Minsk - V minské nemocnici v pátek večer zemřel další z cestujících minského metra, kteří byli v pondělí zraněni při pumovém atentátu. Počet obětí útoku se tak zvýšil na třináct. Podle běloruských zdravotníků je v minských nemocnicích 161 zraněných, stav jednadvaceti z nich je vážný. Úřady zároveň varovaly nezávislé noviny, že je zakážou, pokud budou nadále o atentátu informovat „nezodpovědně“. Je tak možné, že prezident Lukašenko zneužije neštěstí k upevnění vlastní moci.
Běloruské ministerstvo informací oznámilo, že formálně varovalo nezávislé listy Naša Niva a Narodnaja Volja, že způsob, jak informují o atentátu v minském metru, poškozuje veřejné zájmy a očerňuje státní úřady. Varování podle agentury AP potvrzuje obavy, že autoritářský režim prezidenta Alexandra Lukašenka chce výbuchu zneužít k umlčení i těch málo nezávislých médií, která v Bělorusku zbývají.
Ministr informací Aleh Praljaskouski prohlásil, že je načase skoncovat s nezodpovědnými prohlášeními bloggerů na sociálních sítích a jiných internetových stránkách. Podle běloruských zákonů stačí dvě formální varování úřadů na to, aby konkrétní média byla ze zákona zrušena.
V opozičním listu Naša Niva úřady už v úterý provedly razii a policie zabavila fotografie a videoklipy pořízené v místě pondělního výbuchu. Několik těchto materiálů musela redakce odstranit ze svých webových stránek. Opoziční server Charta 97 ochromil v úterý útok hackerů. Tajná policie vyslýchala také aktivistku opoziční strany Spravedlivý svět Ljudmilu Dzenisenkovou.
Útočník byl psychicky nevyrovnaný
Vyšetřovatelé dosud zadrželi pět osob podezřelých z účasti na přípravě pumového útoku, z nichž dva jsou ve vazební věznici. Hlavním podezřelým je pětadvacetiletý muž z běloruského Vitebska, který z bytu pronajatého v Minsku vynesl trhavinu, umístil ji pod lavicí na nástupišti stanice Okťabrskaja a rádiovým signálem na dálku odpálil.
Podle běloruských médií je muž psychicky nevyrovnaný, ale za své skutky plně odpovědný. Trhavinu si opatřil přes internet. Hlavní podezřelý je podle policie odpovědný i za dva předešlé pumové útoky v Bělorusku, které dosud nebyly objasněny. První z nich byl spáchán v roce 2005 ve Vitebsku a druhý o tři roky později v Minsku. Žádná z explozí tehdy nikoho nezabila, každá si ale vyžádala zhruba 50 zraněných.
