V Pensylvánii odhalili poslední část památníku obětem ze čtvrtého letadla, kterého se 11. září 2001 snažili zmocnit teroristé. Věž hlasů stojí u města Shanksville, v místech, kam se stroj zřítil, když cestující a posádka bojovali s únosci o jeho kontrolu. Vznikl zde národní park o rozloze 890 hektarů. V úterý uplyne od největších teroristických útoků ve Spojených státech sedmnáct let.
Pieta za 11. září. Pasažéři letu číslo 93 se pustili do boje s teroristy, jejich hlasy díky větru neutichnou
Události: Památník pro oběti letu číslo 93 (zdroj: ČT24)
Třiadevadesát stop vysoká věž má upomínat na let číslo 93. Od prvních plánů po slavnostní otevření památníku uběhlo dlouhých patnáct let. „Věž hlasů je v podstatě zvonkohra rozeznívaná větrem. Kdykoliv sem přijdete, je tu jen vítr. Věž tím jejich hlasy oživí,“ říká zástupce správce Národního parku Keith Newlin.
Hlasy cestujících se dochovaly díky záznamům z palubních telefonů. Vychází z nich i film o tragédii letu z New Yorku do San Francisca.
Lidé v letadle se díky spojení s úřady a příbuznými dozvěděli, že tři další stroje právě narazily do Světového obchodního centra a Pentagonu. Uvědomili si, že teroristé chtějí i jejich letadlo použít jako zbraň, a pokusili se je přemoci.
Památník Věž hlasů
Trauma, které trvá i po 17 letech
Věž hlasů stojí u vstupu do Národního parku, tři kilometry od místa, kam se letadlo zřítilo. Čtyřicítku cestujících a členů posádky, kteří se postavili teroristům, připomínají jejich jména.
„Je důležité vědět, jak by se člověk zachoval v takové situaci. Zda by se pustil do boje, nebo ne. Jestli je zbabělec,“ říká hasička Tasha Scheffeyová, která přišla k památníku uctít oběti.
Její kolega Tom Griffin navíc oceňuje záchranáře, kteří na místě zasahovali. Přiznává, že před 11. zářím si tragédii takového rozsahu neuměl představit. „Přispěchali kdykoliv ve dne i v noci, snažili se pomoci. Bohužel tady toho moc udělat nemohli. Chci je prostě podpořit,“ tvrdí.
Hasiči a záchranáři na místě pádu letu číslo 93 v Shanksville (11. září 2001)
David Drye je jedním ze záchranářů, kteří zde byli před sedmnácti lety nasazeni. Se svým týmem hledal těla obětí a vyšetřovatelům pomáhal sbírat trosky stroje. Na místo neštěstí se od roku 2001 odhodlal teprve poprvé. „Změnilo se tady toho hodně. Když se ale podívám na pole, kde byl kráter, a do lesů, kde jsme zasahovali, vzpomínky se mi vrací,“ přiznává.
A nejsou to obrazy, na které by vzpomínal rád. Doma má fotografie, které tu před 17 lety pořídil. Zatím se na ně ale nedokázal ani jednou podívat.
- MÍSTO: Manhattan (New York), Pentagon (Washington), Pensylvánie
- OBĚTI: 2977 obětí a 19 únosců; z toho v letadlech zahynulo 265 osob včetně únosců
- LETADLA, jimiž byly útoky provedeny:
- Boeing 767 společnosti American Airlines (92 lidí, včetně pěti únosců) – linka č. 11 z Bostonu do Los Angeles; do severní věže Světového obchodního střediska (WTC) narazil v 8:46 (14:46 SELČ); při nárazu pilotoval Egypťan Mohamed Atta.
- Boeing 767 společnosti United Airlines (65 osob, včetně pěti únosců) – linka č. 175 z Bostonu do Los Angeles; do jižní věže WTC narazil v 9:03 (15:03 SELČ); při nárazu pilotoval zřejmě Marván Šihhí.
- Boeing 757 společnosti American Airlines (64 osob, včetně pěti únosců) – linka č. 77 z Washingtonu do Los Angeles; v 9:43 (15:43 SELČ) narazil do budovy Pentagonu ve Washingtonu; v době nárazu pilotoval zřejmě Haní Handžúr.
- Boeing 757 společnosti United Airlines (44 osob, včetně čtyř únosců) – linka č. 93 z Newarku do San Francisca; v 10:10 (16:10 SELČ) se po potyčce cestujících a posádky s únosci zřítil v Pensylvánii u Shanksville; pilotoval Zijád Džarráh.
- VYŠETŘOVÁNÍ:
- Atentáty provedlo 19 teroristů arabského původu (15 z nich bylo občany Saúdské Arábie), kteří zahynuli spolu s oběťmi. K útokům se posléze přihlásil saúdskoarabský miliardář Usáma bin Ládin a jeho teroristická organizace al-Káida. Nejhledanější terorista světa byl dopaden a zabit v květnu 2011 v Pákistánu.
- V listopadu 2002 vznikla Národní komise pro vyšetřování teroristických útoků na USA, která za dva roky vyslechla 1200 lidí a prošla přes 2,5 milionu stran dokumentů. V červenci 2004 došla mimo jiné k závěru, že útoky provedli členové al-Káidy a že před nimi systémově (v koordinaci) selhaly zpravodajské služby USA.
- Americký Kongres letos v červenci zveřejnil odtajněnou část vyšetřovací zprávy, která vyvrací spojení Saúdské Arábie a lidí napojených na její vládu a vládní představitele s útočníky.
- FAKTA O OBŽALOVANÝCH A ODSOUZENÝCH:
- Ve věznici Guantánamo na Kubě setrvává pětice obviněných islámských radikálů – Pákistánci Chálid Šajch Mohamed (údajný strůjce útoků), jeho synovec Alí Abdal Azíz, Jemenci Ramzí bin Šibh a Valíd Attaš a Mustafá Ahmad Havsáví ze Saúdské Arábie. Pokud soud dospěje k rozhodnutí o jejich vině, hrozí jim trest smrti.
- Za útoky z 11. září byli zatím odsouzeni jen dva lidé – Francouz marockého původu Zacarias Moussaoui a Maročan Munír Mutasádik. Moussaoui za přípravu útoků dostal v roce 2006 doživotní trest bez možnosti propuštění. Mutasádikovi potvrdil v roce 2007 hamburský soud 15 let vězení za podporu útoků (odsouzen byl poprvé v roce 2003, proces se poté opakoval). Odvolání obou byla zamítnuta.
- EKONOMICKÉ ZTRÁTY:
- Podle zprávy analytického ústavu Rand Institute for Social Justice z listopadu 2004 obdrželi poškození útoky z 11. září odškodnění 38,1 miliardy dolarů. Z toho pojišťovací společnosti zaplatily 51 procent, vláda rozdělila 15,8 miliardy dolarů (tedy 42 procent) a charitativní organizace přispěly 2,7 miliardy.
- V New Yorku bylo kromě WTC vážně poškozeno či zničeno 50 dalších budov v jižní části Manhattanu (2,25 milionu metrů čtverečních kancelářských ploch); odklízecí práce trvaly do května 2002 a přišly na 750 milionů dolarů. Z Ground Zero bylo odvezeno 1,8 milionu tun trosek, záchranářské a úklidové týmy tam strávily 261 dní.