Pietními akcemi vzpomínal Southampton na vyplutí Titaniku

Southampton - Na den přesně před sto lety vyplul z anglického Southamptonu legendární Titanic. O pět dní později se po nárazu do kry v severním Atlantiku potopil, zemřelo přes 1 500 lidí. Právě jejich památku si dnes Southampton připomněl minutou ticha. V přístavu se konaly i další vzpomínkové akce - tři čtvrtiny členů posádky Titaniku totiž pocházely právě odtud. Pietní akty se konaly přímo v docích za přítomnosti pozůstalých po obětech katastrofy. Hladinu moře v místech, kde loď opustila přístav, pokryly květy a věnce.

Historické kotviště Titaniku dnes využívají obří nákladní lodě, v poledne ale musel obchod stranou - důležitější byly vzpomínky. Záznam autentické lodní sirény Titaniku se rozezněl právě v poledne místního času, tedy přesně v době, kdy loď před sto lety opustila kotviště. Ceremoniál ukončily tóny pohřební písně Nearer, My God, To Thee, kterou údajně při potápění Titaniku hrál lodní orchestr.

Vzpomínku doplnil pochod šesti stovek místních školáků v centru města. Ti nesli nad hlavami portréty southamptonských rodáků, kteří našli ve studených vodách Atlantiku smrt. Jejich osud zachycuje i expozice v dnes otevřeném novém muzeu, jehož vybudování město stálo 18 milionů liber (540 milionů korun). Jde o dosud největší muzeum Titaniku.

Robert Burr, vnuk stevarda z Titaniku

„Dělali maximum, aby se postarali o cestující, když se stala ta tragédie. Myslím si, že až do samého konce pomáhal u záchranných člunů a konal svou povinnost. Až do konce.“

Důležité přístavní město původně považovalo Titanic za dar z nebes. Stávka horníků a nedostatek uhlí držely lodě v přístavu. V době vyplutí bylo ve městě 17 000 mužů bez práce. Společnost White Star ale na své chloubě nešetřila, zásobila Titanic uhlím a najala skoro 900 členů posádky - přes 700 jich bylo právě ze Southamptonu.

Pro většinu z těch, kteří vytouženou práci na lodi dostali, se ale stala plavba osudnou. Na záchranné čluny se vešla jen malá část z nich. „Bylo to velmi těžké a zároveň vzrušující dostat práci na Titaniku,“ potvrzuje Gillie Dunkason. Ten se jako dobrovolník stará o hřbitov, na němž si lidé připomínají místní obyvatele, co katastrofu nepřežili. Většina z 538 obětí byli muži, kteří za sebou nechali rodiny v chudobě a v beznaději.

Titanic, ve své době největší dopravní loď světa, na cestě ze Southamptonu do New Yorku narazil na ledovec a potopil se. Podle dobového tisku zprávám o potopení lodi nikdo v Southamptonu zprvu nevěřil. Tragédie ochromila celé město. Fotografie z dubna 1912 zachycují davy vyděšených lidí, kteří před kancelářemi společnosti White Star Line zkoumali seznamy mrtvých.

Loď plující „po stopách“ Titaniku musela obrátit

Zpět k irským břehům dnes musela obrátit loď Balmoral, která se v sobotu ze Southamptonu vydala na dvoutýdenní cestu kopírující trasu slavného Titaniku. Jeden z cestujících na Balmoralu měl problémy se srdcem. Balmoral v pondělí večer odrazil od irských břehů z přístavu Cobh. Nicméně kapitán lodi Robert Bamberg dnes oznámil, že se budou muset obrátit a vydat se směrem zpět, aby pro nemocného mohl přiletět vrtulník.

Na lodi pluje 1 309 cestujících, což je přibližně stejně, jako přepravoval Titanic. Plavbu poznamenaly nejen zdravotní problémy jednoho z cestujících, ale zatím jí nepřeje ani počasí. Cesta se připravovala pět let a její pořadatelé se snaží dělat vše pro to, aby si zákazníci, kteří zaplatili za lístky tisíce liber, připadali, jako kdyby se ocitli na začátku 20. století. Na Balmoral se nalodili pasažéři z 28 zemí, jsou mezi nimi i někteří příbuzní někdejších cestujících a obětí, ale zejména lidé fascinovaní osudem Titaniku.

