Londýn - Z krve lze o zdraví člověka zjistit ledacos. Krev může například prozradit, jak rychle tělo stárne. Každé tělo totiž podléhá zkáze jiným tempem. Počet a hloubka vrásek nejsou pro odhad věku přesné vodítko. Lepší je změřit chromozomy, konkrétně jejich koncové části nazývané telomery. Čím jsou kratší, tím hůř. Španělští experti teď vyvinuli testy, které budou dostupné každému, kdo bude ochoten zaplatit. Komerční projekt má ale mezi vědci i své odpůrce.
„Zjišťujeme stav organismu, jeho biologický věk. Jedná se o odhad stárnutí buněk a tkání, ale i o to, jaké choroby se mohou v těle vyvinout. V literatuře jsou popsány zdravotní potíže, které souvisejí s kratšími telomery, než je běžné,“ popisuje Maria Blascová z Národního centra pro výzkum rakoviny.
Jde především o nemoci srdce a cév a neurologické diagnózy, jako je Alzheimerova choroba. Test odhalí dispozice k podobným komplikacím. Jak se jim vyhnout, je už ovšem problém konkrétního pacienta. „Ten pak může změnit své návyky i životní styl. Ukazuje se, že délku telomerů negativně ovlivňuje třeba kouření, obezita anebo špatná strava,“ řekla Blascová.
Tom Vulliamy, molekulární biolog:
„Délka telomerů se takto určí s minimální odchylkou. V tomto směru jde o fantastický test. Potíž je, co s výsledkem dál, co z něj odvodit. Nemyslím si, že by bylo možné činit nějaké jednoznačné závěry.“
Autorka nového testu se rozhodla výsledek své práce nabízet k prodeji. Společnost s názvem Délka života nabízí změřit telomery všem, kdo zaplatí. Cena ale není nízká. Jedná se zhruba o 500 eur. Zisk však nemá být jediným cílem firmy. „Třeba testy na hladinu cholesterolu vedly k tomu, že farmaceutický průmysl vyvinul léky, které se dnes masově užívají. Doufáme, že i náš produkt pomůže nalézt lék, který dokáže ovlivnit délku telomerů, a tedy i délku lidského života,“ řekl generální ředitel společnosti Stephen Matlin.
Část vědecké obce má ale s měřením chromozomů problém. Nevidí v něm významnou cestu ani pro medicínu ani pro vědu. Mezi skeptiky patří třeba Carol Greiderová, která dostala před dvěma lety Nobelovu cenu právě za výzkum telomerů. Časopisu Science sdělila, že nový krevní test nepovažuje za příliš užitečný. Odmítavě se tváří přitom i další kolegové.
Na druhou stranu experti opatrně dodávají, že si nový objev ještě může najít své místo na slunci. Za pár let se třeba ukáže, že jsou podobné testy cenné pro srovnání vývoje v těle i v populaci. „Možná by mohlo být zajímavé měřit, jak se délka telomerů mění v čase. Zajímavější než jednorázový odběr a porovnání výsledku s průměrnou populací by bylo prověřovat telomery opakovaně a sledovat změny. Kdyby se pak v mém těle začaly telomery zkracovat dramatickým tempem, pak bych asi mírně znervózněl,“ prohlásil Vulliamy.
Zneužijí testů pojišťovny?
Co však vědce znervózňuje už teď, je představa, že by se španělského testu chopily pojišťovny. Mohly by totiž výsledky používat při uzavírání životních pojistek a hodnotit tak vyhlídky čili rizikovost svých klientů.
