Washington - Američtí vědci potvrdili, že pod povrchem Ganymedu, jednoho z měsíců planety Jupiter, je skrytá voda. Za pomocí Hubbleova vesmírného teleskopu analyzovali místa pod zmrzlým povrchem měsíce a zjistili existenci celého oceánu. Podle NASA nález zvyšuje šance, že by se na dalším místě ve sluneční soustavě mohl vyskytovat život. Oceán je podle vědců 100 kilometrů hluboký a je ukryt pod 150 kilometrů silnou vrstvou povrchového ledu. Oceán je i na Saturnově měsíci Enceladus, kde je voda dokonce horká.
Ganymedes má podobně jako Země jádro z tekutého železa, které vytváří magnetické pole. To je integrováno uvnitř magnetického pole Jupiteru a díky tomuto magnetismu jsou nad polárními oblastmi Ganymedu vidět záře, které se kvůli rotaci Jupiteru chvějí. Podle měření vědců však proti vlivu magnetického pole největší planety sluneční soustavy působí elektricky vodivý slaný oceán, který chvění záře výrazně zmenšuje.
Vědci vytvořili více než stovku počítačových modelů a simulací, aby se ujistili, zda tuto redukci nemůže způsobovat něco jiného než voda. Jejich závěr je prý vysoce pravděpodobný. „Je to další krok vpřed na cestě k nalezení obyvatelného prostředí bohatého na vodu v naší sluneční soustavě,“ řekla astronomka Heidi Hammelová z washingtonské univerzitní asociace pro astronomický výzkum.
Přítomnost vody naznačovala již zkoumání provedená na přelomu století sondou Galileo, až do nynějška se však nepodařilo získat tak pádný důkaz pro tuto hypotézu.
Záře se posouvá v užším pásmu, než by měla. Jediné vysvětlení je slaná voda pod povrchem. Data odpovídají oceánu, který je 100 km hluboký a má pět gramů soli na litr vody. Stejně tak by ale mohlo jít o hloubku 10 km při desetkrát slanější vodě. Ke Ganymedovi odstartuje za sedm let evropská sonda Juice, která tam dorazí v roce 2030.
Další podrobnosti zveřejňují vědci také o vodě na malém měsíci Saturnu - Enceladu. Je přes miliardu a čtvrt kilometrů od Slunce, což je sice pro tekutou vodu dost nepravděpodobné místo, ta se ale pod zmrzlou slupkou opravdu ukrývá - a navíc má nejméně 90 stupňů Celsia, jak vyplývá z poznatků sondy Cassini. „Je velmi vzácné, aby tekutá voda a vysoká teplota existovaly současně a reagovaly spolu. Zatím se to ve vesmíru nenašlo nikde jinde než na Zemi,“ říká Jasuhito Sekine z Tokijské univerzity.
Enceladus má uvnitř zdroj tepla, co je překvapivé, protože je skutečně malý. Vysoká teplota umožňuje vodě reagovat se skalnatým podložím, z čehož může postupně vzniknout život. Sonda Cassini analyzovala prach z mohutných gejzírů jižní polokoule a odhalila nanočástice křemene. Vodu ve velkém předpokládají vědci ještě na dalších měsících Saturnu a Jupiteru. Pouze na Enceladu a Europě ale mají důkazy, že je voda v kontaktu se skalnatým dnem. K oběma navrhují nové mise. Vyslat sondu k Enceladu a přivézt na Zemi vzorky ale bude podle expertů trvat nejméně 20 let.
