Washington - Americký ministr obrany Leon Panetta se rozhodl zrušit dosavadní zákaz bránící nasazení vojaček do bojových akcí. Podle nejmenovaného vysokého představitele Pentagonu má být ale toto rozhodnutí oficiálně oznámeno až později. Ženám sloužícím v amerických ozbrojených silách by se tak mohl otevřít přístup k plnění bojových funkcí a potenciálně i k práci ve speciálních jednotkách.
Průlomové rozhodnutí, které doporučili i náčelníci štábů amerických ozbrojených sil, má zrušit pravidlo z roku 1994, které bránilo převelení vojaček do malých bojových jednotek. Rozhodnutí však dá velitelům do ledna 2016 možnost usilovat o speciální výjimky, pokud se domnívají, že určité funkce by měly zůstat ženám nedostupné.
Žena v armádě? Relikt minulosti…
Loni v listopadu čtyři americké vojačky, které sloužily v Iráku a Afghánistánu, u federálního soudu v San Francisku napadly zákaz účasti žen v bojových operacích. Zákaz je podle nich relikt minulosti, protože v současné době nejasných frontových linií se ženy stejně zapojují do boje, akorát za to nejsou oceňovány či povyšovány jako muži.
V americké armádě přitom čtyři pětiny důstojníků získaly vyšší hodnost díky nasazení na bojišti. „Ženy, které posledních deset let strávily na misích v Iráku a Afghánistánu, se vracejí zpět a zjišťují, že narážejí na hodnostní strop,“ uvedla tehdy advokátka Ariela Migdalová, zastupující vojačky. Podle právničky ženy v uniformě neměly přístup k přibližně 238 tisícům postů.
Ženy v americké armádě představují asi 14 procent z 1,4 milionu jejích příslušníků. Z toho asi 280 tisíc žen sloužilo v Iráku anebo Afghánistánu. Zhruba 150 žen v těchto konfliktech padlo.
Pentagon se i bez žaloby pokoušel řešit otázku, jak rozšířit roli žen v armádě. Panetta již loni v únoru nařídil změnu pravidel, díky níž se vojačkám otevřelo 14 tisíc nových postů. Pentagon také povolil nasazení žen v praporech, tedy v jednotkách o asi 800 vojácích, což znamenalo přiblížení se kontaktu s nepřítelem. Námořní pěchota pak na podzim poprvé umožnila ženám důstojnický výcvikový kurz, avšak dvě první účastnice nakonec náročný kurz nedokončily.
Největší odpor vůči účasti žen v bojových operacích byl prý u pěchoty, která měla za to, že ženy by jen obtížně zvládaly dlouhé pochody, během nichž vojáci nesou těžké náklady a objemnou výzbroj.
Jak je to v Česku?
Generál Jiří Šedivý: „V ČR nemáme žádný takový předpis, ale platí některé nevyřčené zásady, které říkají, že ženy by se neměly dostat v bojových operacích do přímého kontaktu s nepřítelem.“
