Poláci hodlají obvinit z nehody u Smolenska ruské dispečery

Varšava - Polská vojenská prokuratura zamýšlí obvinit ruské letové dispečery v souvislosti s nehodou polského vládního letadla u ruského Smolenska. Na svém webu to dnes napsal list Nasz Dziennik. V troskách letounu před čtyřmi roky zahynul prezident Lech Kaczyński, jeho manželka a téměř stovka vysokých představitelů veřejného života.

Podle přesvědčení polských vyšetřovatelů personál na smolenském vojenském letišti, kde mělo letadlo přistát, k neštěstí přispěl. Zatím však není rozhodnuto, zda letovým dispečerům připíšou na vrub porušení letových předpisů nebo zavinění neštěstí v letecké dopravě.

Druhý případ s sebou podle polského listu nese přísnější postih a při prokázání úmyslu může znamenat až 12 let vězení. Nicméně vyšetřovatelé prý nemají žádný důkaz o tom, že by službu konající osazenstvo letiště neštěstí způsobilo záměrně.

Na chyby ruských dispečerů poukázala už dříve zpráva vypracovaná speciální komisí, kterou vedl bývalý ministr vnitra Jerzy Miller. Uvedli prý piloty v omyl informací, že stroj letí ve správném kursu, ačkoliv to nebyla pravda. Podle zprávy to muselo být na radaru kontrolní věže viditelné. Rusové tvrdí, že kvůli poruše nebyly pořízeny žádné záznamy, ale polská strana má podezření, že jde o snahu zatajit vinu smolenských dispečerů.

Moskva veškeré výtky Varšavy související s touto leteckou katastrofou odmítla.

Vyšetřování Millerovy komise ale také ukázalo, že piloti zanedbali přípravu na let, nedodrželi všechny bezpečnostní předpisy a nesprávně ovládali některé přístroje v letadle. Posádka prý také nedokázala pořádně spolupracovat.

Polský vládní speciál Tupolev 154M havaroval u Smolenska 10. dubna 2010 krátce před přistáním. Nehodu nepřežil nikdo z lidí na palubě. Mezi oběťmi byl prezident Kaczyński, celé velení armády a řada dalších státních činitelů včetně poslanců. Delegace do Smolenska cestovala, aby v nedaleké Katyni uctila památku tisíců Poláků, které tam v roce 1940 povraždila tajná sovětská policie NKVD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

NYT: Írán a spojenci zasáhli osmnáct základen s vojáky USA v sedmi zemích

Írán a jeho spojenci zasáhli během války se Spojenými státy a Izraelem nejméně osmnáct základen s americkými vojáky v sedmi zemích v regionu. Uvedl to deník The New York Times (NYT). Ten mimo jiné prověřoval tvrzení íránských státních médií o úspěších odvety proti USA. Íránu se podle snímků ze satelitů podařilo zasáhnout hangáry, sklady či radary, dřívější informace uváděly také zničená logistická letadla. Škody jsou v rozsahu miliard dolarů (desítek až stovek miliard korun).
před 17 mminutami

„Nebudu vládnout, ale sloužit.“ Magyar se stal maďarským premiérem

Noví poslanci na ustavujícím zasedání parlamentu zvolili maďarským premiérem šéfa středopravicové strany Tisza Pétera Magyara. V projevu k zákonodárcům po složení přísahy řekl, že úřad nevyužije k vládnutí Maďarsku, ale ke službě vlasti. Tisza drtivě zvítězila v dubnových volbách a po šestnácti letech tak končí éra národně konzervativního premiéra Viktora Orbána. Premiér Andrej Babiš podotkl, že se na spolupráci s Magyarem těší a věří, že se i díky němu povede obnovit V4.
12:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

WHO potvrdila šest případů nákazy hantavirem, loď míří k Tenerife

Z osmi podezřelých případů hlášených po vypuknutí nákazy na palubě výletní lodi v Atlantiku bylo dosud potvrzeno šest případů hantaviru. V pátek to podle agentury AFP oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO). Plavidlo by mělo dorazit na Kanárské ostrovy v neděli mezi pátou a sedmou ranní hodinou SELČ, uvedla podle AFP španělská ministryně zdravotnictví Mónica Garcíaová. V obyvatelích Tenerife to podle médií vyvolává obavy.
03:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské útoky zabily v Libanonu nejméně sedm lidí, útočil i Hizballáh

Izraelský úder na jihu Libanonu zabil sedm lidí včetně jednoho dítěte a zranil patnáct lidí, uvedlo podle agentury AFP ministerstvo zdravotnictví v Bejrútu. Izraelská armáda udeřila na několik cílů u hlavního města. Při jednom z nich zahynuli další tři lidé, uvedla libanonská média. Šíitské hnutí Hizballáh také oznámilo dronový útok na severu Izraele, který odůvodnilo porušováním příměří z izraelské strany.
13:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Příměří větší klid na frontě nepřineslo, hlásí z Ukrajiny zpravodajka ČT

Podle zpravodajky ČT na Ukrajině Darji Stomatové se ohlášený třídenní klid zbraní na frontě v pravém smyslu nedodržuje. Ukrajinské úřady hlásí dva mrtvé po ruských útocích v Dněpropetrovské oblasti. Další člověk zahynul už v pátek při ruském úderu v Černihivské oblasti. Není jasné, zda se útoky v Dněpropetrovské oblasti odehrály po začátku příměří, které potvrdily Kyjev i Moskva.
08:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské oslavy Dne vítězství byly nejtlumenější za poslední roky, kvůli „hrozbě“ z Ukrajiny

Rusko si v sobotu dopoledne vojenskou přehlídkou v Moskvě připomnělo 81. výročí sovětského vítězství ve druhé světové válce. Kreml obvykle na Den vítězství pořádá rozsáhlé vojenské defilé, letos však na Rudém náměstí kvůli „operační situaci“ chyběla pozemní vojenská technika. Dle médií byla akce dokonce nejtlumenější za poslední roky. Ruský vládce Vladimir Putin nicméně v projevu podle agentury TASS chválil postup svých vojáků v bojích na Ukrajině, ačkoliv prý tuto zemi, kterou z jeho rozkazu Rusové napadli, podporuje NATO.
10:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Washington, Kyjev i Moskva potvrdily třídenní příměří v rusko-ukrajinské válce

Americký prezident Donald Trump oznámil, že mezi Ruskem a Ukrajinou má od 9. do 11. května platit třídenní příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně příměří potvrdil a později tak učinila i Moskva. Klid zbraní má zahrnovat také výměnu tisícovky zajatců na každé straně. Oznámení přišlo po vzájemných obviněních Kyjeva a Moskvy z porušování dřívějšího jednostranného příměří vyhlášeného Ruskem kvůli oslavám konce druhé světové války.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Labouristé těžce ztrácí, Farageova Reform UK stoupá

Britská vládní Labouristická strana ve Walesu utrpěla historickou porážku a nebude ve velšském parlamentu u moci poprvé od roku 1999, píše agentura AFP. Nejvíce křesel v této části země si zajistila nacionalistická strana Plaid Cymru, která obsadila 43 z celkových 96 míst. Labouristům připadlo pouze devět mandátů. Zároveň podle stanice BBC protiimigrační strana Reform UK Nigela Farage v místních volbách v Anglii dosud získala přes tisíc křesel a posiluje také Strana zelených. Na konečné výsledky čtvrtečních voleb se teprve čeká.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami
Načítání...