Pasažéři Balmoralu v dobových kostýmech
Zdroj: ČTK/AP/Lefteris Pitarakis

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA v Íránu zachránily letce ze sestřeleného letounu F-15

Zvláštní americké jednotky v Íránu zachránily pohřešovaného letce ze sestřeleného amerického letounu F-15. Podle agentury Reuters to uvedly americké úřady. Později zprávu potvrdil na sociál síti Truth Social i prezident USA Donald Trump. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zničily americký letoun, který se záchranné akce účastnil. Americká média píší o ztrátě dvou dopravních letounů, které uvázly v Íránu.
06:41Aktualizovánopřed 18 mminutami

Ukrajina zasáhla rafinerii Lukoilu v Nižněnovgorodské oblasti

Ukrajinci zasáhli ruský přístav Primorsk důležitý pro vývoz ropy a rafinerii v Kstově v Nižněnovgorodské oblasti, potvrdil velitel ukrajinských sil bezpilotních systémů Robert Brovdi. O ukrajinských útocích už dříve informovala ruská strana. Ukrajina zároveň hlásí sestřelení 76 ruských bezpilotních letounů z 93.
10:03Aktualizovánopřed 35 mminutami

Srbsko našlo podle Vučiče batohy s výbušninami u plynovodu vedoucího do Maďarska

Srbská armáda a policie našly dva batohy s výbušninami a rozbuškami poblíž plynovodu, který vede do Maďarska. Informoval o tom podle agentury AFP srbský prezident Aleksandar Vučić. Maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury Reuters sdělil, že na odpoledne svolal mimořádné jednání obranné rady.
před 1 hhodinou

Kdo má moc vyvolat války, ať se rozhodne pro mír, apeloval papež

Kdo má v rukou zbraně, ať je složí, kdo má moc vyvolat války, ať se rozhodne pro mír, apeloval papež Lev XIV. při kázání Urbi et orbi (Městu a světu). Kritizoval lhostejnost vůči válkám a mrtvým, které konflikty způsobují. Vyzval k modlitbám za mír v sobotu 11. dubna.
před 1 hhodinou

Ruské ženy kritizují plány na „léčbu“, která by je přiměla chtít děti

Za nátlakovou, krutou a neproveditelnou označují ruské ženy myšlenku „léčit“ ty bezdětné, aby chtěly mít potomky. Míní, že to jen málo přispěje ke zvrácení klesající porodnosti, která je aktuálně na nejnižší úrovni za posledních dvě stě let, napsala agentura AFP. Ruské ženy od dětí mimo jiné odrazují nízké příjmy, nedostatek „otcovské kultury“ či nedostupnost bydlení. Kvůli ruské válce na Ukrajině vyletěly například úroky hypoték na závratných dvacet procent.
před 7 hhodinami

Trump žádá 152 milionů dolarů na znovuotevření věznice Alcatraz

Americký prezident Donald Trump žádá 152 milionů dolarů (3,24 miliardy korun) na znovuotevření nechvalně známé věznice Alcatraz. Částka je uvedena v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
před 13 hhodinami

Izraelské a americké údery zasáhly petrochemický areál a Búšehr, tvrdí Írán

Izraelské a americké údery v sobotu zasáhly petrochemický areál v provincii Chúzestán na západě Íránu, uvedla podle agentur íránská oficiální média. Podle nich při útoku zahynulo nejméně pět lidí. Jeden člověk zemřel po dopadu střely u areálu íránské jaderné elektrárny Búšehr, informovala agentura Tasním a místní úřady. Izrael a Spojené státy útočí na Írán od 28. února, některé údery zasáhly i energetická zařízení, kvůli čemuž Teherán pohrozil ostrou odvetou.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoMetry sněhu, sesuvy půdy i stržený most. Itálii ochromila silná bouře

Itálie začíná sčítat škody, které v zemi způsobila bouře Erminio. Na řadě míst je přerušené dopravní spojení poté, co rozbouřené toky strhly silnice a zaplavily nebo podemlely železniční tratě. Až dva metry sněhu napadly ve středoitalském regionu Molise, silničáři jezdili nonstop, přesto se nedařilo udržovat cesty sjízdné. V horských oblastech dle úřadů navíc platí zvýšené riziko pádu lavin. Ještě dramatičtější situace panovala v nižších polohách, kde se začaly rozvodňovat toky a déšť navíc na mnoha místech způsobil sesuvy půdy. Tuny hlíny a kamení zavalily jednu z hlavních cest v Amandole. Most spojující regiony Molise a Abruzzo se zase zřítil poté, co ho podemlela voda. V Termoli byla evakuována celá průmyslová zóna a uzavřena blízká železniční trať. Hasiči s pomocí člunů a vrtulníků evakuovali na severovýchodě Sicílie desítky turistů poté, co se jeden z tamních potoků rychle rozvodnil a odřízl jim cestu. Škody po bouři se budou podle úřadů odstraňovat týdny.
před 18 hhodinami
Načítání...