Po dvou úderech Rusů na nemocnici v Sumách zemřelo devět lidí, tvrdí Kyjev

Při ruském vzdušném útoku na nemocnici ve městě Sumy na severu Ukrajiny zahynulo devět lidí, dalších dvacet jedna utrpělo zranění. Oznámily to místní úřady. Podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka Rusové udeřili na zdravotnické zařízení hned dvakrát. Při prvním útoku zahynul jeden člověk, a když na místo dorazili záchranáři, následoval další úder. Moskva se k incidentu nevyjádřila.

Už při prvním úderu bylo podle Klymenka poničeno několik pater nemocnice. „Začala evakuace pacientů a personálu. Na místo dorazili záchranáři a policisté, aby lidem pomohli. Při evakuaci nemocných nepřítel udeřil znovu,“ konstatoval ministr.

Sumská oblastní správa uvedla, že Rusové podnikli na zdravotnické zařízení dronový nálet, a následně informovala o útoku bezpilotním letounem typu Šáhed na obytný sektor. Ukrajinské letectvo na Telegramu mezitím informovalo o ruském úderu prostřednictvím naváděných leteckých bomb KAB na Sumskou oblast.

Sumy se nacházejí na severu Ukrajiny poblíž hranic s ruskou Kurskou oblastí, kam na začátku srpna pronikla ukrajinská armáda a obsadila část ruského území. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu lidi vyzval, aby věnovali pozornost tomu, na co Rusové útočí. „Bojují proti nemocnicím, proti civilním objektům, proti lidským životům. Pouze síla může donutit Rusko uzavřít mír,“ napsal na sociálních sítích.

Místo ruského útoku v Sumách
Zdroj: Reuters/Ukrajinská národní policie

Vzdušné útoky pokračují na obou stranách

Součástí invaze jsou i ruské vzdušné útoky na ukrajinské území. Tři mrtví po ruském vzdušném úderu jsou v sobotu hlášeni také z vesnice Slatyne v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. „Nepřítel zasáhl civilní infrastrukturu, poničil vzdělávací instituce, obchody,“ uvedl na Telegramu šéf regionální správy Oleh Syněhubov. Podrobnosti o útoku ve vesnici, která leží zhruba pětadvacet kilometrů severně od Charkova, nebyly zveřejněny.

Ukrajinské letectvo v sobotu ráno informovalo o sestřelení 69 ruských dronů a dvou řízených střel Ch59/69 nad třinácti ukrajinskými oblastmi. Celkem Rusové podle ukrajinských sil zaútočili v noci na sobotu na Ukrajinu s využitím 73 dronů a čtyř střel. Tři bezpilotní letouny zmizely z radaru na ukrajinském území a jeden letěl zpátky do Ruska, podotkl server Ukrajinska pravda. O osudu dvou střel typu Iskander-M se letectvo nezmiňuje.

Následky útoku na nemocnici v Sumách
Zdroj: Reuters/Státní služba Ukrajiny pro mimořádné situace

Ruské ministerstvo obrany mezitím podle agentury AP informovalo o nočním sestřelení čtyř ukrajinských dronů nad Belgorodskou a jednom nad Kurskou oblastí. Jeden civilista zahynul při ukrajinském ostřelování města Šebekino, sdělil gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Další dva lidé podle něj utrpěli zranění.

Podobná tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Moskva opakovaně popírá, že by úmyslně útočila na ukrajinské civilisty, a tvrdí, že její údery míří výhradně na vojenskou či energetickou infrastrukturu. Tisíce mrtvých a zraněných civilistů od zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu před dvěma a půl lety však svědčí o opaku.

Expert: Rusko má „výraznou výhodu“

V uplynulých dnech ruské síly vedly ofenzivu na ose Kupjansk – Svatove – Kreminna v Luhanské oblasti, na ose Bachmut – Toreck – Avdijivka v oblasti Doněcku a také v prostoru města Vuhledar v Záporožské oblasti. Kromě toho pokračuje snaha ruských sil o vytlačení ukrajinských jednotek z oblasti Kurska.

Je evidentní, že ruské síly pouze upevňují své pozice v zájmových oblastech, tedy Doněcku, Luhansku a Záporoží, řekl expert Zdeněk Petráš z Univerzity obrany. „Situace na frontě má tedy i nadále neměnný charakter a obě strany v podstatě jen hledají možnosti, jak získat výhody, s nimiž by mohly argumentovat při jednáních o ukončení tohoto konfliktu,“ hodnotí Petráš.

„Dá se říci, že v tuto chvíli má výraznou výhodu na své straně Ruská federace. Vojensky ovládá podstatnou část Donbasu, část Záporoží a pozemní přistup na Krym. Jako málo pravděpodobné se jeví, že by Ukrajina v krátkodobém horizontu získala takový vojenský potenciál, se kterým by mohla uskutečnit osvobození okupovaných území a obnovit teritoriální integritu před rokem 2014,“ míní odborník.

Vojenská versus diplomatická síla

Ukrajina má podle něj částečnou výhodu v tom, že stále drží území v oblasti Kursku. Pokud dojde na jednání o mírovém uspořádání konfliktu, tak právě zisk území a jeho vojenská kontrola bude klíčovým argumentem obou stran k dosažení diplomatického úspěchu, soudí expert.

Rusko bude podle Petráše spoléhat na svou vojenskou sílu, Ukrajina pak na diplomatickou sílu svých západních spojenců, jejíž vliv by měl přinutit kremelské vedení k územním ústupkům.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 44 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 52 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...