Pochod homosexuálů skončil v Moskvě opět zatýkáním

Moskva - Sedmý pokus uspořádat v Moskvě pochod homosexuálů aktivistům opět nevyšel. Úřady akci ani tentokrát nepovolily. V centru se přesto sešly desítky aktivistů, kteří proti zákazu protestovali. Policie pak přes čtyři desítky z nich pozatýkala. Podle agentury AP skončilo v cele také několik pravoslavných aktivistů, kteří počínání homosexuálů odmítají. Policie uvedla, že se poprali s demonstranty před budovou radnice. Strážci zákona si odvedli i předního představitele ruské komunity homosexuálů Nikolaje Alexejeva.

Organizátoři se letos snažili vyjít úřadům vstříc, byli ochotni akceptovat i jiné místo pochodu, než které žádali. Zároveň byli ochotni se zaručit, že v průběhu akce nedojde k žádným nepřístojnostem, jako je například veřejné obnažování. Úřady ale přesto povolení už po sedmé zamítly. Akce by podle nich měla provokativní charakter a způsobila by společnosti morální újmu. „Chceme se v klidu procházet po svém městě, aniž bychom se museli brodit tou teplou, zvrácenou břečkou,“ reagoval na průvod pravoslavný aktivista Igor Mirošničenko.

V Moskvě dnes protestoval i hlavní organizátor Gay Pride Nikolaj Alexejev: „Jako obvykle se moskevské úřady chovají nezákonně. Nenechají nás…“ Více slov už ale novinářům říct nestihl, zadržela ho polcie. Předloni přitom vyhrál u evropského soudu pro lidská práva spor, který s úřady vedl právě kvůli opakovanému zákazu průvodu homosexuálů. Soud tehdy řekl, že jde o jasnou diskriminaci, ruská strana mu musela vyplatit i 30 tisíc euro jako odškodné. Úřady ale svůj postoj nezměnily. Moskevská městská duma naopak projednává návrh zákona o zákazu propagace homosexuality, který už přijali v několika jiných ruských regionech. Alexejev se proto nechal slyšet, že se do Štrasburku zřejmě odvolá znovu.

Homosexualita není v Rusku od roku 1993 trestná, silné předsudky vůči příslušníkům sexuálních menšin ale v zemi přežívají. Dlouholetý moskevský starosta Jurij Lužkov o nich mluvil jako o „ďábelských“. Jeho nástupce Sergej Sobjanin řekl, že s takovými průvody nesouhlasí, protože by mohly urazit náboženské cítění mnoha Rusů. Petrohrad dokonce před časem postavil homosexualitu na roveň s pedofilií, když přijal zákon zakazující „propagandu homosexuality a pedofilie“ mezi mládeží.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 20 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 49 mminutami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 1 hhodinou

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 4 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 6 hhodinami

„Viděli jsme všechny podoby války,“ řekl ČT malíř z jižního Libanonu

Smrt příbuzných, zničené živobytí i své osobní postoje a zkušenosti s válkou přiblížili pro Českou televizi obyvatelé jiholibanonské vesnice Arab Salím, která se několikrát stala cílem izraelských úderů. I přes četné vojenské porážky ze strany Jeruzaléma zůstává teroristické hnutí Hizballáh v regionu hluboce zakořeněné a sympatie k němu nechovají jen šíitští extrémisté.
před 8 hhodinami

Británie chce víc rozpoznávat tváře a pomocí AI odhadovat věk imigrantů

Británie vyvíjí kontroverzní nástroj pro svou zpřísňující se azylovou politiku. Za pomoci umělé inteligence chce od léta 2027 odhadovat věk imigrantů, u kterých není jisté, že jsou nezletilí. Vládní data ukazují, že současný systém je náchylný k chybám, a analýza fotografií má situaci zlepšit. Kromě toho plánují úřady rozšířit i využívání systému rozpoznávání tváří.
před 9 hhodinami
Načítání...