Politolog Riegl: Z ukrajinské krize může nakonec nejvíce vytěžit Čína

Praha – Konflikt na jihovýchodě Ukrajiny jen sotva skončí ke spokojenosti Kyjeva. Přesto je to stále možné, podaří-li se Ukrajině zabezpečit své východní hranice, míní politický geograf z Fakulty sociálních věd UK Martin Riegl, který byl hostem Hyde Parku ČT24. Možná o více než Kyjev ale nakonec hraje Moskva. Svým angažmá na Ukrajině a vyhrocením obchodních vztahů se Západem se stále více posouvá do Asie, která však už má svoji mocnost – Čínu. Ta se nakonec může stát vítězem ukrajinské krize.

Riegl: Konečným cílem Moskvy je rozštěpení Ukrajiny

Ukrajinská federativní republika může být ideálním řešením současného konfliktu na Ukrajině – ve vzpurných regionech by vznikl regionální stát s ruštinou jako státním jazykem využívaným na školách i na úřadech, ale současně by zůstala Ukrajina celistvá. Podle Martina Riegla je však otázka, zda je takový výsledek reálný – zejména když povstalci přijeli na jednání do Minsku s většími požadavky. „Spíše směřují ke konfederativnímu uspořádání. To znamená vlastní zahraniční politika, vlastní obchodní vztahy,“ poukázal host Hyde Parku ČT24. Výsledkem by potom byl dvojstát podobný současné Bosně a Hercegovině.

Výsledky jednání o budoucí podobě Ukrajiny jistě budou záviset především na průběhu bojů na jihovýchodě země. Aby dokázala kyjevská vláda prosadit svou, musela by být schopna především zabezpečit východní hranice, aby separatisté přestali dostávat posily. „Pakliže angažmá sousedního státu, který je silnější, bude pokračovat, vyhlídky Ukrajiny na to, že obnoví svoji teritoriální integritu, jsou chabé,“ podotkl Martin Riegl. Je přitom přesvědčen, že konečným cílem Moskvy je rozštěpení Ukrajiny. „Že tam ruští vojáci jsou přítomni s technikou, na to důkazy máme,“ zdůraznil přitom.

Nahrávám video
Martin Riegl: Strategií Moskvy je Ukrajinu rozštěpit
Zdroj: ČT24

Riegl k ekonomické stránce konfliktu: Kreml tahá za podstatně kratší konec

Rusko si ovšem snahou o roztržení Ukrajiny, která by potom zůstala nárazníkovým pásmem mezi ním a NATO, mohlo vzít větší sousto, než se zatím jeví. Jak Martin Riegl podotkl, v ekonomické přetahované Ruska s EU a USA tahá Kreml za podstatně kratší konec. „Ruská ekonomika je v celkovém HDP osmkrát menší než ekonomika USA. Zároveň je osmkrát menší než ekonomika Evropské unie. V tomto ohledu je to poněkud trpasličí výkon,“ upozornil politický geograf. Odkázal přitom na vlivného ruského novináře Alexandra Dugina, který tvrdí, že největší hrozbu pro Rusko dnes nepředstavuje NATO nebo suverénní Ukrajina, ale Čína. Ta neustále posiluje, hospodářský výkon již je srovnatelný s USA i EU. „Jak Rusko odpovídá na sankce Evropské unie, jak pokračuje v agresi, je sankcionováno, tak se stále více stává závislým na Číně,“ řekl Riegl.

Zatím se však nezdá, že by Rusko chtělo v obavě z Číny z konfliktu vycouvat, přestože celistvost a nezávislost Ukrajiny má zaručovat hned několik mezinárodních dokumentů. Tím nejdůležitějším je Charta OSN, jejíž dodržování by však měla dodržovat Rada bezpečnosti, kde hraje rozhodující roli Rusko. Kromě ní ale existuje i jiná dohoda, podle které by mělo být ukrajinské území nedotknutelné. „Spočívala v Budapešťském memorandu. Ukrajina se vzdala jaderných zbraní výměnou za ujištění své nezávislosti,“ připomněl Martin Riegl.

V Budapešťském memorandu z roku 1994, které podepsala Ruská federace, Ukrajina i západní státy, se signatáři zaručili mimo jiné respektovat nezávislost a suverenitu Ukrajiny v rozmezí tehdy platných státních hranic a zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti Ukrajině.

Ukrajina a Kosovo – dvě strany mince?

