Polsko postaví kasárna pro tisícovku amerických vojáků, řekl Trump po jednání s Dudou

Spojené státy a Polsko dojednávají přesun nejméně tísíce amerických vojáků z Německa do Polska. Pro vojáky budou vybudována kasárna, náklady ponese Polsko. Při setkání s prezidentem Andrzejem Dudou to v Bílém domě řekl Donald Trump. Americký prezident doufá, že Polsko bude brzy zařazeno do programu pro bezvízový styk. Oba státy podepsaly dohodu o dodávkách kapalného plynu za osm miliard dolarů.

Americký prezident dále pochválil záměr Varšavy koupit v USA dvaatřicet letounů F-35, o němž Polsko informovalo koncem května. Páteř tamního letectva v současnosti tvoří stíhačky F-16 americké výroby. Trump slíbil, že navštíví Polsko, termín ale ještě nebyl dohodnut. Stát by se tak ale mohlo už letos v září při akcích spojených s 80. výročím začátku druhé světové války.

Další detaily dohody žádná ze stran neoznámila. Dudův kancléř Krzysztof Szczerski podle agentury PAP řekl, že prezidenti se dohodli na podmínkách smlouvy o „zvýšené přítomnosti“ amerických vojáků v Polsku. Podle amerických zdrojů vyšle Pentagon kromě vojáků i letku dronů Reaper.

O vojenské spolupráci bude podle Szczerského podepsána politická dohoda. „Obsahuje veškeré prvky potřebné k dojednání kvalitativní i kvantitativní změny přítomnosti amerických jednotek v Polsku v rámci sil NATO.“ 

Američtí vojáci nyní v Polsku nejsou rozmístěni trvale, v rámci rotace sil NATO jich tam je v průměru okolo čtyř a půl tisíce. Na stejném principu udržuje NATO i posádky v pobaltských zemích.

3 minuty
Události ČT: Budoucnost amerických vojáků v Polsku
Zdroj: ČT24

Trump: Trvalou americkou základnu vybuduje Polsko

Trump před jednáním s Dudou hovořil až o dvou tisícovkách amerických vojáků, kteří by mohli být do Polska přesunuti z Německa. Počet amerických vojáků na evropském kontinentu by se tak nezvýšil. Rozhodnutí ale podle amerického prezidenta dosud nepadlo.

Varšava řadu měsíců ve Washingtonu lobbovala za vytvoření stálé americké vojenské základny na svém území, náklady ale nakonec podle Trumpa ponese samo. Polsko se o přechod na trvalý režim snaží od ruské anexe ukrajinského Krymu v roce 2014. 

Duda je v Bílém domě v krátké době už podruhé. Při setkání s Trumpem loni v září prohlásil, že jeho země je připravena investovat do vybudování trvalé americké vojenské základny na polském území dvě miliardy dolarů (přes 45 miliard korun). Základna by se podle Dudy dokonce měla jmenovat Fort Trump.

Peníze by ale podle analytiků měly jít spíše do modernizace stávající polské armádní infrastruktury. „Stěhování velké základny je samozřejmě velmi drahé. V Polsku na to nemáme peníze a Američani také nejsou nadšení tím, že by měli tyto peníze poskytnout,“ podotkla dříve Edyta Żemła, vojenská a armádní analytička.

Pentagon měl podle informací agentury AFP vůči polským plánům určité výhrady. Tvrdil, že prostor navrhovaný pro základnu polskou stranou je nedostatečný pro výcvik jednotek, zejména dělostřelectva. Zcela zásadní nespokojenost s plánem na vybudování stálé základny USA podle očekávání vyjádřila Moskva. 

Duda: Demokracie je v Polsku v pořádku

Prezident USA nijak nenaznačil, že by předmětem jeho besedy s Dudou byla vnitropolitická situace v Polsku, kterou kritizují bruselské instituce EU. Při setkání s Trumpem v Bílém domě Duda na dotazy novinářů ohledně stavu demokracie v Polsku reagoval podrážděně.

„Někdo vás podvedl. S demokracií není v Polsku žádný problém, doopravdy. Všechno je skvělé,“ prohlásil polský prezident. Trump ho podpořil slovy „to jsem také slyšel“. Že by Polsko ustupovalo od demokratických principů, prý šéfa Bílého domu neznepokojuje.

Na tiskové konferenci Duda obhajoval kontroverzní soudní reformu, kterou v Polsku prosazuje konzervativní vládní strana Právo a spravedlnost. Hájil zejména údajnou nutnost reformy ústavního soudu, která podle Evropské komise v Polsku ohrozila základní unijní hodnoty. „Neopakujte stereotypy,“ poradil prezident novinářům.

