Po letech soudních sporů bývalý belgický král Albert II. přiznal, že je biologickým otcem Delphine Boëlové. Ta o uznání jeho otcovství usilovala od roku 2013, o pět let později soud někdejšímu panovníkovi nařídil, aby se podrobil testu DNA. Dosud ale zůstával výsledek tajný. Boëlová nemá jako nemanželská dcera bývalého monarchy právo na peníze od státu ani na nástupnictví.
Po letech zapírání se bývalý belgický král přiznal k nemanželské dceři
Delphine Boëlová usilovala o to, aby Albert II. uznal, že je jejím otcem, od roku 2013. Nyní jednapadesátiletá sochařka tvrdila, že její matka, baronka Sybille de Selys Longchampsová, měla s králem v 60. a 70. letech minulého století poměr. Právě z tohoto vztahu se v roce 1968 narodila Boëlová. Albert byl přitom od konce 50. let ženatý a jeho manželka Paola mu mezi lety 1960 a 1963 porodila tři děti.
Už v roce 1999 přinesl zprávu o králově dlouhém mimomanželském vztahu životopisec královny Paoly. Napsal také, že z aféry vzešla dcera. K nikomu konkrétnímu se ale panovník dlouho přihlásit nechtěl.
„Představte si tu hrůzu, jakou by si nikdo nepřál, kdyby proces vyvrcholil až za dlouhou dobu, kdy tady (král) už nebude. Všechna ta vyšetření, co by se musela dělat: exhumace nebo testy DNA jeho potomků,“ nadnesl loni v květnu právník Delphine Boëlové. Bývalý panovník se proto testům nakonec podrobil, výsledek královský palác zveřejnil až nyní.
„Důstojně a se ctí“
„Přestože existují právní argumenty, které dokládají skutečnost, že zákonné otcovství nemusí být nutně odrazem toho biologického, král Albert se rozhodl námitky nevznášet a důstojně, se ctí, tento bolestivý proces ukončit,“ oznámili Albertovi právní zástupci. Bývalý král podle nich dlouholetým procesem „nesmírně trpěl“.
Ve svém prohlášení král zdůraznil, že se od narození Boëlové nepodílel na žádných rozhodnutích týkajících se její výchovy a vzdělání a vždy respektoval „vazbu, která existovala mezi paní Delphine Boëlovou a jejím zákonným otcem“.
Belgický server RTBF upozornil, že Boëlová nebude mít jako nemanželská dcera krále nárok na žádné peníze od státu a nezíská ani místo v pořadí nástupnictví na trůn. Po smrti Alberta II. by ale mohla dostat část dědictví.
Albert II. se stal králem v roce 1993 po smrti svého staršího bratra Baudouina I. V roce 2013 abdikoval ve prospěch svého syna Philippa.