Ukrajina ovšem není jediný evropský stát čelící odtržení části svého území. Obdobný proces zažilo Srbsko v případě Kosova. Martin Riegl připustil, že lze případ Kosova – jehož široké uznání přitom považuje za chybu – se snahou o odtržení východoukrajinských regionů srovnat. Výsledek srovnání, na které použil měřítka stanovená v diskusi Anthonyho Birche a Harryho Berana, která proběhla v 80. letech v časopisu Political Studies, však nevyznívá ve prospěch separatistů z Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny. „To, co najdeme v Kosovu, je naplnění podmínek, které ospravedlňují secesi (odtržení). To znamená, dochází tam k masivní opresi (utlačování), porušování lidských, občanských a politických práv obyvatelstva. Ale toto v případě východní Ukrajiny nenajdeme. Jakýmsi náznakem byla snaha sebrat status státního jazyka ruštině, což je exkluzivní jazyková politika, která poškozuje obyvatelstvo. Ale na východě Ukrajiny ani na Krymu nedocházelo k cílené masivní represi obyvatelstva, která by ospravedlňovala odtržení,“ uzavřel Martin Riegl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Příznivci Orbána i Magyara vyšli do ulic Budapešti

Ulice Budapešti zaplnily davy lidí. Jak maďarský premiér Viktor Orbán, tak i jeho politický soupeř Péter Magyar předtím vyzvali své stoupence, aby vyšli a tím předvedli svou sílu před dubnovými volbami. Akce pořádané Orbánovou vládnoucí národněkonzervativní stranou Fidesz a středopravou stranou Tisza vedenou Magyarem jsou podle agentury AP vnímány jako ukazatel podpory, kterou mohou oba tábory očekávat v posledním měsíci kampaně.
13:11Aktualizovánopřed 22 mminutami

Izrael vyloučil přímé jednání s Libanonem v příštích dnech

Jeruzalém se v příštích dnech nechystá vést přímé rozhovory s Libanonem, prohlásil podle deníku Ha'arec izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Izrael po začátku války s Íránem obnovil útoky v Libanonu, které zdůvodňuje likvidací vojenských kapacit tamního proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Libanon mezitím vyjadřuje ochotu zahájit přímé rozhovory ve snaze válku mezi Hizballáhem a Jeruzalémem ukončit.
12:55Aktualizovánopřed 47 mminutami

Ropa z nouzových rezerv bude na trhu v Evropě až koncem března

Ohlášená ropa z nouzových rezerv se v Evropě a v Americe dostane na trh až koncem března, zatímco v Asii to bude okamžitě, uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta se rozhodla uvolnit rekordních 400 milionů barelů kvůli dopadům války na Blízkém východě, jež paralyzovala lodní dopravu v Hormuzském průlivu.
před 2 hhodinami

Izrael ve velkém udeřil na Írán. Rijád i Emiráty likvidovaly drony

Izrael oznámil vlnu rozsáhlých úderů na cíle na západě Íránu. Útoky hlásí i jihoíránský Šíráz, píše al-Džazíra s odkazem na agenturu Tasním, která je kontrolována íránskými revolučními gardami. Saúdská Arábie tvrdí, že zachytila čtrnáct íránských dronů u Rijádu a v ropných regionech. Teherán odpovědnost odmítl a vyzval k vyšetření útoků na civilní oblasti. Izrael hlásí za poslední den přes sto zraněných.
11:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán je ochoten jednat o příměří, řekl Trump. Sám zatím dohodu odmítá

Írán je ochoten jednat o příměří v současném konfliktu, řekl v telefonickém rozhovoru se zpravodajskou televizí NBC News americký prezident Donald Trump. Dodal ale, že on zatím není připraven dohodu s Íránem uzavřít. Podmínky navrhované Íránem zatím nejsou dost dobré. Jaké konkrétní podmínky by měla případná dohoda splňovat, však neupřesnil.
03:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Rakousku útočník s nožem zabil jednoho muže a dalšího těžce zranil

V centru rakouského města Linec v sobotu večer útočník s nožem pobodal dva muže z Afghánistánu, kteří se ho pokoušeli uklidnit. Jeden z nich krátce po převozu do nemocnice zemřel, druhý utrpěl těžká zranění, napsaly s odvoláním na policii agentury APA a DPA. Policie útočníka krátce po činu zadržela, zřejmě nejednal z politických důvodů.
01:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Izraelské síly zabily na Západním břehu rodinu, uvedly palestinské úřady

Izraelské síly v neděli zabily na okupovaném Západním břehu Jordánu čtyřčlennou palestinskou rodinu, prohlásily podle agentury Reuters palestinské zdravotní úřady. Ty rovněž oznámily smrt dalšího Palestince, kterého měli zabít izraelští osadníci. Izraelská armáda uvedla, že zprávy prověřuje.
07:55Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoNěmecko zmírňuje emisní plány

Německá vláda připravuje zákon o snižování emisí z vytápění domácností. Nový návrh je méně přísný než nepopulární reforma předchozí koalice socialistů, zelených a liberálů. Klimatické cíle v Německu ale předepisuje zákon. Spolková vláda podle něj musí zajistit, aby emise poklesly do roku 2030 o 65 procent oproti začátku devadesátých let. Současný kabinet má předložit nová opatření 25. března. Země však podle kritiků prodlužuje svou závislost na fosilních zdrojích, jen těsně splnila klimatické cíle pro rok 2025. Úkol snižovat emise nově připadne dodavatelům energie, postupně by měli přidávat bioplyn, vodík nebo jiné alternativy do paliv. Obavy mají i lidé žijící v nájmu, což je polovina osmdesátimilionové země. Staré topení se jim totiž může v příštích letech prodražit.
před 8 hhodinami
Načítání...