Po dvou úderech Rusů na nemocnici v Sumách zemřelo devět lidí, tvrdí Kyjev

Při ruském vzdušném útoku na nemocnici ve městě Sumy na severu Ukrajiny zahynulo devět lidí, dalších dvacet jedna utrpělo zranění. Oznámily to místní úřady. Podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka Rusové udeřili na zdravotnické zařízení hned dvakrát. Při prvním útoku zahynul jeden člověk, a když na místo dorazili záchranáři, následoval další úder. Moskva se k incidentu nevyjádřila.

Už při prvním úderu bylo podle Klymenka poničeno několik pater nemocnice. „Začala evakuace pacientů a personálu. Na místo dorazili záchranáři a policisté, aby lidem pomohli. Při evakuaci nemocných nepřítel udeřil znovu,“ konstatoval ministr.

Sumská oblastní správa uvedla, že Rusové podnikli na zdravotnické zařízení dronový nálet, a následně informovala o útoku bezpilotním letounem typu Šáhed na obytný sektor. Ukrajinské letectvo na Telegramu mezitím informovalo o ruském úderu prostřednictvím naváděných leteckých bomb KAB na Sumskou oblast.

Sumy se nacházejí na severu Ukrajiny poblíž hranic s ruskou Kurskou oblastí, kam na začátku srpna pronikla ukrajinská armáda a obsadila část ruského území. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu lidi vyzval, aby věnovali pozornost tomu, na co Rusové útočí. „Bojují proti nemocnicím, proti civilním objektům, proti lidským životům. Pouze síla může donutit Rusko uzavřít mír,“ napsal na sociálních sítích.

Místo ruského útoku v Sumách
Zdroj: Reuters/Ukrajinská národní policie

Vzdušné útoky pokračují na obou stranách

Součástí invaze jsou i ruské vzdušné útoky na ukrajinské území. Tři mrtví po ruském vzdušném úderu jsou v sobotu hlášeni také z vesnice Slatyne v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. „Nepřítel zasáhl civilní infrastrukturu, poničil vzdělávací instituce, obchody,“ uvedl na Telegramu šéf regionální správy Oleh Syněhubov. Podrobnosti o útoku ve vesnici, která leží zhruba pětadvacet kilometrů severně od Charkova, nebyly zveřejněny.

Ukrajinské letectvo v sobotu ráno informovalo o sestřelení 69 ruských dronů a dvou řízených střel Ch59/69 nad třinácti ukrajinskými oblastmi. Celkem Rusové podle ukrajinských sil zaútočili v noci na sobotu na Ukrajinu s využitím 73 dronů a čtyř střel. Tři bezpilotní letouny zmizely z radaru na ukrajinském území a jeden letěl zpátky do Ruska, podotkl server Ukrajinska pravda. O osudu dvou střel typu Iskander-M se letectvo nezmiňuje.

Následky útoku na nemocnici v Sumách
Zdroj: Reuters/Státní služba Ukrajiny pro mimořádné situace

Ruské ministerstvo obrany mezitím podle agentury AP informovalo o nočním sestřelení čtyř ukrajinských dronů nad Belgorodskou a jednom nad Kurskou oblastí. Jeden civilista zahynul při ukrajinském ostřelování města Šebekino, sdělil gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Další dva lidé podle něj utrpěli zranění.

Podobná tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Moskva opakovaně popírá, že by úmyslně útočila na ukrajinské civilisty, a tvrdí, že její údery míří výhradně na vojenskou či energetickou infrastrukturu. Tisíce mrtvých a zraněných civilistů od zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu před dvěma a půl lety však svědčí o opaku.

Expert: Rusko má „výraznou výhodu“

V uplynulých dnech ruské síly vedly ofenzivu na ose Kupjansk – Svatove – Kreminna v Luhanské oblasti, na ose Bachmut – Toreck – Avdijivka v oblasti Doněcku a také v prostoru města Vuhledar v Záporožské oblasti. Kromě toho pokračuje snaha ruských sil o vytlačení ukrajinských jednotek z oblasti Kurska.

