Podle britského listu The Times připravuje Evropská unie pravidla pro vracení statisíců ekonomických migrantů do země původu. Podle deníku se má s deportacemi začít už v příštích týdnech. O nutnosti posílat zpět ty, kteří na azyl nemají nárok, mluvili ve středu v europarlamentu Angela Merkelová s Francoisem Hollandem.
Zemím, které nepřijmou zpátky své občany a neúspěšné žadatele o azyl v EU, má Brusel hrozit zastavením rozvojové pomoci, obchodních nebo vízových dohod. Podle The Times dokument tlačí i na země osmadvacítky.
„Členské státy musí systematicky vydávat rozhodnutí o navracení (migrantů) a přijmout všechny potřebné kroky, aby se návrat uskutečnil," píše se v připravovaném unijním dokumentu.
Země mají pohlídat, aby se odmítnutí žadatelé deportacím nevyhýbali. Pokud selžou, hrozí jim postihy od Evropské komise. Opatření se může dotknout až čtyř set tisíc migrantů, kteří do Evropy přišli v první polovině roku. Vracet se budou do Afriky nebo zemí jihovýchodního Balkánu, odkud hlavně do Německa dorazily desetitisíce lidí.
Komise se od článku částečně distancovala
Evropská komise se od informací v článku The Times distancovala. Čtyři sta tisíc deportovaných uprchlíků je podle jejich mluvčích spekulativní cifra a bude záležet na jednotlivých zemích, jak budou při vracení migrantů úspěšné.
Komise nicméně potvrdila, že na deportační politiku je pro členské státy vyčleněno do roku 2020 zhruba 800 milionů eur. Další detaily kroků při repatriaci uprchlíků by mohly být známy po čtvrtečním setkání ministrů zahraničí a vnitra v Lucembursku.
Merkelová nehodlá na svém „optimistickém“ kurzu nic měnit
Německá kancléřka Angela Merkelová sklízí za své vstřícné postoje kritiku nejen doma, ale i na půdě Unie, na svém „optimistickém“ kurzu přesto nehodlá nic měnit.
„Zvládneme to, o tom jsem pevně přesvědčená,“ uvedla Merkelová v rozhovoru pro televizní stanici ARD. Jejím úkolem jako spolkové kancléřky je v nastalé „historické zkoušce“ prý hlavně „dát do toho všechno a mít optimismus i vnitřní jistotu, že jde o řešitelný úkol“. Merkelová v rozhovoru rovněž odmítla, že by uvažovala o zastavení příjmu uprchlíků v Německu. „Jak by to asi fungovalo? Nemůžete jen tak uzavřít hranici,“ prohlásila.
Migrační krize ovládla i její středeční projev v europarlamentu, který pronesla bok po boku s francouzským prezidentem. Lídři dvou klíčových evropských zemí spolu naposledy vystoupili v roce 1989.
„Budeme se muset postavit tomuto obřímu problému, protože právě naše hodnoty nás spojují, a pokud se nebudeme našich hodnot a identity držet, přijdeme o ně. A zradíme sami sebe,“ prohlásila Merkelová před europoslanci. „Evropě trvalo dlouho, než pochopila, že tragédie na Blízkém východě a v Africe budou mít následky pro ni samu,“ doplnil Hollande.
Podle agentury Frontex, která koordinuje ochranu vnějších hranic Evropské unie, vstoupilo do Evropy od začátku roku zhruba 630 tisíc uprchlíků.
