Polsko postaví kasárna pro tisícovku amerických vojáků, řekl Trump po jednání s Dudou

Spojené státy a Polsko dojednávají přesun nejméně tísíce amerických vojáků z Německa do Polska. Pro vojáky budou vybudována kasárna, náklady ponese Polsko. Při setkání s prezidentem Andrzejem Dudou to v Bílém domě řekl Donald Trump. Americký prezident doufá, že Polsko bude brzy zařazeno do programu pro bezvízový styk. Oba státy podepsaly dohodu o dodávkách kapalného plynu za osm miliard dolarů.

Americký prezident dále pochválil záměr Varšavy koupit v USA dvaatřicet letounů F-35, o němž Polsko informovalo koncem května. Páteř tamního letectva v současnosti tvoří stíhačky F-16 americké výroby. Trump slíbil, že navštíví Polsko, termín ale ještě nebyl dohodnut. Stát by se tak ale mohlo už letos v září při akcích spojených s 80. výročím začátku druhé světové války.

Další detaily dohody žádná ze stran neoznámila. Dudův kancléř Krzysztof Szczerski podle agentury PAP řekl, že prezidenti se dohodli na podmínkách smlouvy o „zvýšené přítomnosti“ amerických vojáků v Polsku. Podle amerických zdrojů vyšle Pentagon kromě vojáků i letku dronů Reaper.

O vojenské spolupráci bude podle Szczerského podepsána politická dohoda. „Obsahuje veškeré prvky potřebné k dojednání kvalitativní i kvantitativní změny přítomnosti amerických jednotek v Polsku v rámci sil NATO.“ 

Američtí vojáci nyní v Polsku nejsou rozmístěni trvale, v rámci rotace sil NATO jich tam je v průměru okolo čtyř a půl tisíce. Na stejném principu udržuje NATO i posádky v pobaltských zemích.

Nahrávám video

Trump: Trvalou americkou základnu vybuduje Polsko

Trump před jednáním s Dudou hovořil až o dvou tisícovkách amerických vojáků, kteří by mohli být do Polska přesunuti z Německa. Počet amerických vojáků na evropském kontinentu by se tak nezvýšil. Rozhodnutí ale podle amerického prezidenta dosud nepadlo.

Varšava řadu měsíců ve Washingtonu lobbovala za vytvoření stálé americké vojenské základny na svém území, náklady ale nakonec podle Trumpa ponese samo. Polsko se o přechod na trvalý režim snaží od ruské anexe ukrajinského Krymu v roce 2014. 

Duda je v Bílém domě v krátké době už podruhé. Při setkání s Trumpem loni v září prohlásil, že jeho země je připravena investovat do vybudování trvalé americké vojenské základny na polském území dvě miliardy dolarů (přes 45 miliard korun). Základna by se podle Dudy dokonce měla jmenovat Fort Trump.

Peníze by ale podle analytiků měly jít spíše do modernizace stávající polské armádní infrastruktury. „Stěhování velké základny je samozřejmě velmi drahé. V Polsku na to nemáme peníze a Američani také nejsou nadšení tím, že by měli tyto peníze poskytnout,“ podotkla dříve Edyta Żemła, vojenská a armádní analytička.

Pentagon měl podle informací agentury AFP vůči polským plánům určité výhrady. Tvrdil, že prostor navrhovaný pro základnu polskou stranou je nedostatečný pro výcvik jednotek, zejména dělostřelectva. Zcela zásadní nespokojenost s plánem na vybudování stálé základny USA podle očekávání vyjádřila Moskva. 

Duda: Demokracie je v Polsku v pořádku

Prezident USA nijak nenaznačil, že by předmětem jeho besedy s Dudou byla vnitropolitická situace v Polsku, kterou kritizují bruselské instituce EU. Při setkání s Trumpem v Bílém domě Duda na dotazy novinářů ohledně stavu demokracie v Polsku reagoval podrážděně.

„Někdo vás podvedl. S demokracií není v Polsku žádný problém, doopravdy. Všechno je skvělé,“ prohlásil polský prezident. Trump ho podpořil slovy „to jsem také slyšel“. Že by Polsko ustupovalo od demokratických principů, prý šéfa Bílého domu neznepokojuje.

Na tiskové konferenci Duda obhajoval kontroverzní soudní reformu, kterou v Polsku prosazuje konzervativní vládní strana Právo a spravedlnost. Hájil zejména údajnou nutnost reformy ústavního soudu, která podle Evropské komise v Polsku ohrozila základní unijní hodnoty. „Neopakujte stereotypy,“ poradil prezident novinářům.

Trump doufá, že Polsko bude brzy zařazeno do programu pro bezvízový styk, ačkoli například Česko či některé další země střední a východní Evropy v něm jsou zahrnuty už od roku 2008. Nevyloučil, že se tak stane už během příštích devadesáti dnů. Řekl rovněž, že oba státy podepsaly dohodu o dodávkách dvou miliard kubíků amerického kapalného plynu v hodnotě osmi miliard dolarů (180 miliard korun). Budou spolupracovat i v jaderné energetice. V Polsku dosud žádná jaderná elektrárna nefunguje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina útočila na ruskou chemičku, Moskvu či Krym

Ukrajinské drony zaútočily na chemický závod v ruské Tulské oblasti, Moskvu či na okupovaný Krym, uvádějí místní úřady a telegramové kanály. Podle Moskvy zneškodnila ruská protivzdušná obrana v noci 660 ukrajinských dronů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku války. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek oznámil novou operaci s cílem přimět Rusko k ukončení agrese. Ruský útok na ukrajinský Izjum zabil ženu a dva lidi zranil.
08:11Aktualizovánopřed 13 mminutami

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 28 mminutami

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika.
10:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 1 hhodinou

Za útok na vánoční trhy v Magdeburku uložil soud doživotí

Na doživotí poslal v pátek německý soud do vězení saúdskoarabského lékaře, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku. Jednapadesátiletý Tálib Abdalmuhsin zabil při zběsilé jízdě po magdeburském hlavním náměstí šest lidí a přes 300 dalších zranil. Soud vinu obžalovaného označil za zvlášť těžkou, což v německém právním řádu znemožňuje propuštění odsouzeného na doživotí z vězení po patnácti letech.
10:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k deportaci statisíců Haiťanů a Syřanů

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek rozhodl, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa může odebrat ochranu před deportací statisícům migrantů z Haiti a Sýrie, kteří do USA uprchli před násilím či kvůli přírodním katastrofám. Zvrátil tak rozhodnutí federálních soudců, kteří vládě zakázali zrušit status dočasné ochrany (TPS) 350 tisícům Haiťanů a 6100 Syřanů. Rozsudek otevírá vládě cestu ke zrušení TPS i pro migranty z dalších zemí. Program v USA chrání před vyhoštěním 1,3 milionu lidí ze sedmnácti zemí, píší agentury.
před 2 hhodinami

Roste počet migrantů mířících přes Libyi. Řecko hodlá držet tvrdý kurz

V centrálním Středomoří v uplynulých dnech zahynulo nejméně 46 lidí při pokusu nelegálně překonat námořní hranice a dostat se ze severní Afriky do Evropy. Jedním z hlavních tranzitních uzlů se stala Libye. Řecko proto v současné době uplatňuje kvůli nárůstu počtu migrantů tvrdý přístup. Podle statistik nicméně míra nelegální migrace na některých sledovaných trasách klesá.
před 3 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 5 hhodinami
Načítání...