Je evidentní, že ruské síly pouze upevňují své pozice v zájmových oblastech, tedy Doněcku, Luhansku a Záporoží, řekl expert Zdeněk Petráš z Univerzity obrany. „Situace na frontě má tedy i nadále neměnný charakter a obě strany v podstatě jen hledají možnosti, jak získat výhody, s nimiž by mohly argumentovat při jednáních o ukončení tohoto konfliktu,“ hodnotí Petráš.

„Dá se říci, že v tuto chvíli má výraznou výhodu na své straně Ruská federace. Vojensky ovládá podstatnou část Donbasu, část Záporoží a pozemní přistup na Krym. Jako málo pravděpodobné se jeví, že by Ukrajina v krátkodobém horizontu získala takový vojenský potenciál, se kterým by mohla uskutečnit osvobození okupovaných území a obnovit teritoriální integritu před rokem 2014,“ míní odborník.

Vojenská versus diplomatická síla

Ukrajina má podle něj částečnou výhodu v tom, že stále drží území v oblasti Kursku. Pokud dojde na jednání o mírovém uspořádání konfliktu, tak právě zisk území a jeho vojenská kontrola bude klíčovým argumentem obou stran k dosažení diplomatického úspěchu, soudí expert.

Rusko bude podle Petráše spoléhat na svou vojenskou sílu, Ukrajina pak na diplomatickou sílu svých západních spojenců, jejíž vliv by měl přinutit kremelské vedení k územním ústupkům.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 15 mminutami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 2 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
13:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

ICC na mě vydal zatykač, řekl krajně pravicový izraelský ministr Smotrič

Mezinárodní trestní soud (ICC) požádal o zatčení izraelského ministra financí Becalela Smotriče, uvedl v úterý na tiskové konferenci podle agentury Reuters a webu The Times of Israel (ToI) sám krajně pravicový člen izraelské vlády. Smotrič krok ICC označil za vyhlášení války, které jej nezviklá v přístupu k Palestincům. Ministr během bojů v Pásmu Gazy požadoval co nejtvrdší postup izraelské armády, dlouhodobě volá po anexi palestinských území a odmítá vznik palestinského státu.
před 3 hhodinami

Deficit 80 miliard dolarů a bankovní krize. Ukrajinská rozvědka zveřejnila interní ruské údaje

Ukrajinská zahraniční rozvědka získala nové interní ruské dokumenty hodnotící dopady války na ekonomiku země. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se je ruské úřady snaží utajit před mezinárodním společenstvím i vlastními obyvateli.
před 4 hhodinami

Kalifornští hasiči zápolí s rozsáhlým lesním požárem nedaleko Los Angeles

Pouhých 60 kilometrů od Los Angeles vypukl rozsáhlý požár místních porostů, který se kvůli extrémnímu suchu a silnému větru šíří krajinou alarmující rychlostí. Úřady nařídily evakuaci tisíců obyvatel a do pohotovosti povolaly více než dvě stovky hasičů. Ti se za pomoci letadel a helikoptér snaží dostat plameny pod kontrolu a zabránit jejich dalšímu šíření pomocí speciálních zpomalovacích látek.
před 4 hhodinami

Si řekl Trumpovi, že by Putin mohl invaze na Ukrajinu litovat, píší FT

Ruský vládce Vladimir Putin by nakonec mohl invaze na Ukrajinu litovat. Podle listu Financial Times (FT) to minulý týden řekl čínský prezident Si Ťin-pching svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi během jeho návštěvy asijské země. Trump čínskému prezidentovi pak prý navrhl, aby společně s Putinem spolupracovali proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC).
před 4 hhodinami

Portugalsko má nejdelší průměrný trest odnětí svobody v Evropě

Podle údajů Rady Evropy, které byly v úterý zveřejněny ve zprávě analyzující stav vězeňské populace v roce 2024, je průměrná délka trestu odnětí svobody v Portugalsku 31,4 měsíce, což je nejdelší doba mezi evropskými zeměmi.
před 5 hhodinami
Načítání...