Polsko přijme dvě stě krajanů z Donbasu

Varšava - Polsko v lednu přesídlí zpět do vlasti dvě stovky krajanů, kteří až dosud žijí na východě Ukrajiny. Země tak reaguje na boje, které probíhají na Donbasu v posledním půlroce. Na repatriaci svých krajanů ze západní, volyňské oblasti se chystá i Česká republika.

Na celé Ukrajině, jejíž západní část byla do druhé světové války součástí Polska, žije podle sčítání z roku 2001 asi kolem 140 000 Poláků. Repatriace se má týkat obyvatel z východních regionů, které jsou postiženy boji proruských separatistů a kyjevské armády. „Jsme připraveni přesídlit ty lidi, kteří si to budou přát,“ prohlásil ministr zahraničních věcí Grzegorz Schetyna. „Uděláme vše pro to, aby se akce mohla uskutečnit už v lednu.“

Polské úřady už mají hotový seznam osob, které by se mohly přestěhovat z Donbasu do Polska, konkrétní datum není z bezpečnostních důvodů známé. Na internetové stránce polského konzulátu v Charkově se sice dříve objevilo datum 29. prosince, žádná evakuace se ale neuskutečnila; k posunu termínu „o několik dnů“ podle polských úřadů došlo proto, že nejde jen o samo přestěhování, ale krajanům je nutné zajistit v Polsku bydlení, zaměstnání a další existenční podmínky.

Svár v polské vládě?

„Poláci z Donbasu určitě nezůstanou bez pomoci,“ ujistil ministr práce Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Podle šéfky resortu vnitra Teresy Piotrowské budou repatrianti z východu první tři měsíce bydlet ve zvláštním středisku, kde budou například chodit na jazykové kurzy nebo adaptační školení.

V polských médiích se také objevily spekulace, že ministerstvo zahraničí se prý staví proti plánům předsedkyně vlády Ewy Kopaczové na repatriaci Poláků z Donbasu, protože by vzápětí mohly návrat do vlasti požadovat další krajané z celé Ukrajiny. Tyto obavy a údajný konflikt mezi šéfkou vlády a šéfem diplomacie však úřady popřely.

Polsko není jedinou zemí, kterou dramatický vývoj na Ukrajině vede k příjmu krajanů; kroky k repatriaci ukrajinských Čechů už zahájila také česká vláda. Počátkem prosince schválila změnu zásad pro repatriaci krajanů. Repatrianti tak budou moci získat bezplatné ubytování na půl roku až rok, finanční pomoc až 50 000 korun pro dospělé a 20 000 pro mladší 18 let, asistenci při stěhování, zajištění trvalého bydlení nebo zaměstnání a další pomoc. Program se má týkat všech krajanů na celém světě, nejen volyňských Čechů.

O návratu ukrajinských Čechů zpět do vlasti podle ministerstva vnitra jedná s úřady kolem stovky lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezidentské volby v Portugalsku vyhrál středolevicový Seguro

Novým prezidentem Portugalska se stal středolevicový politik António José Seguro. Potvrzují to po sečtení více než 99 procent okrsků takřka konečné výsledky nedělního druhého kola voleb, podle kterých získal zhruba dvě třetiny hlasů. Segurovým soupeřem byl šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura, který obdržel 34 procent hlasů. Seguro po vítězství prohlásil, že nechce být opozičním prezidentem.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

Venezuela osvobodila několik opozičníků. Jednoho prý vzápětí někdo unesl

Venezuelské úřady v posledních hodinách propustily z vězení několik známých opozičních představitelů, napsaly v noci na pondělí agentury AFP a EFE. Na svobodu se dostali bývalý guvernér státu Barinas Freddy Superlano či advokát opoziční vůdkyně a laureátky Nobelovy ceny Maríe Coriny Machadové Perkins Rocha. Mezi propuštěnými byl i opoziční politik Juan Pablo Guanipa, toho však podle Machadové někdo unesl.
před 31 mminutami

Voliči v Republice srbské hlasovali v opakovaných prezidentských volbách

V jedné ze dvou entit Bosny a Hercegoviny – Republice srbské (RS) – proběhly částečné opakované prezidentské volby. Komise dosud předběžné výsledky nezveřejnila. Vítězem hlasování se už podle agentury Reuters prohlásil nacionalistický politik Siniša Karan, spojenec někdejšího prezidenta RS Milorada Dodika. Karan těsně zvítězil v listopadových předčasných volbách, v prosinci ale ústřední volební komise výsledky v několika okrscích anulovala na základě stížností na nesrovnalosti při sčítání hlasů.
včeraAktualizovánopřed 58 mminutami

V Polsku zesilují zásahy proti distributorům drog

Polsko zintenzivňuje boj proti drogám. Za poslední týdny proběhlo několik úspěšných operací proti zločineckým organizacím. Jedním z hlavních posunů je prohloubení přeshraniční spolupráce s vyšetřovateli v sousedních a ostatních evropských zemích i s Europolem. Jen v loňském roce se v zemi podařilo zadržet devětadvacet tun syntetických omamných látek.
před 1 hhodinou

Kuba zastaví dodávky paliva pro civilní lety

Kuba oznámila mezinárodním leteckým společnostem, že přestává na svých letištích poskytovat dodávky leteckého paliva pro civilní spoje. S odkazem na své zdroje to uvedly v noci na pondělí agentury EFE a AFP. Podle AFP přerušení dodávek začne o půlnoci z pondělí na úterý místního času a bude trvat jeden měsíc.
04:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael chce židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na okupovaném Západním břehu

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil návrhy, jenž mají židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na Západním břehu, který Izrael desítky let v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Šéf Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v reakci na to vyzval Radu bezpečnosti OSN a amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zasáhli. Kroky považuje za nelegální.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud v Hongkongu uložil aktivistovi Laiovi dvacet let vězení

Soud v Hongkongu odsoudil bývalého mediálního magnáta Jimmyho Laie za „porušení zákona o národní bezpečnosti“ ke dvaceti letům vězení. V prosinci soud rozhodl, že se prodemokratický aktivista údajně dopustil „spiknutí se zahraničními silami a šíření štvavých materiálů“. Lai veškerá obvinění odmítá, může se odvolat. Spojené státy či Velká Británie označily jeho případ za politický a vyzvaly k jeho okamžitému propuštění.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jedno město – jedna fakulta“. Gruzínské reformy školství vyvolaly protesty

Gruzínská vláda oznámila sloučení dvou nejvýznamnějších vysokých škol v zemi. Toto překvapivé rozhodnutí vyvolalo v Tbilisi protesty studentů a profesorů, kteří se obávají o budoucnost obou institucí. Sloučení univerzit zapadá do reforem vysokého školství oznámených ještě v minulém roce – zahrnuje například model „jedno město – jedna fakulta“. Odpůrci změn mluví o zvýšení státní kontroly spojené se snížením počtu profesorů kritických vůči vládě.
před 2 hhodinami
Načítání...