Spojené státy plánují rozmístění těžké vojenské výzbroje v Pobaltí a ve východní Evropě, aby uklidnily tamní spojence, které znervóznila ruská intervence na Ukrajině. V reakci na sobotní článek v New York Times to podle agentury Reuters prohlásil nejmenovaný vysoký představitel USA. List napsal, že je Pentagon připraven rozmístit v těchto zemích tanky i další bojovou techniku až pro pět tisíc vojáků. Polsko či Litva už chystají vhodné lokality pro umístění výzbroje. Česko ale s takovým plánem nepočítá – jak zdůrazňuje ministr obrany Martin Stropnický: Jde o státy, které o to samy požádaly.
The New York Times tvrdí, že návrh na rozmístění uvedených zbraní má schválit americký ministr obrany Ash Carter a Bílý dům před nadcházející bruselskou schůzkou ministrů obrany NATO. Mluvčí Pentagonu Steve Warren ovšem zdůrazňuje, že v této otázce ještě nic rozhodnuto nebylo. „Armáda USA v posledních letech rozšířila rozmísťování zařízení pro výcvik s našimi spojenci v NATO a partnery. Armáda dále zvažuje nejlepší místo k umístění tohoto materiálu na základě konzultací se spojenci,“ řekl agentuře Reuters mluvčí.
Polské ministerstvo však v neděli oznámilo, že s USA jedná o umístění americké vojenské výzbroje v Polsku. Ministr obrany Tomasz Siemoniak prý byl při své květnové návštěvě Washingtonu ujištěn, že rozhodnutí o rozmístění této výzbroje padne brzy. „Jedná se o další krok k posílení americké přítomnosti v Polsku a regionu,“ citoval podle agentury Reuters úřad svého ministra.
Také Litva se podle svého ministra obrany chystá na dlouhodobé umístění některých těžkých zbraní na svém území, přičemž stále s USA projednává podrobnosti. „Myslíme si, že alespoň část (výzbroje) bude v Litvě a momentálně připravujeme vojenskou infrastrukturu, aby byla pro takové umístění připravena. Jsme téměř hotovi,“ řekl dnes Reuters Juozas Olekas, podle něhož by případné americké rozhodnutí umístit výzbroj i do Litvy bylo pozitivním krokem pro zajištění bezpečnosti země. V Litvě by podle ministra mohly být rozmístěny například tanky Abrams či obrněné bojové vozy Bradleys.
USA prý nepočítají s trvalým umístěním vojáků v Pobaltí
Záměr USA podle New York Times nepočítá s trvalým rozmístěním amerických vojáků v Pobaltí, jak představitelé těchto zemí nedávno žádali. Pobaltské státy však nyní vítají alespoň zvažovanou vojenskou výzbroj. „Když se něco stane, nemůžeme na další výzbroj čekat dny či týdny,“ řekl americkému deníku vysoký představitel Lotyšska.
Česká republika ale podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) potřebu podobné spolupráce nevidí: „Pokud někdo cítí ohrožení, tak to je věc, kterou chápeme. Domnívám se ale, že v případě ČR pro to vojenské důvody nejsou.“ „Státy jako Estonsko, Litva, Polsko, ale i Rumunsko a Bulharsko o to vysloveně žádaly. Je to reakce na opakované výzvy a opakované obavy těch států,“ dodává ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Podle europoslance Jana Zahradila (ODS) by ale Česko na tomto seznamu mělo být také.
Schválení návrhu by podle The New York Times znamenalo první rozmístění amerických těžkých zbraní v nových východoevropských členských zemích NATO od konce studené války. Tento dosud nejvýznamnější krok Spojených států a NATO k posílení vojenské přítomnosti v oblasti by také prý vyslal jasný vzkaz spojencům a prezidentu Vladimiru Putinovi, že USA budou bránit své alianční spojence u ruské hranice.
Rusko přítomnost jednotek NATO blízko svých hranic odmítá
Moskva zatím aktuální informace nekomentovala. Rusko však dlouhodobě přítomnost jednotek NATO blízko svých hranic - zejména v Pobaltí a v Polsku - odmítá. Považuje to za ohrožení vlastní bezpečnosti. Nedávno ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil, že Rusko bude na jakékoliv zvýšené aktivity NATO v blízkosti svých hranic adekvátně reagovat.
V uplynulých měsících ruská armáda zvýšila počet cvičení všech druhů vojsk. Moskva zvyšuje svou přítomnost na Krymu a nevyloučila v případě potřeby i umístění jaderných zbraní. Ruští představitelé navíc ohlásili záměry rozmístit v Kaliningradu moderní raketové systémy schopné nést jaderné hlavice. Podle prezidenta Putina však Rusko nevede agresivní politiku. Je prý nuceno reagovat na existující hrozby vůči němu.
Americká armáda měla ke konci loňského roku v Evropě 65 tisíc vojáků. Necelou polovinu z toho tvořily pozemní síly; zbytek letectvo a námořnictvo. Většina základen je v Německu - třeba v Ramsteinu, Vilsecku nebo Stuttgartu. Další velké pozemní báze mají Američané v Itálii - ve Vicenze a v Avianu. Námořní síly jsou pak v Evropě soustředěné ve španělské Rotě.
