Po atentátech v Paříži a na Sinaji Moskva posiluje spolupráci se Západem

Moskva se po útocích v Paříži i atentátu na ruské letadlo v Egyptě snaží v boji proti terorismu posílit spolupráci se západními státy, hlavně s Francií. Kvůli oběma událostem se mimořádně sešly obě komory ruského parlamentu. Poté, co Kreml konstatoval, že letadlo nad Sinajem zničila bomba, se poslanci vyslovili pro větší pravomoci tajných služeb.

Z Egypta se po teroristickém útoku na letadlo nad Sinajem vrátilo domů skoro devadesát tisíc ruských turistů a Moskva přestala své stroje do Egypta posílat - s výjimkou nákladních. Víc než 40 jich přivezlo přes tisíc tun zavazadel, která turisté museli nechat na místě. I když Moskva zastavila letecké spojení s Egyptem, některé cestovky posílají turisty jinými spoji s přestupem. Ruské úřady proto hledají cestu, jak takové praktiky zakázat.
Ruská osobní letadla do Egypta nelétají

Strach z teroristický útoků je v Rusku veliký. Úřady vyzývají, aby lidé byli opatrní a všímaví, Moskva posílila bezpečnostní opatření na letištích, nádražích i v metru. Ukazuje se ale, že to nestačí. Důkazem je například video, které zachycuje, jak snadno se dá dostat na letišti Vnukovo až k letadlům.

Podle předsedkyně Rady federace (horní komory parlamentu) Valentiny Matvijenkové je namístě rozšířit kompetence speciálních služeb a vyšetřovatelů, stejně jako rozšířit trestní odpovědnost nejen za teroristickou činnost, ale i za morální, finanční a informační podporu teroristů.

3 minuty
Události: Moskva se po atentátech snaží posílit spolupráci se Západem
Zdroj: ČT24

Někteří poslanci navrhují obnovit pro teroristy trest smrti, Kreml je ale zdrženlivý. Moskva se teď považuje za hlavního bojovníka proti Islámskému státu, ruská letadla zasáhla v Sýrii na dva tisíce cílů, uplynulé dva dny šlo o masívní útoky s nasazením strategických bombardérů.

Po atentátech v Paříži chce Rusko z čerstvého spojenectví s Francií a plánované schůzky prezidentů Francoise Hollanda a Vladimira Putina vytěžit maximum. Podle Kremlu je čas zrušit sankce, Západ ale o takové možnosti zatím nemluví, konstatuje moskevský zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Putin: Ruskou armádu čeká v Sýrii ještě spousta práce

Putin na páteční poradě s armádním velením konstatoval, že ruská armáda plní úkoly v Sýrii dobře, dosavadní úsilí je ale nedostatečné a bude třeba ještě vykonat velký objem práce, „abychom Sýrii zbavili ozbrojenců a teroristů a ochránili Rusko před možnými teroristickými útoky“.

Rusko bombarduje cíle v Sýrii od konce září, od počátku týdne znásobilo útoky na pozice Islámského státu. Podle Putinových slov ruská armádní mise v Sýrii nekončí a čekají ji „další etapy“. Tato slova v Moskvě vyvolala rozruch, protože v ruských médiích se v poslední době objevují úvahy o možném vyslání pozemních na syrské bojiště, což ovšem Kreml popírá. Součástí „nové etapy“ je i součinnost s ozbrojenými silami Francie.

Ruský útok na pozice IS z Kaspického moře
Zdroj: AP

Rusko znovu zaútočilo na syrské cíle křídlatými raketami

Ruská armáda v pátek odpálila z Kaspického moře na údajné pozice teroristů v Sýrii 18 křídlatých raket a zasáhla sedm cílů v provinciích Rakká, Idlib a Aleppo. Od počátku ruské operace v Sýrii je to podruhé, co se ruská Kaspická flotila zapojila do bojových operací – poprvé to bylo 7. října.

„Všechny cíle byly zasaženy a zničeny,“ řekl ministr obrany Sergej Šojgu bez bližších podrobností. Dodal jen, že při jednom úderu křídlatou raketou zahynulo na 600 teroristů. Od počátku týdne podle ministra zničily ruské síly v Sýrii 826 objektů nepřítele. Ruská armáda zvýšila početní stav bojových letadel zapojených do syrské operace na 69. Na podpoře útoků se podle ruského ministra podílí také deset bojových plavidel, z nichž šest operuje ve Středozemním moři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 1 hhodinou

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
11:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU, podle něhož Ukrajinci úder podnikli bezpilotními letouny a zasáhli plavidlo v neutrálních vodách. Informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská média s odkazem na SBU informovala také o zásahu těžební plošiny v Kaspickém moři, která patří ruské společnosti Lukoil.
12:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že jednat nechce Kyjev

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
14:07Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
03:10Aktualizovánopřed 8 hhodinami

V Oděské oblasti zůstaly po ruském útoku desetitisíce lidí bez elektřiny

Jihoukrajinská Oděsa v noci na pátek čelila dalšímu rozsáhlému ruskému útoku, hlásí na telegramu šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper. Poničený je blíže neurčený objekt energetické infrastruktury. V části ruské Rostovské oblasti jsou v důsledku dronového útoku problémy s dodávkami elektřiny, tvrdí úřady v regionu sousedícím s okupovanými částmi Ukrajiny.
před 8 hhodinami

Stávka v Louvre je u konce, muzeum se zcela otevřelo návštěvníkům

Pařížské muzeum Louvre se v pátek zcela otevřelo návštěvníkům poté, co odboráři ukončili stávku za lepší pracovní podmínky pro zaměstnance a větší výdaje na jejich bezpečnost, píše agentura AFP. Stávka, do které se zapojilo nejméně tři sta zaměstnanců, trvala od pondělí.
před 9 hhodinami

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 9 hhodinami
Načítání...