Turecká pobřežní stráž zadržela desítky běženců, kteří se chtěli vydat po moři do Řecka. Ankara tak začala plnit dohodu s EU, podle níž by měli být ilegální migranti vraceni z Řecka do Turecka. Takzvaná balkánská trasa už je uzavřená. Slovinsko a další státy pouští jen ty běžence, kteří mají na azyl právo a platné doklady. Maďarsko už oznámilo, že pošle na jižní hranici více vojáků a policistů.
Z Turecka do Řecka dosud denně přijížděly zhruba dva tisíce utečenců. Turecké pobřeží bylo totiž v posledním tři čtvrtě roce volně průchodné. V úterý ale pobřežní stráž zadržela desítky lidí – převážně uprchlíky ze Sýrie.
Skupina asi 42 migrantů, včetně více než tuctu dětí, skončila v areálu pobřežní stráže v přímořském letovisku Didim. Spousty dalších pak čekaly pod dozorem ozbrojených policistů na pobřeží na příjezd autobusu. Turkům s omezením uprchlické vlny pomáhá i námořnictvo NATO.
Ankara: Utečence nebudeme vracet do válečných oblastí
Unijní lídři se v Bruselu dohodli na vyhoštění ilegálních migrantů z Řecka zpět do Turecka. Akce bude probíhat od zatím neupřesněného data a bude se týkat pouze nově příchozích běženců. Za každého vráceného Syřana by měly evropské státy přijmout od Turků jednoho syrského uprchlíka s nárokem na azyl.
Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu ve středu slíbil, že Ankara nebude vracet běžence do válečných oblastí. „Bohužel některá repatriační centra v Evropě jsou v hrozné situaci. Ta naše tak skončit nesmí. Chceme spolupracovat s Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Samozřejmě že nemůžeme násilně posílat lidi zpátky do války,“ konstatoval ministr.
Migrační plán ale znepokojil OSN. Podle lidskoprávní organizace Amnesty International by šlo o „smrtící ránu“, jež by běžence připravila o právo na azyl.
„V Turecku azylový systém v podstatě nefunguje. Azylové řízení za ně vykonává Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. (…) Turci nezákonně vrací uprchlíky například do Íránu nebo i do Sýrie,“ uvedl ve vysílání ČT24 ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. „Situace uprchlíků v Turecku ale v mnoha ohledech není vůbec špatná. Většina uprchlíků žije ve městě. Turecko je bere za hosty,“ doplnil.
Někteří utečenci opouštějí uzavřenou řecko-makedonskou hranici
O půlnoci byla uzavřena takzvaná balkánská trasa. Z řecko-makedonské hranice se poté začali stahovat uprchlíci do ubytovacích center. Do autobusů jedoucích do Atén a Soluně jich nastoupila zhruba dvě stě. Někteří ale chtějí za každou cenu dál do Evropy a sázejí na převedení s pomocí pašeráků. Ti si účtují 800 eur (přes 21 600 korun) za převedení do makedonské vesnice Selemli, která leží zhruba osm kilometrů na východ od hraničního přechodu.
Země na takzvané balkánské migrační trase začaly již v únoru uplatňovat na hranicích přísnější pravidla pro vpouštění migrantů. V Řecku se od té doby nahromadilo skoro 40 tisíc uprchlíků, kteří mířili dál do Evropy.
Přes 15 tisíc z nich zůstává právě na řecko-makedonské hranici, v uprchlickém táboře v Idomeni. „Situace je strašná. Prší, všude je bláto a není moc pomoci,“ podotkl humanitární pracovník Štěpán Mareček.
„Slyšeli jsme, že na evropském summitu řekla Merkelová, že žádné hranice se neuzavřou. Proto tady čekáme. Pokud ne, řekněte, co máme dělat? Nemáme kam jít,“ prohlásil Ahmed z Damašku. Podle Merkelové uzavření balkánské trasy není úplné řešení problému a nemůže dlouho fungovat.
Podle makedonského ministerstva vnitra nepřešel od úterý do země žádný uprchlík. Platné doklady, které jsou nutné k postupu dál, má jen asi 70 procent syrských a iráckých běženců, uvedl analytik iniciativy Pomáháme lidem na útěku Dalimil Petrilák.
„Ne všichni si pas mohli vzít nebo jim nebyl vydán, když odcházeli ze své země. Řada lidí pas ztratí na cestě a hodně jim je také zabavují převaděči,“ upozornila specialistka na migraci Šárka Antošová z Amnesty International.
Atény už oznámily, že do konce týdne zprovozní nové tábory pro asi 17 tisíc migrantů. „Je to velké vypětí pro všechny lidi v Řecku,“ konstatoval Petrilák. „Dlouhodobě ty kapacity určitě stačit nebudou. Od našich výzkumníků neustále přicházejí zprávy, že tam lidé žijí ve velmi špatných podmínkách – rodiny, těhotné ženy, malé děti spí venku,“ podotkla Antošová.
Rizika spojená s plánem EU a Turecka zdůrazňovali europoslanci
Europoslanci mezitím upozorňovali na rizika spojená s novým migračním plánem. „Poprvé tady máme komplexní řešení… výsledek (summitu) je pozitivní,“ řekl na úvod debaty europoslanců Manfred Weber, předseda Evropské lidové strany (EPP). EE by si ale měla dát pozor, aby šlo ve vztahu s Ankarou o partnerství a nikoli o závislost, zdůraznil.
Sliby, které se chystá osmadvacítka Turecku dát ohledně otevření nových kapitol v přístupových rozhovorech a uvolnění vízového režimu, by podle něj neměly být „bianko šekem“, ale měly by následovat po splnění předem daných podmínek.
„Není to nejspíš žádný průlom, ale pokrok ano,“ doplnila svého frakčního šéfa kolegyně z PPE, Němka Angelika Nieblerová. Také šéf socialistické frakce S&D Gianni Pitella vidí rámcovou dohodu s Tureckem jako „nezbytný krok“ na cestě k řešení, podle něj ale Unie nesmí sklouznout k tomu, aby s uprchlíky nakládala jako „koňský handlíř“. „Naše problémy by neměli řešit ostatní,“ řekl.
Podle spolupředsedy frakce Zelených Philippeho Lambertse může být dohoda porušením Ženevské úmluvy. „Jde o morální selhání, morální bankrot,“ konstatoval Lamberts.
„Jsem skeptický a kritický. My přenecháváme řešení problému jiným,“prohlásil šéf frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) Guy Verhofstadt. „Když se na tu dohodu podívám, tak to vypadá, jako kdyby Američané žádali, aby se Mexičané starali o jejich hranice… V podstatě teď předáváme klíče od bran Evropy (tureckému prezidentovi) Erdoganovi,“ dodal.
