V Pensylvánii odhalili poslední část památníku obětem ze čtvrtého letadla, kterého se 11. září 2001 snažili zmocnit teroristé. Věž hlasů stojí u města Shanksville, v místech, kam se stroj zřítil, když cestující a posádka bojovali s únosci o jeho kontrolu. Vznikl zde národní park o rozloze 890 hektarů. V úterý uplyne od největších teroristických útoků ve Spojených státech sedmnáct let.
Třiadevadesát stop vysoká věž má upomínat na let číslo 93. Od prvních plánů po slavnostní otevření památníku uběhlo dlouhých patnáct let. „Věž hlasů je v podstatě zvonkohra rozeznívaná větrem. Kdykoliv sem přijdete, je tu jen vítr. Věž tím jejich hlasy oživí,“ říká zástupce správce Národního parku Keith Newlin.
Hlasy cestujících se dochovaly díky záznamům z palubních telefonů. Vychází z nich i film o tragédii letu z New Yorku do San Francisca.
Lidé v letadle se díky spojení s úřady a příbuznými dozvěděli, že tři další stroje právě narazily do Světového obchodního centra a Pentagonu. Uvědomili si, že teroristé chtějí i jejich letadlo použít jako zbraň, a pokusili se je přemoci.
Trauma, které trvá i po 17 letech
Věž hlasů stojí u vstupu do Národního parku, tři kilometry od místa, kam se letadlo zřítilo. Čtyřicítku cestujících a členů posádky, kteří se postavili teroristům, připomínají jejich jména.
„Je důležité vědět, jak by se člověk zachoval v takové situaci. Zda by se pustil do boje, nebo ne. Jestli je zbabělec,“ říká hasička Tasha Scheffeyová, která přišla k památníku uctít oběti.
Její kolega Tom Griffin navíc oceňuje záchranáře, kteří na místě zasahovali. Přiznává, že před 11. zářím si tragédii takového rozsahu neuměl představit. „Přispěchali kdykoliv ve dne i v noci, snažili se pomoci. Bohužel tady toho moc udělat nemohli. Chci je prostě podpořit,“ tvrdí.
David Drye je jedním ze záchranářů, kteří zde byli před sedmnácti lety nasazeni. Se svým týmem hledal těla obětí a vyšetřovatelům pomáhal sbírat trosky stroje. Na místo neštěstí se od roku 2001 odhodlal teprve poprvé. „Změnilo se tady toho hodně. Když se ale podívám na pole, kde byl kráter, a do lesů, kde jsme zasahovali, vzpomínky se mi vrací,“ přiznává.
A nejsou to obrazy, na které by vzpomínal rád. Doma má fotografie, které tu před 17 lety pořídil. Zatím se na ně ale nedokázal ani jednou podívat.
- MÍSTO: Manhattan (New York), Pentagon (Washington), Pensylvánie
- OBĚTI: 2977 obětí a 19 únosců; z toho v letadlech zahynulo 265 osob včetně únosců
- LETADLA, jimiž byly útoky provedeny:
- Boeing 767 společnosti American Airlines (92 lidí, včetně pěti únosců) – linka č. 11 z Bostonu do Los Angeles; do severní věže Světového obchodního střediska (WTC) narazil v 8:46 (14:46 SELČ); při nárazu pilotoval Egypťan Mohamed Atta.
- Boeing 767 společnosti United Airlines (65 osob, včetně pěti únosců) – linka č. 175 z Bostonu do Los Angeles; do jižní věže WTC narazil v 9:03 (15:03 SELČ); při nárazu pilotoval zřejmě Marván Šihhí.
- Boeing 757 společnosti American Airlines (64 osob, včetně pěti únosců) – linka č. 77 z Washingtonu do Los Angeles; v 9:43 (15:43 SELČ) narazil do budovy Pentagonu ve Washingtonu; v době nárazu pilotoval zřejmě Haní Handžúr.
- Boeing 757 společnosti United Airlines (44 osob, včetně čtyř únosců) – linka č. 93 z Newarku do San Francisca; v 10:10 (16:10 SELČ) se po potyčce cestujících a posádky s únosci zřítil v Pensylvánii u Shanksville; pilotoval Zijád Džarráh.
- VYŠETŘOVÁNÍ:
- Atentáty provedlo 19 teroristů arabského původu (15 z nich bylo občany Saúdské Arábie), kteří zahynuli spolu s oběťmi. K útokům se posléze přihlásil saúdskoarabský miliardář Usáma bin Ládin a jeho teroristická organizace al-Káida. Nejhledanější terorista světa byl dopaden a zabit v květnu 2011 v Pákistánu.
- V listopadu 2002 vznikla Národní komise pro vyšetřování teroristických útoků na USA, která za dva roky vyslechla 1200 lidí a prošla přes 2,5 milionu stran dokumentů. V červenci 2004 došla mimo jiné k závěru, že útoky provedli členové al-Káidy a že před nimi systémově (v koordinaci) selhaly zpravodajské služby USA.
- Americký Kongres letos v červenci zveřejnil odtajněnou část vyšetřovací zprávy, která vyvrací spojení Saúdské Arábie a lidí napojených na její vládu a vládní představitele s útočníky.
- FAKTA O OBŽALOVANÝCH A ODSOUZENÝCH:
- Ve věznici Guantánamo na Kubě setrvává pětice obviněných islámských radikálů – Pákistánci Chálid Šajch Mohamed (údajný strůjce útoků), jeho synovec Alí Abdal Azíz, Jemenci Ramzí bin Šibh a Valíd Attaš a Mustafá Ahmad Havsáví ze Saúdské Arábie. Pokud soud dospěje k rozhodnutí o jejich vině, hrozí jim trest smrti.
- Za útoky z 11. září byli zatím odsouzeni jen dva lidé – Francouz marockého původu Zacarias Moussaoui a Maročan Munír Mutasádik. Moussaoui za přípravu útoků dostal v roce 2006 doživotní trest bez možnosti propuštění. Mutasádikovi potvrdil v roce 2007 hamburský soud 15 let vězení za podporu útoků (odsouzen byl poprvé v roce 2003, proces se poté opakoval). Odvolání obou byla zamítnuta.
- EKONOMICKÉ ZTRÁTY:
- Podle zprávy analytického ústavu Rand Institute for Social Justice z listopadu 2004 obdrželi poškození útoky z 11. září odškodnění 38,1 miliardy dolarů. Z toho pojišťovací společnosti zaplatily 51 procent, vláda rozdělila 15,8 miliardy dolarů (tedy 42 procent) a charitativní organizace přispěly 2,7 miliardy.
- V New Yorku bylo kromě WTC vážně poškozeno či zničeno 50 dalších budov v jižní části Manhattanu (2,25 milionu metrů čtverečních kancelářských ploch); odklízecí práce trvaly do května 2002 a přišly na 750 milionů dolarů. Z Ground Zero bylo odvezeno 1,8 milionu tun trosek, záchranářské a úklidové týmy tam strávily 261 dní.