Trump doufá, že Polsko bude brzy zařazeno do programu pro bezvízový styk, ačkoli například Česko či některé další země střední a východní Evropy v něm jsou zahrnuty už od roku 2008. Nevyloučil, že se tak stane už během příštích devadesáti dnů. Řekl rovněž, že oba státy podepsaly dohodu o dodávkách dvou miliard kubíků amerického kapalného plynu v hodnotě osmi miliard dolarů (180 miliard korun). Budou spolupracovat i v jaderné energetice. V Polsku dosud žádná jaderná elektrárna nefunguje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Vzpínající se lev“ cílil na opevněné íránské centrifugy

Židovský stát v noci směřoval své střely zejména na místa spojená s jaderným programem Íránu. Jejich hlavním cílem měl být rozsáhlý závod v Natanzu, kde dochází k obohacování uranu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla i v podzemní části objektu, kde jsou centrifugy pro obohacování látky, podařilo se prý zničit i podpůrnou infrastrukturu. Podle íránských médií Izrael později v pátek na jaderné zařízení udeřil znovu. Z letiště v Tabrízu na severozápadě země byl hlášen požár.
včeraAktualizovánopřed 57 mminutami

Hosté Událostí, komentářů diskutovali o konfliktu Íránu a Izraele

V pátečních Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou debatovali politici i experti o napjaté situaci, která panuje na Blízkém východě po mohutném izraelském úderu na Írán a následném odvetném raketovém protiútoku ze strany Teheránu. V první části pořadu diskutovali europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), poslanec a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO), senátor David Smoljak (STAN) a analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti). Druhé debaty se účastnili bývalý náčelník generálního štábu a armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý, politický geograf Libor Jelen, amerikanista a politolog Jakub Lepš (TOP 09) a bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.
před 1 hhodinou

Izrael zaútočil na íránský jaderný program, zabil velitele gard

Izrael provedl v noci a během pátečního dne útok na více než dvě stě cílů v Íránu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla centrifugy v jaderném zařízení v Natanzu. Další útok na toto místo se uskutečnil v pátek kolem poledne. Podle premiéra Benjamina Netanjahua mířil úder na jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby. Při útoku zemřel velitel revolučních gard Hosejn Salámí a další vrcholní představitelé. Státní média uvádějí, že v Teheránu jsou také civilní oběti. Írán reagoval vysláním dronů a raket na židovský stát.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán odpálil rakety na Izrael. Překročil červenou linii, reaguje Kac

Írán večer podle izraelské armády odpálil v reakci na páteční útoky směrem k Izraeli přibližně sto padesát raket. Podle svědků Reuters byly po 20:00 SELČ v Tel Avivu i Jeruzalému slyšet výbuchy. Podle agentur hlásí izraelské úřady zraněné. Izraelská armáda předtím kolem 18:00 SELČ oznámila, že pokračuje s údery na odpalovací zařízení íránských raket a dronů. Podle íránské agentury Fars byly dvě silné exploze slyšet v okolí jaderného zařízení Fordo.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kypr počítá s evakuací Evropanů z Blízkého východu

Kypr aktivoval evakuační plán pro Blízký východ, při kterém počítá s evakuací občanů Evropské unie a jiných zemí přes své území. Evropské státy zároveň přijaly opatření na ochranu svého obyvatelstva a židovských objektů na svém území. K zastavení další eskalace vyzývá Írán a Izrael německý kancléř Friedrich Merz a další evropští politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael uzavírá všechny ambasády, dle Teheránu vyhlásil válku

Izraelské letectvo sestřelilo mnoho íránských dronů mířících na židovský stát, řekl Reuters nejmenovaný izraelský vojenský činitel. Bezpilotní letouny a rakety likvidovalo ve svém vzdušném prostoru i Jordánsko. V pátek večer izraelská armáda oznámila, že Írán na židovský stát odpálil asi sto padesát raket. Podle íránské státní agentury IRNA, kterou citovala agentura Reuters, tím začala íránská odpověď na útok židovského státu. Již dříve Izrael uzavřel všechny ambasády.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Od dohody pěti států k největší zóně volného pohybu na světě. Schengen slaví 40 let

Před čtyřiceti lety se zrodila Schengenská dohoda. Smlouvu, která položila základy volného pohybu osob napříč Evropou, podepsali v Lucembursku zástupci pěti zemí v červnu 1985. Projekt dosud platí za jednu z největších výhod evropské integrace. Dostal se ale pod tlak v důsledku nelegální migrace či pandemie covidu-19. Hraniční kontroly se na mnoha místech staly novým standardem.
před 3 hhodinami
Načítání...