Polská vláda v režii konzervativní strany Právo spravedlnosti (PiS) svými kroky ohrožuje demokracii a právní stát, uvádí se v nezávazné rezoluci, kterou schválili europoslanci. Politiky znepokojuje zejména ochromení polského ústavního soudu. Po Varšavě žádají okamžitou nápravu situace.
Europoslanci nejnovější rezolucí podpořili lednové rozhodnutí Evropské komise zahájit vůči Varšavě proceduru. Ta by mohla skončit i ztrátou polského hlasu při rozhodování v EU. Bruselu se nelíbí hlavně novela zákona o ústavním soudu, která podle kritiků ochromila nejvyšší justiční orgán v zemi.
Ústavní experti Rady Evropy z takzvané Benátské komise nedávno varovali, že kroky nové polské konzervativní vlády „oslabují demokracii, respektování lidských práv a právní stát“.
Polský ústavní soud sám označil nová pravidla za neústavní. Premiérka Beata Szydlová ale odmítla jejich rozhodnutí zveřejnit v úředním věstníku s tím, že nešlo o skutečné zasedání ústavních soudců, tudíž nález považuje za nelegitimní. Její krok vzbudil řadu kritických ohlasů mezi opozičními politiky i na sociálních sítích.
Europarlament nyní vybídl Varšavu ke zveřejnění nálezu. Poslanci zdůraznili, že všechna opatření přijatá v souvislosti s Polskem musí být respektována na základě subsidiarity, ale hodnoty a zásady zakotvené v unijních smlouvách a mezinárodních smlouvách týkajících se lidských práv musí dodržovat každý členský stát EU.
- Podle novely má místo pětičlenného soudního senátu většinu sporů rozhodovat nejméně třináct členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale většinou dvoutřetinovou. Jinak věc zůstane nerozhodnutá. Podle opozice to ochromuje chod instituce.
- Senát ústavního soudu už začátkem prosince uznal za neústavní novelu, která zrušila říjnovou volbu pětice soudců. Tu provedl minulý parlament v režii Občanské platformy. Konzervativci pak do instituce dosadili pět „svých“ soudců.
Europarlament zároveň nepodpořil polského konzervativního europoslance Janusze Wojciechowského do Evropského účetního dvora kvůli pochybám o jeho politické nezávislosti.
Čeští poslanci hlasovali pro i proti
Čeští europoslanci jsou v otázce rezoluce rozdělení. Předseda právního výboru europarlamentu lidovec Pavel Svoboda jí dal zelenou. „Bylo to Polsko, které si vyžádalo stanovisko Benátské komise, a tak je překvapivé, že jej nenaplňuje. Věřím, že i toto usnesení pomůže k tomu, že Polsko udělá rozumné kroky a celá záležitost bude odstraněna z povrchu zemského,“ konstatoval Svoboda.
Naopak europoslanec Jan Zahradil (ODS), který je ve stejném klubu jako polští konzervativci, považuje rezoluci za chybu a vměšování do poměrů členské země EU. Zahradil spolu se svým stranickým kolegou Evženem Tošenovský hlasoval proti, Jan Keller z frakce sociálních demokratů se zdržel.
Ústavní soud chtěla ovládnout už minulá vláda, brání se Varšava
Polští konzervativci považují rezoluci za škodlivou. Vládní mluvčí se vyjádřil, že spor by měl vyřešit polský parlament, kde má ovšem vládní strana pohodlnou většinu, a rezoluci europarlamentu označil za protipolský výsledek udavačství opozice.
Také náměstek polského ministra zahraničí Konrad Szymański návrh rezoluce kritizuje – obraz situace v Polsku prý podává chybně, protože opomíjí snahu předchozí parlamentní většiny o ovládnutí ústavního soudu.
Rezoluce podle něj nepřispěje k vyřešení sporu, ale naopak upevní nesmiřitelný postoj opozice, odmítající pokusy vládní strany o kompromis. Důsledkem podle náměstka bude i odcizení unijních institucí polské veřejnosti.
Předseda opoziční Občanské platformy Grzegorz Schetyna naopak označil rezoluci za podporu svobody v Polsku a za výstrahu vládní straně PiS a její vládě, že jejich počínání nezůstane v Evropě bez odpovědi.
Přehledně: Změny prosazené konzervativci
- Nová vláda (vzešla z voleb v říjnu 2015) okamžitě vyměnila šéfy čtyř tajných služeb,bezpečnostních orgánů a státních úřadů a dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí.
- Skončil rovněž šéf čerstvě vytvořeného polsko-slovenského kontrašpionážního centra NATO ve Varšavě.
- Kabinet prosadil také změny ve fungování ústavního soudu. Místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralýze této instituce.
- Kvůli kontroverzní novele o médiích skončily mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní Polské televize a Polského rozhlasu.
- Sejm také schválil nový zákon, který rozšiřuje možnosti policejního dohledu a získávání informací ze sledování elektronické komunikace. Podle opozice mohou nové policejní pravomoci ohrozit právo občanů na soukromí.
- Dolní komora polského parlamentu posvětila i novelu zákona, na jejímž základě dojde ke sloučení funkcí ministra spravedlnosti a generálního prokurátora.
