidí podle nich bude dál pohřbívat své příbuzné tradičním způsobem do země, na módní trendy a finance nehledě. Kromě toho hlavně na polském venkově je kremace stále neznámým pojmem.
