Polsko postaví kasárna pro tisícovku amerických vojáků, řekl Trump po jednání s Dudou

Spojené státy a Polsko dojednávají přesun nejméně tísíce amerických vojáků z Německa do Polska. Pro vojáky budou vybudována kasárna, náklady ponese Polsko. Při setkání s prezidentem Andrzejem Dudou to v Bílém domě řekl Donald Trump. Americký prezident doufá, že Polsko bude brzy zařazeno do programu pro bezvízový styk. Oba státy podepsaly dohodu o dodávkách kapalného plynu za osm miliard dolarů.

Americký prezident dále pochválil záměr Varšavy koupit v USA dvaatřicet letounů F-35, o němž Polsko informovalo koncem května. Páteř tamního letectva v současnosti tvoří stíhačky F-16 americké výroby. Trump slíbil, že navštíví Polsko, termín ale ještě nebyl dohodnut. Stát by se tak ale mohlo už letos v září při akcích spojených s 80. výročím začátku druhé světové války.

Další detaily dohody žádná ze stran neoznámila. Dudův kancléř Krzysztof Szczerski podle agentury PAP řekl, že prezidenti se dohodli na podmínkách smlouvy o „zvýšené přítomnosti“ amerických vojáků v Polsku. Podle amerických zdrojů vyšle Pentagon kromě vojáků i letku dronů Reaper.

O vojenské spolupráci bude podle Szczerského podepsána politická dohoda. „Obsahuje veškeré prvky potřebné k dojednání kvalitativní i kvantitativní změny přítomnosti amerických jednotek v Polsku v rámci sil NATO.“ 

Američtí vojáci nyní v Polsku nejsou rozmístěni trvale, v rámci rotace sil NATO jich tam je v průměru okolo čtyř a půl tisíce. Na stejném principu udržuje NATO i posádky v pobaltských zemích.

3 minuty
Události ČT: Budoucnost amerických vojáků v Polsku
Zdroj: ČT24

Trump: Trvalou americkou základnu vybuduje Polsko

Trump před jednáním s Dudou hovořil až o dvou tisícovkách amerických vojáků, kteří by mohli být do Polska přesunuti z Německa. Počet amerických vojáků na evropském kontinentu by se tak nezvýšil. Rozhodnutí ale podle amerického prezidenta dosud nepadlo.

Varšava řadu měsíců ve Washingtonu lobbovala za vytvoření stálé americké vojenské základny na svém území, náklady ale nakonec podle Trumpa ponese samo. Polsko se o přechod na trvalý režim snaží od ruské anexe ukrajinského Krymu v roce 2014. 

Duda je v Bílém domě v krátké době už podruhé. Při setkání s Trumpem loni v září prohlásil, že jeho země je připravena investovat do vybudování trvalé americké vojenské základny na polském území dvě miliardy dolarů (přes 45 miliard korun). Základna by se podle Dudy dokonce měla jmenovat Fort Trump.

Peníze by ale podle analytiků měly jít spíše do modernizace stávající polské armádní infrastruktury. „Stěhování velké základny je samozřejmě velmi drahé. V Polsku na to nemáme peníze a Američani také nejsou nadšení tím, že by měli tyto peníze poskytnout,“ podotkla dříve Edyta Żemła, vojenská a armádní analytička.

Pentagon měl podle informací agentury AFP vůči polským plánům určité výhrady. Tvrdil, že prostor navrhovaný pro základnu polskou stranou je nedostatečný pro výcvik jednotek, zejména dělostřelectva. Zcela zásadní nespokojenost s plánem na vybudování stálé základny USA podle očekávání vyjádřila Moskva. 

Duda: Demokracie je v Polsku v pořádku

Prezident USA nijak nenaznačil, že by předmětem jeho besedy s Dudou byla vnitropolitická situace v Polsku, kterou kritizují bruselské instituce EU. Při setkání s Trumpem v Bílém domě Duda na dotazy novinářů ohledně stavu demokracie v Polsku reagoval podrážděně.

„Někdo vás podvedl. S demokracií není v Polsku žádný problém, doopravdy. Všechno je skvělé,“ prohlásil polský prezident. Trump ho podpořil slovy „to jsem také slyšel“. Že by Polsko ustupovalo od demokratických principů, prý šéfa Bílého domu neznepokojuje.

Na tiskové konferenci Duda obhajoval kontroverzní soudní reformu, kterou v Polsku prosazuje konzervativní vládní strana Právo a spravedlnost. Hájil zejména údajnou nutnost reformy ústavního soudu, která podle Evropské komise v Polsku ohrozila základní unijní hodnoty. „Neopakujte stereotypy,“ poradil prezident novinářům.

Trump doufá, že Polsko bude brzy zařazeno do programu pro bezvízový styk, ačkoli například Česko či některé další země střední a východní Evropy v něm jsou zahrnuty už od roku 2008. Nevyloučil, že se tak stane už během příštích devadesáti dnů. Řekl rovněž, že oba státy podepsaly dohodu o dodávkách dvou miliard kubíků amerického kapalného plynu v hodnotě osmi miliard dolarů (180 miliard korun). Budou spolupracovat i v jaderné energetice. V Polsku dosud žádná jaderná elektrárna nefunguje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanci EU se sešli kvůli celním hrozbám USA ohledně Grónska

V Bruselu začalo narychlo svolané jednání velvyslanců států Evropské unie konané v reakci na oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o zvýšení cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Pokud se potvrdí zvýšení cel, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak.
14:25Aktualizovánopřed 2 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 58 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 4 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...