Ankara si vybírá, které Syřany s právem na azyl pošle do Evropy výměnou za nelegální migranty vrácené z Řecka. Turci si nechávají akademiky, zatímco nemocné a lidi s nižším vzděláním nabízejí unijním státům. Píše o tom německý list Spiegel. Turecko to prý samo přiznalo Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Za jednoho syrského utečence přímo z tureckého tábora jeden vrácený nelegální migrant z Řecka – v rámci relokačního mechanismu má být přesunuto celkem 72 tisíc lidí.
Turecko-unijní dohoda už nějakou dobu funguje v praxi, Brusel ale znepokojuje, že si Turci nechávají vzdělané lidi. Lékaři, inženýři či technici s vysokoškolským vzděláním na unijní půdu nevstoupí.
Na pátečním jednání ministrů vnitra EU v Bruselu na to upozornil zástupce Lucemburska Jean Asselborn s tím, že první návrhy se týkají „těžce nemocných nebo běženců s velmi nízkým vzděláním“. V podobném duchu se vyjádřil v Bundestagu tajemník ministerstva vnitra Ole Schröder (CDU).
To, že si Turci sami vybírají, koho vymění, není obvyklé, píše Spiegel. Vhodné kandidáty normálně vybírá UNHCR.
Turecké vedení neustále vyhrožuje, že od dohody odstoupí, pokud nebude Brusel plnit sliby, mezi něž patří, několikamiliardová pomoc, oživení zamrzlých vstupních rozhovorů a hlavně bezvízový styk.
Podle Bruselu již Turecko splnilo většinu podmínek, EU ale trvá mimo jiné na změně tamního protiteroristického zákona, což Ankara odmítá. Podle EU a nevládních organizací Turecko zákonů zneužívá k pronásledování kritiků vlády a prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, včetně novinářů.
Ačkoliv počet nových migrantů přijíždějících z Turecka do Řecka v důsledku březnové dohody výrazně klesl, jsou v Řecku zablokovány v krizových podmínkách desetitisíce lidí v důsledku toho, že na makedonské hranici byla také fakticky uzavřena „balkánská trasa“ směrem dál do Evropy. Přibývá také uprchlíků, kteří volí nebezpečnou námořní trasu z Afriky do Itálie.
